Weinviertel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hlavní brána hradu Kreuzenstein

Weinviertel (česky Vinná čtvrť) je historické území na severovýchodě Dolního Rakouska. Na východě hraničí řekou Moravou se Slovenskem, na severu s Moravou (z větší části na řece Dyji). Západní hranici s Waldviertelem (Lesní čtvrtí) tvoří hřeben Manhart Berg. Na jihu sousedí s Mostviertelem (Moštovou čtvrtí), Vídní a Industrieviertelem (Průmyslovou čtvrtí). Tady tvoří hranici Wagram, Dunaj a Moravské pole.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ze severu, východu a jihu ohraničují Weinviertel údolí Dyje, Moravy a Dunaje. Na západní hranici ležící Manhartsberg patří k České vysočině, jejíž rakouská část se nazývá Granit- und Gneishochland (Žulovo-rulová vrchovina).

Weinviertelské vnitrozemí vyplňuje pahorkatina Weinviertler Hügelland (zvaná též Waschbergzone – patří sem Rohrwald, Leiser Berge s nejvyšším Buschbergem (491 m), Staatzer Klippe a Falkensteiner Berge). Geomorfologicky patří tato oblast pod Vněkarpatské sníženiny Západních Karpat. Na západ od Waschbergzone leží Molassezone s mírnými pahorky a širokými kotlinami. Na východ od Waschbergzone zasahuje Vídeňská pánev a Moravské pole.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Karte Aut Noe Bezirke.png

Weinviertel není v současnosti správní jednotkou Dolního Rakouska a jeho hranice neodpovídají přesně hranicím okresů (Bezirke). S výjimkou okresu Tulln (rozpůleného mezi Weinviertel a Mostviertel) jsou však odchylky od správních hranic malé, takže lze říci, že sem patří následující okresy:

Weinviertel také existuje jako statistická jednotka NUTS-3 s kódem AT125. Tato jednotka ale nepokrývá celý Weinviertel v běžném smyslu a ani ona nedodržuje hranice okresů. Weinviertel je víceméně pokryt statistickými jednotkami AT125 (Weinviertel) a AT126 (Wiener Umland-Nordteil).[1]

Vinařská oblast Weinviertel[editovat | editovat zdroj]

Oblast Weinviertel je ta správná adresa pro milovníky vína, ale také pro ty, kteří si chtějí odpočinout od stresujícího velkoměstského života.

Není náhoda, že Weinviertel má toto jméno. Zde, v největším vinařském regionu Rakouska, se totiž točí téměř všechno kolem vína, této ušlechtilé šťávy z hroznů. Na více než 16 500 hektarech se vyrobí třetina všech rakouských vín. Zrají tu do té nejlepší podoby nejen Veltlínské zelené jako typická odrůda regionu s pepřovým nádechem, ale také elegantní Chardonnay a Rulandské bílé. Pěstují se zde také výtečná červená vína, jako jsou Zweigeltrebe a Modrý Portugal.

Podél 400 km dlouhé vinařské cesty Weinstraße Weinviertel lze nalézt bezpočet vinařství, kde lze tento mok ochutnat.

Tato cesta se dělí do tří úseků:

  1. Západní – Westliches Weinviertel s metropolí vína, městem Retz, mezi Manhartsbergem a Leiser Bergen;
  2. Veltliner Land (země Veltlínského) kolem vinařských center Poysdorf, Falkenstein a Herrnbaumgarten;
  3. Jižní – Südliches Weinviertel, kde trasa končí v Langenzersdorfu, Bismabergu a Hagenbrunnu a bezprostředně navazuje na vinařskou oblast na severu Vídně.

Se zavedením označení DAC (Districtus Austriae Controllatus) přistoupila oblast Weinviertel jako první v Rakousku k vyznačení původu a odrůdy vína. Typickou odrůdou je Weinviertel (Veltlínské zelené) se svým pepřovým nádechem (Pfefferl), suché víno s kořenně ovocnou chutí a vysokou kvalitou, které nyní může hrdě označit svůj původ Weinviertel DAC.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://map.gis.univie.ac.at/mymap/data/aut_nuts3.pdf
  2. Rakouská vína - Stabrix s. r. o.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Stojaspal, Einführung in die Geologie des Weinviertels, Mannus-Bibliothek XXXII, Bonn 1989, S. 3 - 25
  • Hermann Maurer, Einführung in die Vor- und Frühgeschichte des niederösterreichischen Weinviertels, Mannus-Bibliothek XXXII, Bonn 1989, S. 26 - 76.
  • Alfred Komarek, Tauchgänge im grünen Meer, Verlag Kremayr & Scheriau, Wien 1998

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]