Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu
Jakub Arnošt z Lichtenštejna.jpg
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 1713
Biskupské svěcení 14. březen 1728
světitel Leopold Antonín z Firmianu
1. spolusvětitel Kaspar Ignaz von Künigl
2. spolusvětitel Karl Joseph von Kuenburg
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 14. února 1690
Místo narození Doboszowice
Datum úmrtí 12. června 1747 (ve věku 57 let)
Místo úmrtí Salcburk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu (německy Jakob Ernst von Lichtenstein-Kastelkorn / Castelcorn, 14. února 1690 Doboszowice12. června 1747 Salzburg) byl šlechtic a římskokatolický duchovní.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jakub Arnošt se narodil v dolnoslezských Dobošovicích jako potomek původně jihotyrolského rodu Lichtenštejn-Kastelkornů. Jeho rodiči byli František hrabě z Lichtenštejna-Kastelkornu, císařský tajný rada a Kateřina, roz. svobodná paní Pawlowská.

Jakub Arnošt studoval filosofii a právo v Brně a Olomouci. Poté, co se rozhodl pro dráhu duchovního, stal se roku 1709 kanovníkem olomoucké kapituly. V letech 1709 až 1712 studoval na Collegiu Germanicu v Římě, kde získal doktorát z teologie.

Roku 1713 ještě v Římě obdržel kněžské svěcení a poté několik let působil při biskupské kanceláři v Olomouci a zároveň byl arcijáhnem v Opavě. Roku 1717 se, po odstoupení svého bratra, stal členem kapituly v Salcburku, kde brzy povýšil na post předesdy konsistoře.

Při dělení otcovského panství Malenovice roku 1724 připadly Jakubu Arnoštovi Pohořelice. Jeho dědicem byl později Karel Otto hrabě ze Salm-Neuburgu.

V letech 1728–1745 byl Jakub Arnošt biskupem sekavským a v roce 17381745 byl knížetem-biskupem olomouckým. Od roku 1745 až do své smrti v roce 1747 zastával úřad knížete-arcibiskupa salcburského.

Mimo jiné založil na svém panství v Bílé Vodě piaristickou kolej.

Roku 1743 korunoval Marii Terezii na českou královnu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZEMEK, Metoděj, Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu, 1-2, rukopis práce uchovaný v olomouckém archivu, 2, n. 105.
  • ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století 1695-1777. I. díl. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1987. 292 s. S. 130–143. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Leopold Antonín z Firmianu
Znak z doby nástupu biskup sekavský
17281738
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Leopold Arnošt z Firmianu
Předchůdce:
Wolfgang Hannibal von Schrattenbach
Znak z doby nástupu biskup olomoucký
17381745
Znak z doby konce vlády Nástupce:
kardinál Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu
Předchůdce:
Leopold Antonín z Firmianu
Znak z doby nástupu arcibiskup salcburský
17451747
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ondřej Jakub z Ditrichštejna