Edvard Jan Brynych

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jeho biskupská Milost
Edvard Jan Nepomuk Brynych
19. královéhradecký biskup
Biskup Edvard Brynych, po 1892
Církev římskokatolická
Předchůdce Josef Jan Ev. Hais
Nástupce Josef Doubrava
Znak Znak
Osobní údaje
Datum narození 4. května 1846
Místo narození Vlásenice-Drbohlavy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí 20. listopadu 1902 (ve věku 56 let)
Místo úmrtí Hradec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. Edvard Jan Nepomuk Brynych, pokřtěn jako Eduard Josef (4. května 1846, Vlásenice-Drbohlavy[1]20. listopadu 1902 Chrast[2]) či jen Eduard Brynych se na přelomu let 1892 a 1893 stal 14. sídelním biskupem královéhradeckým. Jeho zásluhou se na přelomu století projevil obrodný proces. Byl organizátorem katolického spolkového, politického a náboženského života. V roce 1897 svolal do Hradce Králové diecézní sjezd, se zaměřením na spolupráci skupin katolíků. Zasloužil se o vybudování spolkového a tiskového domu – Adalbertina. Podporoval vznik sportovní organizace Orla. Orel Královéhradeckého kraje nesl název Brynychova župa.

Zápas s nacionalismem[editovat | editovat zdroj]

Konec 19. století byl poznamenán růstem sociálního tlaku a nacionalismu. V Trutnově na přelomu 19. - 20. století pouze pětinu obyvatel tvořili Češi. Již předchůdce Edvarda Brynycha biskup Hais chtěl napomoci v Trutnově české menšině zavedením českých bohoslužeb roku 1886, avšak pro odpor německých nacionalistů se mu nepodařilo prosadit výstavbu českého kostela. V péči o české menšiny pokračoval Edvard Brynych, který zavedl v Trutnově, Žirci a Dubenci české bohoslužby. Odpor nacionalistů proti biskupovi a menšinám zesílil po odmítnutí německého kandidáta na farní úřad v Lánově. Němečtí nacionalisté zamezili přístupu Čechů na jejich bohoslužby. V Trutnově pak situaci tito řešili zřízením vlastní bohoslužebné místnosti v soukromém domě.

Zápas o pozice vyústil v požadavku Němců k zřízení vlastních biskupství v rámci pražské církevní provincie a to v Chebu a Kutné Hoře. Papež vyslyšel přání biskupa Brynycha a českého duchovenstva a plán na rozdělení diecéze odmítl. Kolem roku 1905 s podobný plán opakoval znovu rovněž neúspěšně.

Postoje k suchodolským zjevením[editovat | editovat zdroj]

Eduard Brynych se krátce po nástupu do úřadu biskupa královéhradeckého musel vyjádřit k událostem, které měly probíhat zhruba od druhé poloviny (10. srpna) roku 1892 v Suchém Dole na Náchodsku celé tři roky. Tehdy čtrnáctiletá dívka Kristina Ringlová zde měla prožívat zjevení Panny Marie a místo se stalo cílem procesí věřících. Jeho postoje byly k těmto událostem negativní a taktéž i v pozdějších letech je katolická církev nikdy zcela neuznala (obnovený kostelík z roku 1897 po požáru v roce 2010 vysvětil 8. července 2012 pan kardinál Dominik Duka za přítomnosti krajského hejtmana a několika stovek věřících).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Denní zprávy. Národní listy. 20.11.1902, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

19. biskup královéhradecký
Předchůdce:
Josef Jan Evangelista Hais
18921902
Edvard Jan Brynych
Nástupce:
Dr. Josef Doubrava