Chrudimka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chrudimka
Ústí Chrudimky do Labe v Pardubicích
Ústí Chrudimky do Labe v Pardubicích
Základní informace
Délka toku 106,0 km
Plocha povodí 877,3 km²
Průměrný průtok 6,02 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-03-03-001
Pramen
nad obcí Filipov ve Žďárských vrších
49°44′15,88″ s. š., 16°0′44,86″ v. d.
680 m n. m.
Ústí
do Labe v Pardubicích
50°2′40,1″ s. š., 15°46′37,2″ v. d.
216 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Pardubický kraj - Hlinsko, Slatiňany, Chrudim, Pardubice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe

Souřadnice: 49°44′15,88″ s. š., 16°0′44,86″ v. d.

Chrudimka je řeka protékající okresy Chrudim a PardubicePardubickém kraji. Je levostranným přítokem Labe. Délka toku činí 106,0 km.[1] Plocha povodí měří 877,3 km².[2][pozn 1] Dříve se jí říkávalo Kamenice nebo Ohebka (podle hradu Oheb), název Chrudimka pochází až z pozdějších dob.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Filipovský pramen
Chrudimka v Hlinsku
Meandr Chrudimky u Královy Pily

Pramení na Českomoravské vrchoviněnadmořské výšce 680 m v prameništi nad obcí Filipov. Za hlavní z několika pramenů Chrudimky je považována lesní studánka v polesí Stará obora na úbočí kopce U Oběšeného, mezi Filipovem, Chlumětínem a Svratouchem. Tato studánka se nazývá Filipovský pramen. Plochý kopec U Oběšeného leží na hlavní evropské rozvodnici, dělící úmoří Severního (Chrudimka) a Černého (Svratka) moře. V mírně členitém terénu Českomoravské vrchoviny se často objevuje několik pramenišť a tak i Filipovský pramen má svou konkurenci, a to ve zhruba stejné nadmořské výšce na úbočí protějšího kopce Na Kopci, u silnice nedaleko obce Dědová. Tato svodnice byla však v minulosti meliorována, proto je preferován coby hlavní zdroj pramen Filipovský. Mezi další zdrojnice patří Chlumětínský potok, pramenící u Chlumětína a Vortovský potok, pramenící v sedle mezi Šindelným vrchem a kopcem Otrok, cca 1 km jižně od Skelných Hutí.

Současný obecný směr toku Chrudimky je od jihu na sever; od tohoto směru se však řeka výrazně odchyluje na obě strany, což je výsledkem pirátství vodních toků. Před mnoha milióny let tekla Chrudimka po náhorní plošině téměř paralelně s řekou Doubravou, oddělená od nynějšího koryta Doubravy hlavním hřebenem Železných hor.

Horní a střední část toku Chrudimky je obklopena malebnou přírodou Žďárských vrchů a Železných hor. Dolní část toku protíná Chrudimskou tabuli a ústí v Pardubické kotlině.

Chrudimka, dříve nazývaná Kamenice, protéká v horním toku mělkým a širokým úvalovým údolím se zamokřenými loukami náhorní plošiny Českomoravské vrchoviny. Nejprve protéká obcí, příznačně zvanou Kameničky, která má symbol pramene řeky dokonce coby modrý hrot ve svém znaku. Poté teče jako větší potok loukami a údolní nivou u Kameniček, vstupuje do smrkového lesa s mnoha meandry, zvaného Lánský luh, protíná silnici třetí třídy Hlinsko-Vortová a vtéká do Hamerské vodní nádrže. Z nádrže Hamry vytéká Chrudimka už jako menší říčka, protéká stejnojmennou obcí a vtéká do města Hlinsko v Čechách, kde je její tok značně regulován. Přirozený tok řeky s četnými meandry začíná opět až za obcí Vítanov, kde Chrudimka míjí nejen historickou památku Králova pila, což je roubená vodní pila středověkého původu s přistavěným obilným mlýnem, ale i skanzen Veselý Kopec, jinak také Soubor lidových staveb Vysočina. K němu patří i hamr v osadě Svobodné Hamry, dříve nazývané Hamr nad Kamenicí. Řeka dále protéká kolem trhovokamenických rybníků Mlýnského a Zadního do Trhové Kamenice, kde pod úzkým železobetonovým mostem z roku 1909 podtéká silnici I/37 a v několika meandrech směřuje do Horního Bradla, obce známé svou sklářskou hutí rodiny Rücklů a pozdější výrobnou vánočních ozdob.

V úseku mezi Horním Bradlem a Přemilovem, protéká poměrně hlubokým údolím podél hlavního hřebenu Železných hor a v ohebu u města Seč je zadržena Sečskou přehradou. Při vtoku do přehradní nádrže jsou nad pravým břehem zajímavé skalní stěny. Na strmém ostrohu na pravém břehu přehradní nádrže leží zřícenina hradu Oheb. Pod hrází Sečské přehrady protéká Chrudimka v hlubokém zářezu rulami Sečské vrchoviny. Nad pravým břehem pod hrází jsou skalní útvary, zvané Markovy skály. Řeka dále teče kolem vodní elektrárny Na Bělidle, dále vyrovnávací nádrží Seč II, okolo Padrťského Mlýna a za obcí Bojanov meandruje širokou údolní nivou mezi strmými kopci až po chatovou oblast Mezisvětí, kde začíná vzdutí údolní nádrže Křižanovice I.

Pod nádrží Křižanovice I a Nasavrky se koryto řeky plné balvanů a peřejí ostře zařezává do nasavrckého žulového masivu a vytváří velkolepé údolí se skálami a suťovými poli, přírodní rezervace Krkanka a Strádovské Peklo. Vpravo na skalnatém ostrohu, ohraničeném údolím řeky a roklí Libáňského potoka, leží zřícenina hradu Strádov. Poté se řeka vlévá do vyrovnávací nádrže Křižanovice II (zvané též Práčovská přehrada), ležící pod obcí Práčovem. Pod sypanou hrází přehrady řeka opouští CHKO Železné hory a mírně meandruje údolím kolem obce Svídnice. Pod samotou Brusy se na pravém břehu Chrudimky nachází technická památka Lukavická štola. Chrudimka dále protéká chatovou oblastí Borek s mnoha bývalými pískovcovými lomy na obou březích řeky a mlýnem Skály se stejnojmenným rybníkem. Pod Škrovádem již řeka teče nížinatou krajinou Chrudimské tabule a její tok je vzhledem k urbanizaci krajiny značně regulován.

Ve svém dolním toku, když opouští město Chrudim i s jeho soustavou bývalých mlýnských náhonů, protéká Chrudimka přírodní rezervací Ptačí ostrovy a rozlévá se do širokého a mělkého údolí mezi obcemi Tuněchody a Úhřetická Lhota. Pod Úhřetickou Lhotou se do Chrudimky vlévá řeka Novohradka, která stejně jako Chrudimka ve své dolní části toku značně meandruje. Pod Mněticemi byl tok Chrudimky napřímen; pozůstatkem je značný počet slepých ramen pod přírodní rezervací Nemošická stráň, ale i Matiční jezeroPardubicích. Rychlost toku Chrudimky je v Pardubické kotlině značně ovlivněna nejen malým spádem, ale i četnými jezy a vzdutím hladiny Labe, do kterého se vlévá jako levostranný přítok těsně nad pardubickým Labským jezem. Předtím však stihne Chrudimka přibrat svůj poslední přítok, umělý kanál Halda - pozůstatek zaniklé pardubické rybniční soustavy, přivádějící vodu z Loučné.

Chrudimka protéká městy Hlinsko, Slatiňany, Chrudim a Pardubice, kde se v nadmořské výšce 216 m vlévá do Labe.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Hustota říční sítě
Chrudimka ve Svobodných Hamrech

Celkově největším přítokem Chrudimky je řeka Novohradka, jejíž délka činí 49,2 km. Ostatní její přítoky jsou již mnohem menší. Průměrná hustota říční sítě Chrudimky činí 1,25 km/km².[3] Celkově se v jejím povodí nachází 999 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 271 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Potoky dlouhé 10 až 20 km jsou v povodí celkem tři.[1] Další tři vodoteče mají délku mezi 20 až 40 km.[1] V délce 40 až 60 km se v povodí řeky nalézá jeden vodní tok.[1]

Geologická zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Pohled od zříceniny hradu Oheb na Sečskou přehradu
Chrudimka pod Sečskou přehradou

Chrudimka je příkladem pirátství vodních toků, kdy jeden silně erodující tok načepuje tok druhý. V případě Chrudimky se tak stalo počátkem čtvrtohor v prostoru pod nynější Sečí. Úklon Železných hor k severovýchodu, probíhající od třetihor vytvořil nejen výrazný zlomový svah nad Čáslavskou kotlinou, ale umožnil potoku tekoucímu údolím ke Slatiňanům v tomto místě načepovat původní tok řeky. Ta tekla od jihu na severozápad údolím nynějšího Počáteckého potoka, tzv. Kraskovským permokarbonem, dále Peklem a Hedvičiným údolím jako Zlatý potok, současný pravostranný přítok Doubravy a vlévala se do Labe u Záboří nad Labem. V místě náčepního lokte tak vznikl ohyb, podle něhož byl později pojmenován i hrad Oheb, který byl vystavěn na vysokém ostrohu na pravém břehu. Později byla v tomto místě vybudována klenutá zděná hráz Sečské přehrady, po jejíž koruně vede silnice 343 ze Seče do Horního Bradla. Přímo nad tunelem, kterým silnice ústí na hráz, se nachází zřícenina hradu Vildštejn.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Řeka ve Slatiňanech

Průměrný roční průtok vody u ústí činí 6,02 m³/s.

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Chrudimky (m³/s) ve stanici Nemošice:[15]

Průměrné měsíční průtoky Chrudimky (m³/s) ve stanici Nemošice v roce 2014:[15]

Vybrané hlásné profily:[16][17][18][19][20]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
pod VD Hamry 93,00 57,17 km² 0,59 m³/s 40,8 m³/s
Přemilov 58,10 204,19 km² 2,19 m³/s 149,0 m³/s
Padrty 47,20 224,87 km² 2,36 m³/s 133,0 m³/s
Svídnice 30,30 274,17 km² 2,74 m³/s 150,0 m³/s
Nemošice 3,70 856,50 km² 5,84 m³/s 215,0 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodní nádrže na Chrudimce[editovat | editovat zdroj]

  • Hamry, postavena 1912, hráz sypaná 17 m vysoká; funkce vodárenská a vyrovnávací
  • Seč I, postavena 1935, hráz zděná 42 m vysoká s elektrárnou; funkce vodárenská, ochranná, rekreační
  • Seč II, postavena 1947, vyrovnávací pro elektrárnu Seč
  • Křižanovice I, postavena 1954, hráz zděná 28 m vysoká, elektrárna se zdaleka viditelnou věží; funkce vodárenská a energetická
  • Křižanovice II, postavena 1954, vyrovnávací pro elektrárnu Křižanovice

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky - Od pramene řeky Chrudimky vede stezka, spojující zajímavá a krásná místa v regionu. Celková délka je 82 km, překonává výškový rozdíl 390 m. Na jednatřiceti přírodovědně a kulturně zajímavých místech je vybavena informačními tabulemi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bývá též uváděna hodnota 866,2 km² (dle VÚV T. G. M. )
  2. Společné ústí Javorského potoka a náhonu (ID vodního toku 105830004800)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Základní charakteristiky toku Chrudimka a jeho povodí [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Chrudimky [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.  
  4. a b c d HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 77) [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.  
  5. a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 79) [online]. [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  6. a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 80) [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.  
  7. a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 76) [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 81) [online]. [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  9. a b c d HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 84) [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.  
  10. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 85) [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné online.  
  11. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 86) [online]. [cit. 2016-01-20]. Dostupné online.  
  12. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 87) [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  13. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 83) [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné online.  
  14. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 92) [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  15. a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 90) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.  
  16. Evidenční list hlásného profilu stanice Hamry [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.  
  17. Evidenční list hlásného profilu stanice Přemilov [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.  
  18. Evidenční list hlásného profilu stanice Padrty [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.  
  19. Evidenční list hlásného profilu stanice Svídnice [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.  
  20. Evidenční list hlásného profilu stanice Nemošice [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]