AEIOU

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

AEIOU či A.E.I.O.U. je velmi známá a záhadná zkratka, jež jako svou osobní devizu používal na listinách, knihách, mobiliáři i budovách rakouský vévoda a římskoněmecký císař Fridrich III. Habsburský (14401493). Její výklad není jednoznačný, kromě nejznámějších interpretací existuje i několik stovek (!) dalších; Fridrich sám totiž význam svého oblíbeného vlastnického znamení nikdy nikomu neřekl – vysvětlující záznam ve Fridrichově zápisníku byl dopsán později cizí rukou. Kromě císaře Fridricha III. sice ještě tuto zkratku užíval o století později saský vévoda a durynský lantkrabě Jan-Fridrich II. (a to v podobě A.E.I.O.V.),[1][2] nicméně zůstala spojená především s Fridrichem, během staletí se rozšířila do nižších vrstev a stala se jedním ze symbolů dnešního Rakouska.

Možné výklady[editovat | editovat zdroj]

První list Fridrichova zápisníku (se zápisky z let 143739) zobrazuje poprvé jak zkratku, tak i její vysvětlení (drobné písmo mezi 1. a 2. zápisem odshora v prostředním sloupci)
Latinsky
  • AUSTRIAE EST IMPERARE ORBI UNIVERSO – Rakousku náleží panovat celému světu
  • AUSTRIA ERIT IN ORBE ULTIMA – Rakousko bude na světě poslední (tj. jeho existence potrvá nejdéle)
  • AQUILA ELECTA IUSTE OMNIA VINCIT[1] – Vyvolený (vznešený) orel právem vše přemáhá
  • AMOR ELECTIS INIUSTIS ORDINAT ULTOR – Láska vyvolencům, nešlechetníkům panuje mstitel
Německy
  • ALLES ERDREICH IST OESTERREICH UNTERTHAN – Veškerá půda (svět) je poddána Rakousku
  • AUF ERDEN IST OESTERREICH UNSTERBLICH – Na zemi je Rakousko nesmrtelné
  • ALLER EHREN IST OESTERREICH VOLL[1] – Všech ctností je Rakousko plné
  • ALLEIN EVANGELIUM IST OHNE VERLUST – Celé evangelium je beze ztráty (verze Jana-Fridricha II. Saského)

Existovaly i kritické či ironické interpretace, z nichž nejznámější jsou:

  • ALLE ESSEL IUBELN OHNE UNTERLASS – Každý osel (ať) jásá bez ustání
  • ALLER EHRGEIZ IST OESTERREICH UNBEKANNT – Vší ctižádosti je Rakousko prosté

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c V klasické latině neexistoval znak „U“, ale bylo psáno jako „V“, což se podle potřeby využívalo (zaměňovalo) i v humanistickém období, kdy už byla do abecedy zavedena obě písmena
  2. Bulletin de la Classe des beaux-arts. 1943, roč. 25, čís. 1, s. 14–15. ISSN 0378-0716. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]