Chrast
| Chrast | |
|---|---|
 Zámek v Chrasti u Chrudimi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0531 571539 |
| Pověřená obec | Chrast |
| Obec s rozšířenou působností | Chrudim |
| Okres (LAU 1) | Chrudim (CZ0531) |
| Kraj (NUTS 3) | Pardubický (CZ053) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′8″ s. š., 15°56′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 138 (2022)[1] |
| Rozloha | 17,84 km² |
| Nadmořská výška | 285 m n. m. |
| PSČ | 538 51 |
| Počet domů | 1 064 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí 1 538 51 Chrast podatelna@mestochrast.cz |
| Starosta | Ing. Vojtěch Krňanský |
| Oficiální web: www | |
  Chrast | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 571539 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Chrast (skloň. podle vzoru kost) se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji necelých 12 km jihovýchodně od Chrudimi. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V místní části Podlažice (asi 2 km JV od města) stál až do husitských válek benediktinský klášter.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podlažický klášter se poprvé zmiňuje k roku 1160 a Chrast, kterou patrně založili jeho mniši, k roku 1318. Počátkem 13. století v podlažickém klášteře patrně vznikl slavný rukopis Codex gigas, dnes uložený ve Stockholmu. Klášter byl vypálen a zničen roku 1421, formálně sice existoval ještě do poloviny 15. století, ale nebyl nikdy obnoven. Pak obec patřila různým šlechticům, od roku 1559 rodu Slavatů z Chlumu a od roku 1644 biskupství královéhradeckému. Zámek začal stavět Albrecht Slavata z Chlumu roku 1601 a podstatně jej rozšířili biskupové v 18. století.[3] Roku 1853 byla Chrast povýšena na město.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Chrast je čtyřkřídlá jednopatrová stavba s velkým čtvercovým dvorem. Nejstarší severní křídlo je renesanční, v přízemí otevřené arkádami do dvora. Východní barokní křídlo má mansardu, bohatě zdobenou fasádu, středový rizalit se štítem a hranolovou věžičku s hodinami. V patře nad průjezdem do zahrady je kaple sv. Jana Nepomuckého s cennými obrazy podlažického rodáka Antonína Machka (1775–1844). V zámku je obecní úřad a městské muzeum. Za zámkem je rozsáhlá barokně založená zahrada francouzského stylu, po roce 2000 obnovená. Adresou je zámek přiřazen k Náměstí.
- Kostel Nejsvětější Trojice ve středu náměstí je rozměrná barokní trojlodní basilika se dvěma věžemi, postavená v letech 1710–1717 na základech patrně gotické stavby, která roku 1709 vyhořela. Na severní straně vítězného oblouku je cenný obraz Svaté rodiny od M. L. Willmanna z roku 1695, na jižní straně deskový obraz sv. Jana Křtitele od téhož malíře.
- Děkanství na Náměstí, patrová barokní budova z let 1712–1722.
- Pomník obětem 1. a 2. světové války na Náměstí
- Socha svatého Jana Nepomuckého na Náměstí
- Krucifix na rozcestí k nádraží z roku 1790.
Chrašice:
- Hřbitovní kostel svatého Martina z roku 1721, šestiboký s obdélnou kruchtou a trojbokým presbytářem, připomíná sloh J. Santiniho.
- Barokní sýpka z 2. pol. 18. století.
- Vodárna u Chrašického rybníka z let 1746–1755 na místě starší věže z roku 1663.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Chrast
Kostel Nejsv. Trojice od záp.
Nádvoří zámku
Nádvoří zámku v Chrasti
Náměstí v Chrasti
Výzdoba zámecké kaple
Maketa kodexu Gidas
Děkanství
Zámecká zahrada
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Machek (1775–1844), malíř, narozený v Podlažicích
- Jan Nepomuk Filcík (1785–1837), není rodák, ale v Chrasti žil; hudební pedagog a autor knihy První metodika školního zpěvu.
- Ludwig August Frankl von Hochwart (1810–1894), německy píšící básník
- Karel Bláha (1887–1917), těsnopisec
- Jindřich Heisler (1914–1953), surrealistický básník a výtvarník
- Martin Dejdar (* 1965), herec a bavič
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Na chrasteckém zámku zemřel český šlechtic a královéhradecký biskup Jan Josef říšský hrabě Vratislav z Mitrovic. Na místním hřbitově byl v pondělí 19. listopadu 1956 pochován 22. biskup královéhradecký Mořic Pícha.
Části města[editovat | editovat zdroj]
Město se člení na 4 místní části, které jsou shodné s katastrálními územími.
- Chrast
- Chacholice
- Podlažice
- Skála – k. ú. Skála u Chrasti
Doprava[editovat | editovat zdroj]
- Silnice II/358 přes okružní křižovatku
- Silnice II/355 přes okružní křižovatku
- Silnice II/356 odpojuje se od II/358 v místí části Podlažice.
- Železniční trať 238 Pardubice – Havlíčkův Brod
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech I. Str. 533
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech I. Str. 534
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- E. Poche (vyd.), Umělecké památky Čech I. Praha: Academia 1977. Str. 533n.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Chrast na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrast na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Chrasť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Chrast ve Wikislovníku- Chrast v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- virtuální prohlídka
Encyklopedické heslo 
