Alois Josef Krakovský z Kolovrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mons. ThDr. Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Alois Josef hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda
Alois Josef hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda
Narození21. ledna 1759
Praha
Úmrtí28. března 1833 (ve věku 74 let)
Praha
Místo pohřbeníkatedrála svatého Víta
Povoláníkatolický kněz a katolický jáhen
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeProkop Jan Krakovský z Kolovrat
Funkcepomocný biskup (1800–1815)
titulární biskup (1800–1815)
diecézní biskup (1812–1831)
arcibiskup pražský (1830–1833)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Josef hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda (21. ledna 1759, Praha[1]28. března 1833 tamtéž[2]) byl český římskokatolický duchovní, kanovník a prelát olomoucké kapituly, olomoucký světící biskup, později 16. biskup královéhradecký a 24. arcibiskup pražský. Pocházel z krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Znak biskupa Aloise Josefa Krakowského z Kolowrat

Narodil se v Praze jako Alois Josef Jáchym Ignác František z Pauly Michal Alexandr Saul Josef Kalasanský Šebestián Kajetán Antonín Paduánský, hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda do staré české šlechtické rodiny Kolovratů-Krakovských. Byl dvanáctým ze čtrnácti dětí Prokopa hraběte Krakowského z Kolowrat (17181774) a jeho druhé manželky hraběnky Marie Anny Markéty ze starého skotského rodu Ogilvy (17251810) a celý život se věnoval duchovní dráze, které byl rodiči předurčen.

Po studiích na pražském jezuitském gymnáziu studoval teologii v Praze a 7. dubna 1775 přijal nižší svěcení. V letech 17761781 studoval teologii v Římě, kde získal kněžské svěcení i doktorát z teologie.

Roku 1783 se stal proboštem kroměřížské kapituly, ale již roku 1786 byl přijat za sídelního kanovníka olomouckého (nesídelním byl již od roku 1785, znovu se jím stal po jmenování biskupem královéhradeckým). Arcibiskup Colloredo jej ustanovil generálním vikářem arcidiecéze, roku 1800 direktorem kněžského semináře v Olomouci.

Pomocný biskup olomoucký[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. března 1801 byl papežem Piem VII. jmenován titulárním biskupem sareptským a téhož roku byl konsekrován také svým metropolitou v olomoucké katedrále sv. Václava. Stal se sufragánem 1. olomouckého arcibiskupa Antonína Theodora z Colloreda-Waldsee (1777–1811). Císař František I. jmenoval biskupa Kolowrata i skutečným císařským tajným radou.

Biskup královéhradecký[editovat | editovat zdroj]

6. ledna 1812 jej císař František I. jmenoval také biskupem královéhradeckým (papežem potvrzen až 1815). Jako biskup rozhodl roku 1816, aby se přednášky z českého jazyka a literatury staly na královéhradeckém semináři povinnými pro všechny čtyři ročníky studia a byla pro ně zřízena profesura. V roce 1830 se jeho přispěním královéhradecký kněžský seminář osamostatnil. Že měl k Hradci Králové vřelý vztah, nasvědčuje i fakt, že biskupské knihovně odkázal 332 děl v 795 svazcích.

Arcibiskup pražský[editovat | editovat zdroj]

Po smrti arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského z Přestavlk a z Chlumčan byl 31. srpna 1830 jmenován císařem Františkem I. jeho nástupcem ve funkci pražského arcibiskupa, k jeho intronizaci došlo v katedrále sv. Víta dne 17. dubna 1831. Arcidiecézi z důvodu těžkých nemocí spravoval prostřednictvím pomocného biskupa pražského Františka de Paula Pištěka.

Kolowratův episkopát byl poznamenán rozsáhlými epidemiemi cholery, které zasáhly celé území Čech. Tehdy byla řada klášterů proměněna v provizorní nemocnice a pražské arcibiskupství organizovalo účinnou pomoc postiženým, a to zejména v roce 1831.

Zemřel 28. března 1833 v Praze a byl pohřben do hrobky staré arcibiskupské (Pernštejnské, Kinských) kaple v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel: Kolowratové, věrně a stále, Praha 2016, s. 70-71.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Víta na Hradčanech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jan Antonín Otto Minquitz z Minquitzburgu
Znak z doby nástupu Generální vikář olomoucké diecéze
18011812
Znak z doby konce vlády Nástupce:
?
Předchůdce:
Maria Tadeáš Trauttmansdorff
Znak z doby nástupu 16. biskup královéhradecký
18181830
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu
Předchůdce:
Václav Leopold Chlumčanský
Znak z doby nástupu 24. arcibiskup pražský
18311833
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ondřej Alois Ankwicz