Pontificium Collegium Germanicum et Hungaricum de Urbe
Pontificium Collegium Germanicum et Hungaricum de Urbe | |
|---|---|
 Sídlo koleje do roku 1798 | |
| Zkratka | Germanicum |
| Rok založení | 1552 |
| Typ školy | papežská kolej |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 41°54′17,94″ s. š., 12°29′29,53″ v. d. |
| www | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pontificium Collegium Germanicum et Hungaricum de Urbe, krátce: Collegium Germanicum et Hungaricum, je římskokatolická kolej, vzniklá sloučením dvou kolejí Collegium Germanicum a Collegium Hungaricum v roce 1580. Jde o papežskou kolej, římskokatolický kněžský seminář, zřízený papežem v Římě.
Založení[editovat | editovat zdroj]
Collegium Germanicum bylo založeno bulou Dum sollicita papeže Julia III. ze dne 31. srpna 1552. Založení koleje bylo výsledkem snah kardinála Moroneho a sv. Ignáce z Loyoly. V roce 1580 papež Řehoř XIII. sloučil Collegium Germanicum s ústavem podobného zaměření, který nesl název Collegium Hungaricum a který byl založen v roce 1578. S výjimkou let 1773-1818, kdy byl zrušen jezuitský řád a nakrátko i kolej samotná, bylo Germanicum-Hungaricum vždy pod vedením jezuitů. Jeho alumni většinou studují na Papežské gregoriánské univerzitě, založené jako Collegio Romano taktéž z iniciativy sv. Ignáce v roce 1551. Absolventi měli perspektivu kariérního postupu ve své zemi, stávali se často dómskými kapituláry.
Bohoslovci z českých zemí[editovat | editovat zdroj]
Mezi "Germaniky" patřilo i mnoho studentů z českých zemí, zejména z Moravy, protože olomoučtí biskupové Stanislav Pavlovský a František z Ditrichštejna vyjednali několik stálých míst v koleji pro bohoslovce ze své diecéze, díky pražskému arcibiskupovi Martinu Medkovi z Mohelnice přicházeli hned v počátcích také bohoslovci z Prahy, jako Jáchym Slavata, Jan Makarius z Merselice nebo Šebestián z Pöttingu.[1] Převaha moravských absolventů trvala až do vzniku ČSR, kdy i moravští bohoslovci v Římě byli začleněni do Bohemica. V roce 1938 z Nepomucena odešli do Germanica ti bohoslovci z českých zemí, kteří byli německé národnosti.
Významní studenti Germanica[editovat | editovat zdroj]
- Jan Mezoun z Telče, olomoucký biskup
- Stanislav Pavlovský, olomoucký biskup
- František z Ditrichštejna, olomoucký biskup
- Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna, olomoucký biskup
- Wolfgang Pistorius, probošt litoměřický
- Jan Josef Breuner, arcibiskup pražský
- Jan Jakub z Lambergu, biskup gurský
- Jeroným František z Colloreda, biskup gurský a kníže-arcibiskup salcburský
- Juraj Pohronec-Slepčiansky, slovenský duchovní, uherský primas
- Ignác Batthyány, uherský šlechtic a biskup v Sedmihradsku
Související články[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Andreas Steinhuber: Geschichte des Collegium Germanicum-Hungaricum in Rom. I., Freiburg im Breisgau 1896, s.311, 434
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Martin Leitgöb: Vom Seelenhirten zum Wegführer. Sondierungen zum bischöflichen Selbstverständnis im 19. und 20. Jahrhundert. Die Germanikerbischöfe (1837–1962). Herder, Rom u. a. 2004, ISBN 3-451-26458-7 (Römische Quartalschrift für christliche Altertumskunde und Kirchengeschichte. Supplementbd. 56).
- Andreas Steinhuber: Geschichte des Collegium Germanicum-Hungaricum in Rom. 2 sv. Herder, Freiburg im Breisgau 1896, (online [1]).
- Peter Schmidt: Das Collegium Germanicum in Rom und die Germaniker. Zur Funktion eines römischen Ausländerseminars. (1552–1914). Niemeyer, Tübingen 1984, ISBN 3-484-82056-X (Bibliothek des Deutschen Historischen Instituts in Rom 56).
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pontificium Collegium Germanicum et Hungaricum de Urbe na Wikimedia Commons - oficiální webové stránky koleje
- Údaje o koleji na webu Vatikánu
- Peter Walter: Die Gründungen des Collegium Germanicum et Hungaricum: Etappen der Kollegsgeschichte
- stručná charakteristika na www.kath.de Archivováno 21. 2. 2012 na Wayback Machine
