Kremže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kremže
Pohled na Kremži
Pohled na Kremži
Kremže – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 203 m n. m.
stát: Rakousko Rakousko
spolková země: Dolní Rakousko
okres: žádný (statutární město)
Kremže
Red pog.png
Kremže
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 51,61, km²
počet obyvatel: 24 014 (2011)
hustota zalidnění: 465 obyv. / km²
správa
starosta: Inge Rinke (ÖVP)
oficiální web: http://www.krems.gv.at
telefonní předvolba: 02732
PSČ: 3500
označení vozidel: KS

Kremže (německy Krems an der Donau) je páté největší město Dolních Rakous, přibližně 70 kilometrů od Vídně. Je statutárním městem a správním střediskem (nikoli však součástí) okresu Kremže-venkov. Kremže má přibližně 24 000 obyvatel, univerzitu a věznici. Kremžská hořčice (Kremser Senf) skutečně pochází původně z Kremže, ač dnes se již nevyrábí zde, ale v jiných městech (např. ve Vídni). Na rozdíl od české kremžské není zjemňována octem, ale vínem. Výtvarníci používají též pojem kremžská běloba.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město leží v údolí Dunaje, na soutoku řeky Kremže a Dunaje, v údolí zvaném Wachau, a na hranici tzv. Waldviertelu (Lesní čtvrti) a Weinviertelu, tj. Vinné čtvrti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravěk a starověk[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Kremži (jako Urbs Cremisia) je z roku 995 a odkazuje k římskému původu. Osídlení na území města je však daleko starší. Roku 2005 byl v Kremži na Strážním vrchu (Wachtberg)nalezen dětský hrob z doby železné (starý 27.000 let), obsahující kostry dvou kojenců s náramenními destičkami z mamutoviny a bohatými milodary. Spolu s Willendorfskou Venuší jde o jeden z nejstarších archeologických nálezů z území Rakouska.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Přibližně od roku 1000 se na území města usídlili kupci, na jejichž ochranu zde byl vystavěn strážní hrad a roku 1014 založen farní chrám, jehož patronem je svatý Vít. Ve středověku byla Kremže důležitým řemeslnickým a obchodním centrem, především obchodu se solí. Zásadní význam pro rozvoj města mělo období vlády českého krále Přemysla Otakara II., kdy byly ve stylu rané gotiky dobudovány kostely dominikánů (místní část Kremže) a ve Steinu minoritů, který byl prvním klášterem tohoto řádu, založeným severně od Alp. Honosné domy si zde začali stavět městští či dvorští úředníci. Nejvýznamnější a nejlépe dochovaný věžový dům Gozzoburg patřil královskému soudci Gozzovi. Uvnitř jsou k vidění raně gotické klenby a nástěnné malby. Dalším vrcholem rozkvětu středověkého města bylo období vlády císaře Fridricha III. ve 3. čtvrtině 15. století, kdy město získalo soudní pravomoc a znak. Z této doby se dochoval městský špitál s Fridrichovým emblémem AEIOV vytesaným nad vchodem.

Raný novověk[editovat | editovat zdroj]

V 16. století zde proběhla náboženská reformace a celé město bylo protestantským centrem kraje. Proti němu sem hrabě Michael Althan roku 1616 povolal jezuity, jejichž klášter po zrušení převzali piaristé, kteří tam dodnes vedou piaristické gymnasium. Již roku 1612 se ve městě na obranu protireformace usídlili také kapucíni. Klášter kapucínů zvaný UND slouží od svého zrušení v r. 1783 jako vinařské centrum, v kostele je stylová vinárna.

Koncem třicetileté války v roce 1645 město dobyla švédská armáda pod vedením vojevůdce, generála a polního maršála Lennarta Torstensona (16031651) při tažení na Vídeň. 11. listopadu roku 1805 se nedaleko Kremže pod hradem Durnstein střetla císařská vojska s napoleonskou armádou pod vedením generála Mortiera.

19.století[editovat | editovat zdroj]

Na okraji území byla počátkem 19.století objevena ložiska uhlí, nad nimiž byl po roce 1850 zbudován hnědouhelný důl, který se rozsahem nemohl rovnat severočeským ani slezským dolům, ale patřil k ojedinělým v Rakousku. Roku 1872 byla Kremže napojena na rakouskou železniční síť.

Za Třetí říše byla Kremže připojením okolních obcí výrazně zvětšena a také díky průmyslu se formálně stala metropolí Dolnodunajské župy, v jejímž rámci se z ní stal městský okres. Po druhé světové válce se proto stala statutárním městem. Město utrpělo bombardováním 6. dubna 1945, kdy bylo zničeno nádraží a padlo 106 místních občanů, jejich památce byl v minoritském kostele ve Steinu zbudován památník.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době je město Kremže památkovou rezervací, roku 1992 byla v budově někdejší Tabákové režie založena Dolnorakouská univerzita postgraduálního studia, při ní v roce 2005 vystavěn univerzitní kampus pro tři fakulty, z nichž největší je fakulta medicíny. Pod univerzitou byla v 80. letech 20. století k budovám vězení z roku 1850 (někdejšího kláštera redemptoristů) zbudována jedna z největších a nejmodernějších věznic v Rakousku, zahrnující také uměleckořemeslné dílny a vězeňskou prodejnu pro veřejnost.

Město je tradičním střediskem zemědělské a vinařské produkce celé oblasti. Profituje zejména z pěstování bílého vína odrůdy Veltlínské zelené a v posledních letech také Chardonnay v údolí Wachau, jež reprezentují desítky vinařů a centrální (vinné sklepy Kloster Und),v budově někdejšího kostela a kláštera kapucínů. Další specialitou je palírna ovocných destilátů Bailloni, proslulá zejména produkcí meruňkových destilátů (40%), likérů (30%), sirupů a marmelád. Významnou složkou příjmů města je turistický ruch, včetně vyhlídkové lodní dopravy z Kremsu do Melku.

Brána „Steiner Tor“ v Kremži

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Farní kostel sv. Víta - gotická bazilika byla přestavěna v raném baroku a vyzdobena ve slohu tereziánského baroka: fresky a oltářní obrazy vymaloval slavný zdejší malíř Johann Martin Schmidt, zvaný Kremser-Schmidt.
  • gotický kostel s bývalým klášterem dominikánů - dnes muzeum
  • gotický kostel s bývalým klášterem minoritů ve Steinu

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Vinařské muzeum
  • Muzeum karikatury
  • Kunsthalle - muzeum pro současné umění

Členění města[editovat | editovat zdroj]

  • Innenstadt (Vnitřní město)
  • Weinzierl
  • Mitterau
  • Stein
  • Egelsee
  • Rehberg
  • Am Steindl
  • Gneixendorf
  • Lerchenfeld
  • Krems-Süd (Kremže-jih)

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oficiální stránky města