Svratka (okres Žďár nad Sázavou)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svratka

Barokní kostel ve Svratce
Znak obce SvratkaVlajka obce Svratka
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0635 596868
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Žďár nad Sázavou
Historická země Čechy + Morava
Katastrální výměra 14,51 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 400 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 632 m n. m.
PSČ 592 02
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Městský úřad Svratka
Palackého 30
592 02 Svratka
Starosta František Mládek
Oficiální web: www.svratka.cz
Email: mesto@svratka.cz
Svratka
Red pog.svg
Svratka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svratka (německy Swratka) je město v kraji Vysočina, 17 km severovýchodně od Žďáru nad Sázavou, na hranicích Čech a Moravy. Městem protéká řeka Svratka, jejíž původní nezregulovaný a velice se klikatící tok (odlišný od současného narovnaného), se kterým je totožná trasa historické česko-moravské hranice, město rozděluje na historicky českou a moravskou část. Rozloha města je 14,51 km² a počet obyvatel 1 400.

Název města pochází od klikatící se říčky, jejíž jméno se opakuje vícekrát ve starých archivních zprávách s různými obměnami. Jméno vzniklo pravděpodobně od staročeského slova sworti, tj. vinouti se. Byla to říčka vinoucí se, tj. Svratka.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město se člení na čtyři katastrální území, z nichž k Čechám náležejí vlastní Svratka a Česká Cikánka (součást města od 1. října 1950), a k Moravě Moravská Svratka (součást města od roku 1960) a Moravská Cikánka (součást města od 1. července 1950).

Historie města[editovat | editovat zdroj]

(Česká) Svratka[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Svratce pochází z roku 1350, kdy patřila pod Rychmburské panství, s kterým je historie města dlouhodobě po pět století spojena. V roce 1392, kdy koupili panství Rychmburk Ota z Bergova a z Poděbrad, jsou ve smlouvě vyjmenovány všechny obce panství a mezi nimi i městečko Svratka. V roce 1485 zapsal zemský písař Martin z Dobronína do Zemských desk: "Swratka, městečko celé s rychtú, ves řečená Swratúch k téže rychtě příslušející, Krzizankowie, polovice wsi pusté, Herarcz, ves po řeku Swarczow". Městská práva Svratka ztratila po vydání „Obnoveného zřízení zemského“ v roce 1627. Po roce 1588, za tehdejšího vlastníka – nejvyššího sudího království a hejtmana Chrudimského kraje Zdeňka Berky z Dubé a Lipé byl Svratce udělen městský znak: půlený štít, v jehož levém, zlatém poli je černá ostrv o 4 pahýlech pokosem položená, v pravém stříbrném poli vyvrácená zelená lípa se 7 kořeny.

Od roku 1706 do roku 1823 získal rychmburské panství rod Kinských. Z majitelů z tohoto rodu stojí za zmínku Filip Kinský, který založil některé průmyslové závody a začal na Vysočině pěstovat len. V letech 17661776 dal vybudovat v rokokovém stylu nad Svratkou lovecký zámeček Karlštejn. Panství prodal roku 1823 bavorskému šlechtici Karlu Alexandru Thurn-Taxisovi.

Právo trhů bylo Svratce potvrzeno opět listinou ze 7.7.1728 a další trhy pak v roce 1836. Po roce 1850 připadla Svratka k soudnímu okresu Hlinsko, politickému okresu Chrudim.

19. století je charakterizováno vznikem a rozvojem průmyslu. Prvním továrním podnikem na Svratecku byla papírna Ignáce Fischera na Cikánce u Svratky, která navázala na již zaniklou železnou huť. Zahájila provoz v roce 1804. Roku 1862 vznikla ve Svratce tovární výroba sirkařská, založená Ignácem Gebasem.

V roce 1867 byla Svratka povýšena na město. Na počest této skutečnosti byla za 100 zl. zhotovena socha sv. Václava a osazena uprostřed náměstí. Sochu zhotovil pražský sochař Ludvík Wurzl. Povýšení Svratky na město změnilo život obyvatel. Město se modernizovalo, začala přestavba některých domů, otevíraly se nové obchody, řemeslnické dílny, hostince, bylo založeno několik spolků: divadelní spolek Kollár byl založen roku 1877, roku 1868 čtenářský spolek Svornost (fungoval do roku 1881), spolek včelařů, řemeslnická beseda, hasičský sbor (1877). Roku 1895 byl ustanoven Sokol, 1909 rybářský spolek.

Velký rozvoj města začal v době první republiky. Stavěly se nové čtvrtě, Svratka byla elektrifikována (od roku 1921), zaveden telefon a biograf (1924), postavena sokolovna (1927–1928), vyjely první autobusy (1928) nebo dlážděna silnice přes město (1936). Svratku v té době objevili malíři a další umělci, které sem přilákal pražský nakladatel Bedřich Tuček.

Koncem 2. světové války zde působil partyzánský oddíl Vpřed, který vlastnil i vysílačku, která se nacházela v domě čp. 292, 50 metrů odsud bylo umístěno německé "jagdkommando". Brzy byla proto vysílačka stěhována po dalších domech ve městě. Mnozí obyvatelé Svratecka spolupracovali s partyzány, např. dodáváním potravin. Svratka se tak stala centrem partyzánské oblasti, 5. května 1945 zde vypuklo povstání. 9. května 1945 byla Svratka bombardována sovětskými letadly[zdroj?], 4 domy vyhořely a dalších 40 bylo poškozeno. Hašení požáru, které způsobilo sovětském letecké bombardování se zúčastnili mezi jinými i vojáci Maďarské královské armády, kteří na konci války pobývali v obci.[zdroj?]

Po válce byl vybudován vodovod (od roku 1947), koupaliště (1949–1952) a především nová škola na kraji města (1947–1951, tělocvična 1979–1984 a přístavba 1988–1992), za kterou byla postavena rychlobruslařská dráha (v provozu 1954–2004). Vznikaly nové ulice rodinných i bytových domů. Otevřen byl hotel Mánes (1949), postaven nový most přes řeku Svratku. Také došlo k necitlivým přestavbám na náměstí: budova Jednoty (1973–1975) nebo Domácí potřeby (1976–1980, dnes Coop Diskont). Zbourán byl také památkově chráněný "Panský dům", jednopatrová roubená budova z roku 1844.

Na přelomu 70. a 80. let, v době Studené války, bylo zamýšleno umístit do lesů nad obcí rakety středního doletu. Pozůstatkem tohoto plánu jsou široké "lesní cesty" vysypané hrubým štěrkem v lesích nad Moravskou Svratkou a pomístní název "Na Peršingu."

V letech 2006–2010 působil jako starosta Boris Jakubík, od roku 2010 tuto funkci vykonává František Mládek.

Moravská Svratka[editovat | editovat zdroj]

Moravská Svratka leží na pravém břehu řeky Svratky, historicky byla součástí Moravy, na rozdíl od města Svratky, které leží na levém břehu řeky Svratky a patří historicky k Čechám. První dvě chalupy na moravské straně byly postaveny počátkem 17. století, poprvé je o osadě zmínka v roce 1626. V roce 1644 zde stály již tři chalupy a osadníci, původně Němci, byli zapsáni k rychtě v Německém Sněžném. Obec se začínala nazývat „Sfratka Moravská“. V roce 1755 zde již bylo 15 domků.

Po politické reorganizaci v roce 1850 byla Moravská Svratka připojena k Moravským Křižánkám, od roku 1875 byla obec samostatná. V té době patřila pod politický i soudní okres Nové Město na Moravě. V roce 1881 zde byla zřízena škola, nová byla postavena v letech 18911892 a fungovala do roku 1951, kdy byla zrušena a žactvo přešlo do Svratky. V roce 1949 byla obec přičleněna do Pardubického kraje a okresu Hlinsko, v roce 1960 do okresu Žďár nad Sázavou a připojena ke Svratce, jejíž součástí je dosud.

Česká Cikánka[editovat | editovat zdroj]

I osadu Cikánku rozděluje řeka Svratka na dvě části – Českou a Moravskou. Osada Česká Cikánka se poprvé připomíná v souvislosti s panskou železářskou hutí, která vznikla někdy kolem roku 1717. K ní patřila i šmelcovna, restovna, uhelna a také hospoda při moravské hranici. Kolem huti pak vznikaly postupně domky dělníků v huti. V roce 1801 byla huť změněna v papírnu, kterou měl zpočátku v nájmu Ignác Fischer. Jeho syn, Petr Matěj Fischer byl starostou Smíchova a zakladatel vyšehradského Slavína. V roce 1896 papírna vyhořela a byla změněna na pilníkárnu, která fungovala s různými majiteli do roku 1948. Od 60. let je v budově výroba hokejek. Osada bývala součástí obce Svratouch, a to až do 30. září 1950. K 1. říjnu 1950[2] byla usnesením pléna ONV v Hlinsku, ze dne 14. září 1950, z obce Svratouch vyčleněna a připojena ke Svratce, se kterou postupně urbanisticky srostla.

Moravská Cikánka[editovat | editovat zdroj]

Osada je roztroušena na pravém břehu řeky Svratky, na moravské straně, cca 1,5 km od centra města Svratky. I její vznik souvisí se železnou hutí na české straně, první chalupa tady byla postavena někdy kolem roku 1720 a připojena k Moravské Svratce. I tato osada byla po politické reorganizaci v roce 1850 připojena k obci Moravské Křižánky, jejichž součástí zůstala až do 30. června 1950. Od 1. července 1950[3][4] je osada součástí Svratky.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Svratky[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2014
Počet obyvatel 1 762 1 777 1 883 1 839 1 933 1 759 2 126 1 516 1 638 1 612 1 666 1 675 1 592 1 416

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a mateřská škola Svratka

Památky ve městě[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jana Křtitele[editovat | editovat zdroj]

Farní kostel pochází nejspíše z 2. poloviny či konce 13. století. Byl původně postaven ve slohu románsko- gotickém či raně gotickém. Dřevěnou obdélnou loď doplňoval plochý závěr orientovaný na východ. Presbyterium bylo již žebrově zaklenuté. Žebra jediného pole klenby se sbíhala ze 4 rohů doprostřed stropu na okrouhlý závěrečný kámen zvaný svorník. Pozůstatkem presbyteria jsou dosud dochovaná dvě půlkruhová okna v jižní stěně kostela. Obdélná sakristie byla připojena k presbyteriu z východu. Kostel vyhořel za husitských válek, poté byl obnoven. Roku 1788 došlo k zboření staré lodi chrámu, byla postavena loď nová i s novým obdélným presbyteriem, které je v současnosti orientované na západ. Nynější kostel má oproti původní stavbě zcela opačné směřování na ose přibližně východ - západ. Vchod do chrámu, který se nacházel v jižní zdi kostela, byl zazděn, předsíň s novým vchodem vznikla ze sakristie. Původní presbyterium bylo v místě dnešního kůru, který je přístupný točitým schodištěm přistavěným ze severu v roce 1789. Během této přestavby byla vybudována nová sakristie, jež je připojena ke kostelu z jihu.

Dominantou interiéru je v presbyteriu umístěný velký oltář, který měl vytvořit Jan Vorlíček z Jablonného. Obraz Jana Křtitele namaloval mistr Novotný z Vysokého Mýta. O prvních varhanech jsou zprávy již z roku 1787. Další varhany, které se začaly používat v roce 1832, vytvořil svratecký učitel Jan Strmiště. Při opětovné výměně varhan v roce 1955 byly ty staré přestěhovány do kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Křižánkách.

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Do areálu kostela s přilehlým hřbitovem se vchází skrze čtyřhrannou kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem. Tato zvonice mohla převzít funkci věže a také sloužit jako fortifikační prvek - chránit vchod na hřbitov. Podle některých údajů je masivní zvonice stará jako kostel, podle jiných pochází z doby kolem roku 1600. Patro bylo obnoveno v roce 1790, prostor přízemí byl do roku 1947 využíván i jako márnice. V dřevěné části visí zvon Maria, který pochází z roku 1480. V roce 1972 byly zavěšeny další dva zvony – Jan a Václav. Před 1. světovou válkou zde bývaly tyto zvony: první z roku 1561, druhý zvaný „poledník“ z roku 1872, třetí „umíráček“ z roku 1806 a čtvrtý na kostelní věži z roku 1862. Při rekvizici v roce 1917 byly tyto zvony odňaty a ponechána jen nejstarší Maria. Ani později zakoupené zvony z let 1919 a 1925 však nezůstaly dlouho: 3. dubna 1942 je sňali a odvezli Němci.

Fara[editovat | editovat zdroj]

Barokní fara pochází z 2. poloviny 18. století, značným nákladem byla opravena v letech 1992–1994.

Račana-lidová architektura[editovat | editovat zdroj]

Domky na tzv. Račanech, na nábřeží potoka Řivnáče – roubené domky z 18. století, které si zde vystavěli drobní řemeslníci.

Náměstí[editovat | editovat zdroj]

Na náměstí stojí měšťanský dům čp. 23 z let 1891–1892, který si postavil obchodník Jan Tuček. Náměstí dominuje socha sv. Václava z roku 1868 od sochaře Ludvíka Wurzela, postavená na počest povýšení Svratky na město a kašna, postavená v roce 1844 po požáru náměstí.

Sokolovna[editovat | editovat zdroj]

Skvěle zachovaná budova sokolovny z let 19271928 se sochařskou výzdobou od Karla Pavlíka a Antonína Odehnala, oponu malovali pro Sokol malíři Josef Fiala, František Cína Jelínek a Ota Bubeníček.

Soška "Houbaře"[editovat | editovat zdroj]

Soška Houbaře na kašně na náměstí 9. května pochází z roku 1938, a je dílem akademického sochaře, svrateckého rodáka Antonína Odehnala, který její návrh městu věnoval.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Svratka má základní obchodní síť (4 samoobsluhy, drogerie, řeznictví, 2 pekárny, textil, obuv, květinářství, papírnictví, stavebniny, benzinovou pumpu, atd.), několik restaurací, hotely Mánes a Žďas. Sídlí zde dva praktičtí lékaři, dva stomatologové, dětský lékař, gynekolog, je zde i lékárna.

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1877 v obci působí Sbor dobrovolných hasičů.

Dopravní spojení[editovat | editovat zdroj]

Město leží na křižovatce silnic II/343 SečTrhová KameniceHlinsko–Svratka, II/350 PřibyslavPolnička–Svratka a II/354 SlatiňanyChrastSkuteč–Svratka–Nové Město na Moravě.

Svratka nemá železniční spojení, nejbližší stanicí je 6 km vzdálený Čachnov na trati Žďárec u SkutčeČachnovPoličkaSvitavy nebo 13 km v Hlinsku na trati Havlíčkův BrodChrudimPardubice.

Autobusové linky jezdí ze Svratky do Hlinska, Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě, Poličky a Brna.

Církevní správa[editovat | editovat zdroj]

Ve Svratce existuje římskokatolická farnost, patřící do chrudimského vikariátu královéhradecké diecéze. Jelikož ale město Svratka leží na rozhraní historických zemí Čech a Moravy, a církevní správa respektuje historické zemské hranice, nezahrnuje tato farnost svratecké místní části Moravská Svratka a Moravská Cikánka. Ty spadají do farnosti Herálec pod Žákovou horou ve žďárském děkanátu brněnské diecéze v Moravské církevní provincii.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Městské muzeum a galerie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Městské muzeum a galerie Svratka.

V roce 1940 založil pražský nakladatel Bedřich Tuček ve Svratce první muzeum, nazvané „Svratecká jizba“. Shromáždil sbírku pozoruhodností ze Svratecka. Po jeho smrti v roce 1959 byly sbírky uzavřeny do beden a uloženy a postupně se poztrácely. Nové muzeum vzniklo v roce 2002, kdy bylo torzo Svratecké jizby a s tím ještě nově získané věci vystaveny v prozatímní expozici v budově hasičské zbrojnice. Zároveň začaly přípravy nové expozice, a ta byla otevřena v půdních prostorách hasičské zbrojnice v roce 2005. Expozice muzea představuje malé městečko v době 1. republiky, k vidění jsou řemeslnické dílny nebo obchody či škola, návštěvník do nich může běžně vstupovat. Galerie v prvním patře budovy pak představuje malíře Vysočiny, kteří na Svratecku tvořili. V roce 2013 bylo muzeum doplněno novou expozicí - obchodu Jednota ze 70. let 20. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1950, číslo 233, vydáno v Praze dne 5. října 1950
  3. Úřední list republiky Československé, Díl I. nařizovací, částka 86, str. 651 a 652, vydáno v Praze dne 20. června 1950
  4. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1950, číslo 156, str. 2188, vydáno v Praze dne 7. července 1950
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]