Gustav Belrupt-Tissac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho Excelence
Gustav Belrupt-Tissac
Gustav Belrupt-Tissac (1818–1895).jpg
Církevřímskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení4. srpen 1842
Biskupské svěcení6. leden 1881
světitel Bedřich z Fürstenberka
1. spolusvětitel Anton Josef Gruscha
2. spolusvětitel Eduard Angerer
Osobní údaje
Datum narození15. září 1818
Místo narozeníOpava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí9. června 1895 (ve věku 76 let)
Místo úmrtíOlomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Karl Joseph Johann Nepomuk Adam Bonifaz hrabě Belrupt-Tissac (11. září 1818 Opava[1]9. června 1895 Olomouc[2]) byl olomoucký kanovník a v letech 1880-1895 také světící biskup olomoucké diecéze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po studiích na tereziánské akademii ve Vídni studoval bohosloví v Olomouci, na kněze byl vysvěcen 4. srpna 1842. Velmi se zasloužil o beatifikaci Jana Sarkandra jako předseda beatifikačního výboru a jako aktivní účastník římského procesu. V Římě byl také jmenován papežským prelátem a získal r. 1850 doktorát. Roku 1867 byl přijat za sídelního kanovníka v Olomouci, r. 1871 se stal arcijáhnem kapituly, r. 1879 jejím děkanem, r. 1880 generálním vikářem olomoucké arcidiecéze, titulárním biskupem germanicijským a světícím biskupem olomouckým. Roku 1886 byl vyznamenán titulem biskupa asistenta papežského trůnu.

Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do politiky. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii velkostatkářskou, II. sbor. V zemských volbách v lednu 1867 zde mandát obhájil. Na sněm se ještě vrátil krátce po zemských volbách v září 1871.[3] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Das Leben und Leiden des seligen Märtyrers Johannes Sarkander ... / bearbeitet von Francesco Liverani ; aus dem Italienischen übersetzt von Gustav von Belrupt-Tissak, Olmütz : Franz Slawik : In Commission bei Eduard Hölzel, 1860
  • Život a utrpení blahoslaveného mučenníka Jana Sarkandra, kněze církevního ze Skočov ve Slezsku faráře Holešovského od nekatolíků umučeného v Holomouci roku 1620 / dle vlašského rukopisu německy vzdělal Gustav hrabě Belrupt-Tissak ; z německého pak u výtahu přeložil Frant. Ed. Vaněk, V Holomouci : Nákladem Františka Slavíka, 1860.
  • Život Jana Sarkandra / Gustav Belrupt-Tissak ; překlad Mořic Kráčmer, Olomouc : [s.n.], 1885

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Opava - Sv. Ducha
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Olomouc - Sv. Václava
  3. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  4. Moravská orlice, 21. 2. 1867, s. 2.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GOTTWALD, Jiří; SULOVSKÝ, Jan (reds.), Z dějin arcibiskupství olomouckého. Série pořadů ČRo Olomouc r. 1997, Olomouc, MCM 1997, 61-63.
  • KOUŘIL, Miloš, heslo "Belrupt-Tissac G.", In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy, nová řada, sešit 3 (15). Ostrava, 2002, s. 17. ISBN 80-7042-620-9.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas-Bend. Praha: Libri, 2005. 264-375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 360. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Generální vikář olomoucké diecéze
Předchůdce:
?
18801895
Gustav Belrupt-Tissac
Nástupce:
?