Salcburské knížecí arcibiskupství

Salcburské knížecí (arci)biskupství Fürsterzbistum Salzburg (Erzstift Salzburg) ←  739 (798)–1803  → znak
geografie
hlavní město:	Salzburg
obyvatelstvo
náboženství:	římskokatolické
státní útvar
státní zřízení:	církevní monarchie (knížecí-biskupství)
mateřská (nadřazená) země:	Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející: Bavorské vévodství Nástupnické: Salcburské kurfiřtství

Salcburské knížecí arcibiskupství (nebo Solnohradské knížecí arcibiskupství, německy Fürsterzbistum Salzburg nebo Erzstift Salzburg) byl církevní politický útvar řízený salzburskými knížaty-arcibiskupy.

Historie

Salcburská katedrála svatých Ruperta a Virgila

Rupert Salcburský, první panovník salcburské diecéze

Útvar vznikl roku 739 jako biskupství, na arcibiskupství byl povýšen roku 798 a byl součástí Svaté říše římské. Na rozdíl od větší a dodnes existující salzburské arcidiecéze šlo o území, na kterých arcibiskup vykonával nejen duchovní, ale i světskou moc.

Arcibiskupství solnohradské zaniklo sekularizací v letech 1802 až 1803 a na jeho území vzniklo Kurfiřtství solnohradské.

Panovníci knížectví

Jméno	Doba vlády
Biskupové-opati kláštera sv. Petra v Salzburku
Sv. Rupert (biskup-opat salcburský, také biskup wormský)	696–716/18
Vitalis (biskup-opat salcburský)	718–727(?)
Flobrigis (lat. Flobargisus, biskup-opat salcburský)	asi 730 – asi 737
Jan I. (první biskup nové diecéze Salzburg)	739–745
Sv. Virgil	745–784
(Beretricus)	784–785
Arcibiskupové
Arn (od roku 798 první arcibiskup salcburský)	785–821
Adalram	821–836
Liupram	836–859
Adalwin	859–873
Vojtěch I. Salcburský (Adalbert)	873-874
Theotmar (Dietmar I./Dětmar)	874–907
Pilgrim I.	907–923
Vojtěch II. Salcburský (Adalbert/Odalbert)	923–935
Egilolf	935–939
Herold Salcburský	939–955
Fridrich I. Salcburský	958–991
Hartvík Salcburský (Hartwig)	991–1023
Gunther Míšeňský	1023–1025
Dětmar II. Salcburský	1025–1041
Baldwin Salcburský	1041–1060
Gebhard Salcburský	1060–1088
Berthold von Moosburg – císařský protikandidát	1085–1106
Thiemo Salcburský	1090–1098
Konrád I. z Abensbergu	1106–1147
Eberhard I. z Biburgu	1147–1164
Konrád II. Babenberský	1164–1168
Vojtěch III. Salcburský	1168–1177
Jindřich z Berchtesgadenu – císařský protikandidát	1174–1177
Konrád III. z Wittelsbachu	1177–1183
Vojtěch III. Salcburský (podruhé)	1183–1200
Eberhard II. von Regensberg	1200–1246
Burkhart I. z Ziegenhainu	1247
Filip ze Sponnheimu (Administrátor, "zvolený arcibiskup")	1247–1257
Oldřich Sekavský	1257–1265
Vladislav Slezský	1265–1270
Fridrich II. z Walchenu	1270–1284
Rudolf I. z Hohenecku	1284–1290
Konrád IV. z Fohnsdorfu	1291–1312
Weichart z Polheimu	1312–1315
Fridrich III. Libnický	1315–1338
Knížata-arcibiskupové	1328-1803
Jindřich z Pirnbrunnu	1338–1343
Ortolf z Weissenecku	1343–1365
Pelhřim II. z Puchheimu	1365–1396
Řehoř Schenk z Osterwitz	1396–1403
Eberhard III. z Neuhausu	1403–1427
Berthold z Wehingenu – protiarcibiskup	1403–1406
Eberhard IV. Starhemberský	1427–1429
Jan II. z Reisbergu	1429–1441
Fridrich IV. Truchsess z Emmerbergu	1441–1452
Zikmund I. z Volkersdorfu	1452–1461
PurkarT II. z Weisspriachu	1461–1466
Bernhard von Rohr	1466–1482
Jan III. Beckenschlager	1482–1489
Fridrich V. ze Schaunbergu	1489–1494
Zikmund II. z Holleneggu	1494–1495
Leonhard z Keutschachu	1495–1519
Matyáš Lang z Wellenburgu	1519–1540
Arnošt Bavorský (administrátor)	1540–1554
Michael z Kuenburgu	1554–1560
Jan Jakub z Kuen-Belasy	1560–1586
Jiří z Kuenburgu	1586–1587
Wolf Dietrich von Raitenau	1587–1612
Markus Sittikus z Hohenemsu	1612–1619
Paris Lodron	1619–1653
Guidobald z Thun-Hohenštejna	1654–1668
Max Gandolf von Kuenburg	1668–1687
Jan Arnošt z Thun-Hohenštejna	1687–1709
František Antonín z Harrachu	1709–1727
Leopold Antonín z Firmianu	1727–1744
Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu	1745–1747
Ondřej Jakub z Ditrichštejna	1747–1753
Zikmund Kryštof ze Schrattenbachu	1753–1771
Jeroným z Colloreda-Waldsee	1772–1812

Portály: Křesťanství | Středověk | Rakousko