Pavel z Miličína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pavel z Miličína
Narození14. století
Úmrtí2. května 1450
Místo pohřbeníBrno
Povoláníprobošt
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcediecézní biskup (od 1435)
katolický biskup (od 1435)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pečeť Pavla z Miličína
Erb Pavla z Miličína

Pavel z Miličína a Talmberka (Paul Miliczin, Paul von Miličin und Talmberg, či Paul von Militschin und Thalenberg2. května 1450) byl v letech 14341450 biskupem olomouckým.

Původ a činnost[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z Čech, z rodu pánů z Talmberka. Roku 1420 se stal kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Později se stal i kanovníkem olomouckým a v roce 1434 proboštem svatovítské kapituly.

Dne 3. října 1434 jej olomoucká kapitula zvolila 37. olomouckým biskupem. Biskupské svěcení přijal v Brně 1. ledna 1435 za přítomnosti císaře Zikmunda Lucemburského.

V roce 1436 se zúčastnil brněnských i jihlavských jednání, na nichž byla dohodnuta konečná formulace kompaktát. Dne 5. července pak byla Basilejská kompaktátaJihlavě vyhlášena. 29. června 1438 vedl biskup Pavel z důvodu sedisvakance pražské arcidiecézekatedrále sv. Víta v Praze korunovační ceremoniál nového českého krále Albrechta Habsburského.

Po husitských válkách začal obnovovat poničené biskupské statky. Roku 1440 sezval na hrad Blansek biskupské leníky, kteří jednali o záležitostech, týkajících se manských statků. V roce 1445 dokončil výstavbu kartouzyOlomouci. Za jeho episkopátu se také vrátili na vyloupený a vypálený Velehradský klášter cisterciáci.

Biskup Pavel z Miličína zemřel 2. května 1450 a byl pohřben v kolegiátním kostele sv. Petra v Brně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milan M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, Logik s.r.o. Praha, 2000

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Kuneš ze Zvole
Znak z doby nástupu biskup olomoucký
14341450
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan XIII.