Chrast
Chrast | |
---|---|
![]() Zámek v Chrasti u Chrudimi | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0531 571539 |
Pověřená obec | Chrast |
Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
Okres (LAU 1) | Chrudim (CZ0531) |
Kraj (NUTS 3) | Pardubický (CZ053) |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°54′8″ s. š., 15°56′2″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 138 (2022)[1] |
Rozloha | 17,84 km² |
Nadmořská výška | 285 m n. m. |
PSČ | 538 51 |
Počet domů | 1 064 (2021)[2] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Náměstí 1 538 51 Chrast podatelna@mestochrast.cz |
Starosta | Ing. Vojtěch Krňanský |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Chrast | |
Další údaje | |
Kód obce | 571539 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město Chrast (skloň. podle vzoru kost) se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji necelých 12 km jihovýchodně od Chrudimi. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V místní části Podlažice (asi 2 km JV od města) stál až do husitských válek benediktinský klášter.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podlažický klášter se poprvé zmiňuje k roku 1160 a Chrast, kterou patrně založili jeho mniši, k roku 1318. Počátkem 13. století v podlažickém klášteře patrně vznikl rukopis Codex gigas, dnes uložený ve Stockholmu. Klášter byl vypálen a zničen za husitských válek roku 1421, formálně sice existoval ještě do poloviny 15. století, ale nebyl již nikdy obnoven.
Poté obec patřila různým šlechticům, od roku 1559 rodu Slavatů z Chlumu a od roku 1644 biskupství královéhradeckému. Zámek začal stavět Albrecht Slavata z Chlumu roku 1601 a podstatně jej rozšířili biskupové v 18. století.[3] Roku 1853 byla Chrast povýšena na město.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Kolem východního okraje města protéká potok Žejbro, který svou vodou napájí Chrašický rybník. Svah na pravém břehu potoka je chráněn jako přírodní památka [[Chrašická strá
Části města[editovat | editovat zdroj]
Město se člení na 4 místní části, které jsou shodné s katastrálními územími.
- Chrast
- Chacholice
- Podlažice
- Skála – k. ú. Skála u Chrasti
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Silnice II/358 přes okružní křižovatku
- Silnice II/355 přes okružní křižovatku
- Silnice II/356 odpojuje se od II/358 v místní části Podlažice.
- Železniční trať 238 Pardubice – Havlíčkův Brod
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Chrast je čtyřkřídlá jednopatrová stavba s velkým čtvercovým dvorem. Nejstarší severní křídlo je renesanční, v přízemí otevřené arkádami do dvora. Východní barokní křídlo má mansardu, bohatě zdobenou fasádu, středový rizalit se štítem a hranolovou věžičku s hodinami. V patře nad průjezdem do zahrady je kaple sv. Jana Nepomuckého s cennými obrazy podlažického rodáka Antonína Machka (1775–1844). V zámku je obecní úřad a městské muzeum. Za zámkem je rozsáhlá barokně založená zahrada francouzského stylu, po roce 2000 obnovená. Adresou je zámek přiřazen k náměstí.
- Kostel Nejsvětější Trojice ve středu náměstí je rozměrná barokní trojlodní basilika se dvěma věžemi, postavená v letech 1710–1717 na základech patrně gotické stavby, která roku 1709 vyhořela. Na severní straně vítězného oblouku je cenný obraz Svaté rodiny od M. L. Willmanna z roku 1695, na jižní straně deskový obraz sv. Jana Křtitele od téhož malíře.
- Děkanství na náměstí, patrová barokní budova z let 1712–1722
- Pomník obětem první a druhé světové války na náměstí
- Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
- Krucifix na rozcestí k nádraží z roku 1790.
Chrašice:
- Hřbitovní kostel svatého Martina z roku 1721, šestiboký s obdélnou kruchtou a trojbokým presbytářem, připomíná sloh Jana Blažeje Santiniho
- Barokní sýpka ze druhé poloviny 18. století
- Vodárna u Chrašického rybníka z let 1746–1755 na místě starší věže z roku 1663.[4]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Na chrasteckém zámku zemřel český šlechtic a královéhradecký biskup Jan Josef říšský hrabě Vratislav z Mitrovic. Na místním hřbitově byl v pondělí 19. listopadu 1956 pochován 22. biskup královéhradecký Mořic Pícha.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Machek (1775–1844), malíř, narozený v Podlažicích
- Jan Nepomuk Filcík (1785–1837), není rodák, ale v Chrasti žil; hudební pedagog a autor knihy První metodika školního zpěvu.
- Ludwig August Frankl von Hochwart (1810–1894), německy píšící básník
- Karel Bláha (1887–1917), těsnopisec
- Jindřich Heisler (1914–1953), surrealistický básník a výtvarník
- Martin Dejdar (* 1965), herec a bavič
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Chrast
-
Kostel Nejsv. Trojice od západu
-
Nádvoří zámku
-
Nádvoří zámku v Chrasti
-
Náměstí v Chrasti
-
Maketa kodexu Gidas
-
Děkanství
-
Zámecká zahrada
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech I. Str. 533
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech I. Str. 534
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Chrast na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrast na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Chrasť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Chrast ve Wikislovníku
- Oficiální stránky
- Chrast v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)