Přeskočit na obsah

Žumberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Žumberk (rozcestník).
Žumberk
Náměstí v Žumberku
Náměstí v Žumberku
Znak městyse Žumberk
Znak
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecChrudim
Obec s rozšířenou působnostíChrudim
(správní obvod)
OkresChrudim
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°52′22″ s. š., 15°51′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel284 (2025)[1]
Rozloha4,79 km²[2]
Katastrální územíŽumberk
Nadmořská výška355 m n. m.
PSČ538 36
Počet domů154 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městyseŽumberk 71
538 36 Žumberk
zumberk.ou@worldonline.cz
StarostaVáclav Hromek
Oficiální webwww.obec-zumberk.cz
Žumberk
Žumberk
Další údaje
Kód obce572641
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žumberk (německy Schumberg, též Sonnenberg) je městys v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Leží na okraji Českomoravské vrchoviny deset kilometrů jihovýchodně od města Chrudim, v místech kde se Polabská nížina mění v pahorkatinu. Žije zde 284[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o osadě Žumberk pochází z roku 1318 a to v souvislosti se zříceninou hradu Žumberk. Jeho prvním držitelem byl toho roku vladyka Pilunk. Až do roku 1700 pobývala na hradě šlechta. Mezi majitele patřil mimo jiné i Jan z Lipoltic, který roku 1415 podepsal stížný list ke sboru kostnickému proti upálení Mistra Jana Husa. Jako městys začal být Žumberk uváděn od roku 1487.

V roce 1744 začal působit v Žumberku cech, který sdružoval řemesla jako např. bednářství, hodinářství, síťařství, tesařství, truhlářství, krejčovství nebo zámečnictví. Cech se udržel do roku 1859, kdy ho vystřídal živnostenský řád, kterým byla zavedena svoboda živností. Postupem doby, jak se rozvíjela průmyslová výroba, zanikaly i některé živnosti. Ještě v roce 1948 měl však Žumberk 25 různých živností.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Žumberk se rozkládá na úbočích kopce a na březích řeky Holetínky. V samotné obci i v jejím okolí je mnoho lomů, kde se těžila a těží červená Žumberecká žula. Pracovali zde i obyvatelé nacisty vypálené vesnice Ležáky. V zalesněném údolí Holetínky u silnice na Lukavici leží hradiště Hrádek se zbytky středověkých valů a příkopů. Za městysem se nachází klidná chatařská oblast.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 664 628 666 650 749 708 708 497 434 369 295 231 222 243 264
Počet domů 83 89 91 95 105 114 132 138 130 121 103 136 142 141 154

Správa městyse

[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[6]

Části městyse

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1905 k městysi patřily i Bítovánky, Bítovany, Obořice, Podlíšťany a Smrček.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žumberku.

Asi sto metrů od hradních zdí ve středu městyse stojí kostel Všech svatých, který byl původně gotický. První zmínky o něm sahají až do roku 1350. Roku 1782 byl kostel přestavěn do současné podoby. V roce 1880 proběhly na kostele úpravy, které presbyterium, sakristii a kostelní loď zhotovily v novorománském a novogotickém slohu. U kostela je zvonice s dřevěným patrem, která byla obnovena roku 1789 a obsahuje místo pro dva zvony. Roku 1772 byla postavena na náklady Jiřího Balaše barokní socha sv. Jana Nepomuckého, která je jednou z kulturních památek městyse. Na objektu si můžeme přečíst nápisy: „Aby nás války netísnily, mor a hlad, všeliké zlo, vroucně žádáme, božský. Pros Boha!“ a „Božskému Čechů divotvůrci s uctivou zbožností zřídil J. B.“. Po první světové válce roku 1924 byl nedaleko kostela zhotoven i památník padlých a zemřelých vojínů ve Velké válce, a to kameníkem Aloisem Přibylem z Hlinska.

Další kulturní památky v městečku jsou:

  • kašna
  • studna s přístřeškem
  • usedlost čp. 16
  • vodní mlýn čp. 42

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Před kostelem se nachází Laušmanovo náměstí, pojmenované po místním rodákovi Bohumilu Laušmanovi, někdejším poslanci Národního shromáždění. Byl to sociálně demokratický politik a ministr průmyslu v letech 1945–1948, který se v Žumberku narodil 30. srpna 1903. Dne 30. dubna 1911 se zde narodil i plukovník Karel Šmejda, náčelník štábu československého vojska na Podkarpatské Rusi v roce 1938, pozdější tajemník vojenského odboru Fakulty tělesné výchovy Univerzity Karlovy (zeť, resp. manžel dcery Josefy, dostihového trenéra Karla Šmejdy (narozen 3. listopadu 1880 ve Vídni, zastřelen 7. května 1945 na závodišti ve Velké Chuchli).

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  5. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. ↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 20, 389, 435, 520.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žumberk&oldid=25691957“