Svratouch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Svratouch
Pohled na obec s evangelickým kostelem
Pohled na obec s evangelickým kostelem
Znak obce SvratouchVlajka obce Svratouch
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0531 572349
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíHlinsko
Okres (LAU 1)Chrudim (CZ0531)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel891 (2022)[1]
Rozloha12,72 km²
Katastrální územíSvratouch
Nadmořská výška655 m n. m.
PSČ539 42
Počet domů357 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduSvratouch 290
539 42 Svratouch
ou@svratouch.cz
StarostaJiří Socha
Oficiální web: www.svratouch.cz
Svratouch
Svratouch
Další údaje
Kód obce572349
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Svratouch (německy Swratauch) se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Žije zde 891[1] obyvatel.

Největším podnikem v obci je výrobní družstvo Dílo Svratouch, zabývající se výrobou z plechu.

V obci se narodil malíř Jindřich Hegr a evangelický kazatel Bedřich Blahoslav Bašus.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1392, a to v listině, kterou prodával rychmburské panství Smil z Rychmburka Otovi Berkovi. V roce 1485 je Svratouch uváděn jako ves, patřící pod rychtu ve Svratce. Na konci 16. století byla ve Svratouchu sklárna. Roku 1651 je v ní doložen sklářský mistr Lorenc Preisler. Koncem 17. století měl Svratouch samostatnou rychtu. V té době byla obec pány na Rychmburku považována za „kacířské hnízdo“, neboť zde žilo velké množství tajných nekatolíků. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se ve Svratouchu přihlásilo k evangelické víře 48 rodin, hned v prosinci 1781 zde byla založena evangelická matrika a v roce 1783 postavena i modlitebna a založena evangelická škola. Katolická škola vznikla v roce 1835, obě školy byly sloučeny v roce 1877.

Obyvatelé obce se vedle rolnictví živili především hrnčířstvím, tkalcovstvím a od konce 19. století také klempířstvím, které se v brzké době stalo nejrozšířenějším zaměstnáním obyvatel. Svratouch byl v té době největší obcí okresu Hlinsko po samotném okresním městě, žilo zde více než 1700 lidí.

Dne 9. 5. 1945 byl Svratouch, spolu se sousední Svratkou bombardován sovětským letectvem, terčem útoku byla prchající německá vojska. Bylo poškozeno několik domů a dvě osoby těžce raněny. Do 30. září 1950 patřila k obci i Česká Cikánka. K 1. říjnu 1950[3] byla Česká Cikánka usnesením pléna ONV v Hlinsku, ze dne 14. září 1950, z obce Svratouch vyčleněna a připojena ke Svratce.

Znak a vlajka obce[editovat | editovat zdroj]

Svou první pečeť obdržel Svratouch koncem 17. století, když zde byla zřízena samostatná rychta. Na staré obecní pečeti je zobrazen kůň, vyskakující ze stylizované skály, pod ním tři hvězdy (znázorňují tři obecní části – Svratouch, Karlštejn, Česká Cikánka) a pluh. To je opsáno majuskulou PET.WES.SVRATACH.

V současném znaku je zachována figura koně, která je doplněna radlicí a dvěma hvězdami. Počet hvězd upozorňuje na skutečnost, že katastrální území Svratouchu tvoří dvě části – Svratouch a Karlštejn. Hvězdy patří také mezi atributy sv. Jana Nepomuckého, jemuž je zasvěcena místní kaple. Jan Nepomucký má ale hvězd pět jako pět ran Kristových.

Radlice představuje zemědělský ráz obce. Modrá polovina štítu symbolizuje vodu, místní vodoteč, která se line po celé délce obce. Červená ve spojení se stříbrnými hvězdami představuje erbovní barvy rodu Kinských. Z erbu vychází také podoba obecní vlajky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Evangelický kostel[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl zbudován v roce 1783 jako první evangelická modlitebna v celém okolí, dle starších úvah se jednalo o první postavený evangelický kostel po vydání Tolerančního patentu Josefa II. V roce 1911 byl přestavěn a přidána byla i věž s cibulovou bání.

Katolická kaple[editovat | editovat zdroj]

Kaple ve střední částí obce byla vybudována v roce 1933.

Kamenný kříž s pozlacenou sochou Krista (vedle kaple)[editovat | editovat zdroj]

Byl zde umístěn v letech, kdy se stavěla kaplička. Kříž pořídil starosta obce Josef Nekvinda na své náklady.

Budova školy z roku 1898[editovat | editovat zdroj]

O stavbě nové školní budovy se začalo jednat v roce 1895, 14. prosince 1896 se obecní zastupitelstvo a místní školní rada usnesly na vyhotovení plánů. Návrhem byli pověřeni stavitelé František Fiala a František Manych z Hlinska a Jan Šír z Nového Města na Moravě. Zhotovení plánů stálo 30 zl. Stavba měla stát 15 300 zl. Dne 30. srpna 1897 započala firma Františka Fialy se stavbou, 23. října 1898 byla stavba slavnostně vysvěcena.

Památník obětem I. sv. války[editovat | editovat zdroj]

Byl odhalen 28. 10. 1923, zhotovila ho firma Přibyl z Hlinska. Do 70. let 20. století byl pomník umístěn mezi domy č. p. 167 (Šillerovi) a č. p. 260 (nyní Tomáškovi, dříve Stodolovi).

Nápis na pomníku: Památce těch, kteří se nedožili osvobození 1914–1918.

Boží muka zasvěcená sv. Jiljí[editovat | editovat zdroj]

Postavená podle návrhu Ing. Petra Sádovského a vysvěcená v roce 2002.

Dřevěný kříž[editovat | editovat zdroj]

Nachází se vlevo vedle silnice ze Svratouchu na Karlštejn. Podle pamětníků zde p. Josef Jadrný postavil kříž na památku svých předčasně zemřelých dětí a svého syna, který se nevrátil z nucených prací z Německa, kříž musel být však odstraněn, znovu byl vztyčen 25. 7. 1994.

Kovový kříž[editovat | editovat zdroj]

Nachází se při cestě od zámečku směrem k Čachnovu, asi 100 m před Zelenou křižovatkou. Zde zemřel přirozenou smrtí Jindřich Kincl, polesný z Čachnova, narozen v Pusté Rybné (1918–1966).

Kulturní památky v obci[editovat | editovat zdroj]

Venkovský dům č. p. 158[editovat | editovat zdroj]

Ukázka uzavřené roubené usedlosti s obytným stavením s typickou lomenicí a stavbami pro drobnou zemědělskou činnost, které od 18. století postupně zaplňovaly intravilány vsí. Objekt je památkově chráněn od roku 1958. Současnými majiteli jsou František Půlpán a Mgr. Jana Půlpánová.

Modlitebna (presbyterna)[editovat | editovat zdroj]

Zděný venkovský dům, postavený po roce 1863, původně evangelická škola s bytem učitele, od r. 1920 zimní evangelická modlitebna. Ukázka stavby církevní školy, které v 19. století vznikaly ve vsích s četným obyvatelstvem evangelického vyznání. Dnes je zde umístěno Muzeum historických motocyklů. Objekt je památkově chráněn od roku 1958.

Lovecký zámeček Karlštejn[editovat | editovat zdroj]

Pozdně barokní lovecký zámeček z let 1770-76 s kaplí a drobnými hospodářskými budovami tvořícími čestný dvůr, postavený za hraběte Filipa Kinského. Uspořádání dvora navazovalo na krajinnou kompozici s alejemi. Objekt je památkově chráněn od roku 1958.

Významné lokality CHKO[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka: „U Tučkovy hájenky“[editovat | editovat zdroj]

Rašelinná louka, kde roste vstavač, prstnatec májový (orchidej), vachta trojlistá, zábělník bahenní, tolije bahenní, hadí mord nízký, všivec lesní, kozlík dvoudomý, starček potoční, dřívější výskyt rosnatky okrouhlolisté a suchopýru alpského nebyl již ověřen.

Strom chráněný státem[editovat | editovat zdroj]

Jedná se lípu srdčitou, starou asi 150 let. Nachází se u domu rodiny Mayerových. Toto označení se dnes již nepoužívá.

Pod Borovinou[editovat | editovat zdroj]

Zbytky rašelinných luk mezi Karlštejnem a Borovinou (suchopýr úzkolistý, prstnatec májový, všivec lesní, čertkus luční).

U Štorka[editovat | editovat zdroj]

Zbytek rašelinné louky jižně od silnice Svratouch – Čachnov (zábělník bahenní, suchopýr úzkolistý, suchopýr pochvatý, starček potoční, prstnatec májový, všivec lesní, klikva žoravina).

Louka na Karlštejně[editovat | editovat zdroj]

Prstnatec májový, všivec lesní, kozlík dvoudomý.

Koskova louka[editovat | editovat zdroj]

Rašelinná louka nad rybníkem (zábělník bahenní, suchopýr pochvatý, plavuň vidlačka, kozlík dvoudomý, vrbovka bahenní).

Pod Hejtmankou[editovat | editovat zdroj]

Rašelinná louka směrem k Chlumětínu (rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský, prstnatec májový, zábělník bahenní, klikva bahenní).

Chlumětínské prameniště[editovat | editovat zdroj]

Pramen Chlumětínského potoka (kruštík bahenní, prstnatec májový, zábělník bahenní, hadí mord nízký).

Kopřivky[editovat | editovat zdroj]

Prameništní a potoční olšina se smrkovým lesem JJV od Čachnova (bledule jarní).

Vodní toky a plochy[editovat | editovat zdroj]

Na okraji našeho katastrálního území pramení řeka Chrudimka, Krounka, Čachnovský potok a Chlumětínský potok. V horní části obce pramení potok Řivnáč (někdy nazýván Řimnáč, Svratouch, Mlýnský nebo Svratecký), který se v jižní části obce se stéká s potokem zvaným Brodek. V nejvýchodnější části odvádí vody potok Hlučál.

Rybník Chochol[editovat | editovat zdroj]

Začal se budovat v roce 1969. Zakázku dostal národní podnik Průmstav Pardubice. Pláž, záchodky a další úpravy byly provedeny v „akci Z“. Rybník byl dostavěn v roce 1973. Od pradávna se tu říkalo „Na chocholu“, podle polí a luk s výčnělkem chocholatého tvaru. V některých pramenech se Chochol jmenuje potok, který přitéká do rybníka.


Části obce[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1950, číslo 233, vydáno v Praze dne 5. října 1950

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]