Menhardovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Menhardovský erb

Menhardovci, neboli gorická hrabata, byla vládnoucí dynastie, která měla mocenskou základnu v Gorici a později v Tyrolsku. Příslušníci tohoto rodu vládli mimo jiné v Českém království, Moravském markrabství, Istrijském markrabství, Kraňském markrabství, Korutanském vévodství, Gorickém hrabství, Tyrolsku, Istrii a Akvilejském patriarchátu. Dynastie vymřela roku 1500 hrabětem Leonardem.

Původ rodu[editovat | editovat zdroj]

Rod Menhardovců, vyznačující se stále se opakujícím jménem Menhard (Meinhard), se vynořil uprostřed bavorské šlechty v 11. století. Původ zůstává nejistý. Někteří se domnívají, že rod pochází z dynastie Sieghardinců, jiní uvažují o dynastii Eppsteinů. Není vyloučen společný původ s hrabaty z Andechsu. Podle legend sahal jejich původ až k Římanům.

Stručná historie rodu[editovat | editovat zdroj]

Prvními bezpečně zařaditelnými příslušníky rodu jsou bratři

  • Engelbert I. († kolem 1122), gorický hrabě, bavorský falckrabě, správce Millstattu
  • Menhard I. († 1142), gorický hrabě, falckrabě korutanský, správce Akvileje, správce Sv. Petra v Istrii

Potomci Menharda I. byli

  • Jindřich II. (-1150), gorický hrabě
  • Engelbert II. (-1191), istrijský markrabě, gorický hrabě
  • Menhard, markrabě istrijský (-1193)

Engelbert II. měl se svou manželkou Adlétou z Scheyern-Valley, dcerou Otty I. z domu Wittelsbachů, tyto děti:

  • Engelbert III. († 1220), hrabě gorický a správce Millstattu
  • Menhard II. (kolem 1160 - 1232), hrabě gorický a správce Aquileje
  • Beatrix, jeptiška v Aquileji

Engelbert III. se roku 1183 oženil s blíže neznámou šlechtičnou Matyldou a roku 1190 Matyldou z Andechsu, hraběnkou z Pisina, dcerou hraběte Bertholda III. z Andechsu, istrijského markraběte.

Jejich synem byl Menhard I. Tyrolský (* 1194; † 22.7. 1258), hrabě goričský a istrijský (1220–1258) hrabě tyrolský (1253–1258) správce Akvileje, Tridentu, Brixenu a Bolzana. Oženil se s Adélou († 1279), dcerou tyrolského hraběte Albrechta. Jeho synové založili dvě rodové větve.

  • Menhard II.(* 1238; † 1295) zdědil tyrolské země
  • Albrecht († 1304) zdědil gorické hrabství. Jeho linie později dědictví opět sloučila a vymřela až roku 1500.

Menhard II. Tyrolský byl hrabětem gorickým (1258–1267) a Tyrolským (1257-1295), knížetem korutanským (1286–1295), zástavním pánem Kraňského věvodství a Vindické marky. Oženil se s Alžbětou Bavorskou, vdovou po římském králi Konrádovi IV. Z tohoto manželství se narodilo asi šest dětí. Nejvýznamnějšími z nich byl český král Jindřich Korutanský a Alžběta, manželka Albrechta Habsburského. Dále měl deset nemanželských dětí s dosud neznámými ženami.

Jindřich Korutanský (†1335) byl v letech 1307 - 1310 král český a markrabě moravský, titulární král polský. Také byl od roku 1310 až do své smrti vévoda korutanský, kraňský a hrabě tyrolský. Jím vymřela tyrolská větev po meči a Tyroly později převzali Habsburkové, příbuzní po přeslici.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pro článek bylo použito hesla Meinhardiner v německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Therese Meyer, Kurt Karpf: Die Herkunft der Grafen von Görz. Genealogische Studie zur Genese einer Dynastie im Südostalpenraum. In: Südost-Forschungen, Bd. 59/60 (2000/01), S. 34–98.
  • Wilhelm Baum: Meinhard I.. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 16, Duncker & Humblot, Berlin 1990, ISBN 3-428-00197-4, S. 666 f. (Digitalisat).
  • Alfons Huber: Meinhard I. (III.), Graf von Görz und Tirol,. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 21, Duncker & Humblot, Leipzig 1885, S. 228 f.