Žireč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žireč
Bývalá jezuitská rezidence v Žirči

Bývalá jezuitská rezidence v Žirči

charakter sídla: vesnice
obyvatel: 191 (2001)
domů: 150 (2009)
PSČ: 544 04
součást obce: Dvůr Králové nad Labem
okres: Trutnov
historická země: Čechy
katastrální území: Žireč Městys a Žireč Ves (3 km²)
kód části obce: 34088
nadmořská výška: 278 m
Žireč
Red pog.svg
Žireč
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Žireč (německy Schurz) je vesnice, část města Dvůr Králové nad Labem v okrese Trutnov. Rozkládá se na pravém břehu řeky Labe asi 3,5 km na jihovýchod od Dvora Králové nad Labem. Prochází tudy železniční trať Jaroměř - Liberec. V roce 2009 zde bylo evidováno 150 adres.[1] V roce 2001 zde trvale žilo 191 obyvatel.[2]

Žireč leží v katastrálním území Žireč Městys o rozloze 1,41 km2[3] a Žireč Ves o rozloze 1,59 km2.[4]

Historický přehled[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Žirči pochází z roku 1348. Na místě dnešního zámku stála tehdy tvrz, která údajně sloužila jako dvůr pražských biskupů. Původně se jednalo o dvě obce, jimiž byly Městys Žireč a Ves Žireč. Zástavba obou původních obcí byla přitom srostlá již v 19. století. Ke sloučení obou Žirčí v jednu obec došlo ke dni 16. ledna 1949[5]. Na sloučení se spolu dohodly obě obce. Usnesení o sloučení schválil MNV Vsi Žirče dne 1. června 1948, MNV Městyse Žirče dne 3. června 1948. Obě usnesení pak schválil dne 21. prosince 1948 ještě Zemský národní výbor v Praze. Jako osady pak byly oba Žirče sloučeny vyhláškou ministerstva vnitra 864/1949 ze dne 5. srpna 1949[6]. Součástí města Dvůr Králové nad Labem se sloučená obec stala roku 1964[7].

Zámek v Žirči[editovat | editovat zdroj]

Historie zámku v Žirči sahá až do 14. století, kdy zde stála kamenná tvrz. Ta byla po roce 1581 rozšířena a renesančně přestavěna Adamem Zilvarem z Pilníkova. Později panství s celou tvrzí připadlo rodu Trčků.[8]

Klíčovým momentem v historii zámku je rok 1634, kdy bylo panství Trčkům zabaveno kvůli spojitosti s tehdy pronásledovaným Albrechtem z Valdštejna a prodáno za 120 000 zlatých jezuitům. Ti zde zřídili noviciát pro své kandidáty a renesanční tvrz postupně opravovali ve stylu baroka. Postupně tak přibylo nové patro, hospodářské budovy a zcela nová konventní budova. V r. 1703 byl vysvěcen nový barokní kostel sv. Anny.[8]

Areál zámku slouží v současné době jako lůžkové zařízení pro nemocné roztroušenou sklerózou.

Po zrušení jezuitského řádu v r. 1773 zámek chátral a roku 1825 ho stejně jako celý městys Žireč zasáhl požár. O následnou rekonstrukci se postarali pánové Martin Wagner a později továrník Josef Ettrich.[8]

V roce 1939 koupila bývalou jezuitskou kolej kongregace Nejsvětější svátosti. S nástupem komunistického režimu byly řádové sestry vyhnány a v roce 1961 nechal stát v prostorách zámku zřídit Domov důchodců.[8]

Po Sametové revoluci byl objekt navrácen Kongregaci sester Nejsvětější svátosti, která ho v roce 2001 darovala Hospici Anežky České, dnešní Oblastní charitě Červený Kostelec. V témže roce zde Oblastní charita založila Domova svatého Josefa, který slouží jako jediné lůžkové zařízení pro pacienty vážně nemocné roztroušenou sklerózou. Zchátralý objekt prošel od té doby mnoha rekonstrukcemi, díky kterým se i přes nové využití podařilo zachovat původní barokní architekturu. Zámek je tak dnes domovem pro 88 pacientů a nabízí jim komplexní sociální i zdravotní služby.[9]

Kostel svaté Anny[editovat | editovat zdroj]

Unikátní barokní zvonkohra v Žirči.

Kostel sv. Anny v Žirči byl vystavěn v letech 1668 - 1703. Díky této delší výstavbě u něj můžeme nalézt prvky raného, vrcholného i pozdního baroka. Po požáru v roce 1825 byl interiér obnoven v duchu klasicismu. U kazatelny se i přes požár zachovaly rokokové prvky. Kostel přiléhá k zámku svým východním okrajem. S rezidencí ho spojuje prostor dřívějšího kostela, kde se zachovaly původní oltáře: Oltář sv. Františka, sv. Rosálie a sv. Stanislava.[8]

Světovým unikátem je barokní zvonkohra, která se nachází na kúru kostela. Ani znalcům není známo, že by se podobný nástroj někde jinde do dnešních dnů dochoval. Do Žirče daroval zvonkohru hrabě František Antonín Špork. Ten jí objednal u varhanáře Johana Michaela Roedera, německého stavitele varhan z Berlína, který ve třicátých letech 18. století působil ve Slezsku. Z dobových pramenů se potvrdilo, že zvonkohru přivezl 21. dubna roku 1732 a sestavil ji přímo v zámeckém sále. V letech 2009 - 2010 byla zvonkohra zachráněna z neutěšeného stavu a kompletně zrestaurována.[8] Každoročně je možné si zvuk zvonkohry poslechnout při Svatoanenských slavnostech, které se konají v areálu Domova svatého Josefa vždy v červenci v sobotu nejbližší ke svátku sv. Anny (26. 7).[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2010-03-22]. S. 500, 501, záznam 17-6. Dostupné online.  
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  5. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1949, číslo 28, vydáno v Praze dne 3. února 1949
  6. Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1949, částka 135, vydáno v Praze dne 17. srpna 1949
  7. ŠTĚPÁN MLEZIVA A KAREL KUČA. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Žireč, s. 837. (čeština)  
  8. a b c d e f Oblastní charita Červený Kostelec. Zámek Žireč. [online]. 2014-01-01 [cit. 2015-09-16]. Dostupné online.
  9. a b Oblastní charita Červený Kostelec. Domov svatého Josefa. [online]. 2015-01-01 [cit. 2015-09-16]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]