Karlštejn (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karlštejn
Lovecký zámek Karlštejn (rok 2006)
Účel stavby

zázemí pro lovce, správa majetku panství, lesovna

Základní informace
Sloh pozdní baroko
Výstavba 17701775
Přestavba 1825 (lesovna), 19671972 (rekreační objekt), od roku 2014 celý zámecký areál
Stavebník Filip Kinský (Kinští)
Současný majitel GLACIS FORTE, akciová společnost, Praha,
Další majitelé Thurn-Taxisové, Československá republika
Poloha
Adresa Karlštejn 1, Svratouch, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18335/6-994 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlštejn je původně lovecký zámek postavený v letech 17701775 ve stylu středoevropské architektury pozdního baroka,[1] s trojkřídlým zámeckým pavilonem a samostatně stojícími hospodářskými budovami, také označován jako rokokový,[2] od roku 1958 kulturní památka v sídelní lokalitě Karlštejn, části obce Svratouch, v rámci administrativně správním v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky.

Zámek vybudován v krajinné oblasti Žďárských vrchů na jihozápadním okraji terénní plošiny v nadmořské výšce 780 m, ve vrcholové části kopce s výškovým bodem Karlštejn (783,4 m n. m.).[3] Zámecký objekt s budovami a nádvořím vykazuje přísnou souměrnost typickou pro architekturu v barokním slohu.[4] Jednopatrový hlavní zámecký pavilon se dvěma přízemními křídly přibližně orientován čelem k severovýchodu, odvrácená strana objektu nad strmým úbočím vrchu k jihozápadu, boční křídla s přístavbami zakončenými půlkruhovou vnější zdí k severozápadu a jihovýchodu.

V krajině nad Svratouchem vytvořena kompozice českého baroka se zámeckým areálem. Do zámeckého pavilonu začleněna v přístavbě jihovýchodního zámeckého křídla původní malá sakrální stavba (kaple sv. Jiljí) na místě dříve postavená. Kaple nad střešní kupolí s výškově dominantní věžičkou zvoničky a stříškou typu helmice, na ní křížek. Zámecké objekty s výraznými plastickými tvary, omítané zdivo se světlými silnými maltovými pásy, vyznačující zděná pole s kontrastní vínově červenou barvou fasády.

Stavbu původního, tzv. lovčího zámku, zadal hrabě Filip Kinský (šlechtický rod Kinští), v jejich majetku zámek až do roku 1823, poté získán německým (bavorským) knížecím rodem Thurn-Taxis, po roce 1945 majetek zkonfiskován československým státem. Ve druhé polovině 20. století postupně více uživatelů objektu, po roce 1989 objekt v soukromém vlastnictví, v současnosti veřejnosti nepřístupný.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Krajinná kompozice českého baroka se zámeckým areálem nad Svratouchem (pohled od severovýchodu, rok 2014)

Zámecký areál se nachází na katastrálním území Svratouch, zhruba 2,1 km na jihovýchod (111°) od silnice II/354 v centrální části obce Svratouch, s odbočkou (rozcestník) na místní komunikaci vedoucí před zámecký objekt v sídelní lokalitě Karlštejn.

Přibližně ve stejné vzdálenosti východně od města Svratky, na náměstí 9. května rozcestník červeně značené turistické trasy k loveckému zámku Karlštejn, vedené svahem stejnojmenného vrchu, také okrajem golfového hřiště (Golf Club Svratka 1932).

Zámecký areál se nachází ve vrcholové části kopce nazývaného podle výškového bodu Karlštejn (až 784 m n. m. dle vrstevnicové mapy), severním úbočím vrchu probíhá rozvodí Černého a Severního moře, lokalita v geomorfologickém okrsku Borovský les je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

V prostorově souměrném architektonickém komplexu objektů zdůrazněné přesně osově umístěné zámecké pavilony a hospodářské budovy, čestný dvůr s cestami a napojením zámeckého areálu na okolní krajinu v romantickém prostředí (stromová alej, rybník, vodní prameny – studánky Zámecká, Hraběnčina, Knížecí, obory s lovnou zvěří – například již zrušená jelení Stará obora, lesní lokality se skalními výchozy – tzv. Zkamenělý zámek (v 18. až 19. století nazývaný též Starý Karlštejn, přesněji uváděn „Karštejn“[5]), v současnosti přírodní památka Zkamenělý zámek.

Filmařská lokace[editovat | editovat zdroj]

Zámecký areál využit filmaři, natáčeny scény pro československý film Temno, pohádku O kominickém učni a dceři cukráře a také pro některé díly českého televizního seriálu Četnické humoresky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Část zámeckého areálu s jihovýchodním křídlem, nad kupolí jeho přístavby s kaplí zřetelná věžička zvoničky (pohled od vjezdové brány do nádvoří, rok 2014)

První stavbou v místě zámeckého areálu snad kaple sv. Jiljí, rok žehnání (benedikce) není znám, oltář v roce 1708 (pravděpodobně však do kaple přemístěn).[1] Malou sakrální stavbu měla nechat vybudovat Františka Rosalie Beatrix (1684-1714), hraběnka rodu Berků z Dubé, v roce 1706 zdědila rychmburského panství,[5] jehož součástí byl kopec nad vesnicí Svratuch (dnes Svratouch). Zemřela jako bezdětná vdova, manžel Vilém Leopold ze Vchynic v roce 1709 zemřel (rod Kinští), panství zdědil její bratr Václav Albrecht, hrabě z Vrbna.

V roce 1718 koupil rychmburské panství Václav Norbert Oktavián ze Vchynic (1642 – 1719), panství tak v majetku rodu Kinských. V rámci dědických práv a také rodových zvyklostí postupně přešel na Marii Augustinu (1751-1763), předčasně zesnulou, následně na Filipa Kinského (1742 – 1827). V roce 1770 zadal Filip Kinský stavbu tzv. lovčího zámku a v roce 1776 zámecký areál dokončen[5] (jiné zdroje uvádí již rok 1775).[1]

Do zámeckého komplexu zabudována původní kaple sv. Jiljí (patron lesů aj.), zámecké pavilony v trojkřídlém uspořádání do tvaru podkovy, dominantní dvojitá valbová střecha na jednopatrovém středním pavilonu, ostatní objekty přízemní, dvě samostatně stojící původně hospodářské budovy, také s konírnami. V roce 1784 zřízen na zámku úřad pro správu železných hutí, později sklářských hutí a dalších aktivit v oblasti (těžba dřeva, pěstování lnu, aj.).

Věžička zabudovaná do střešní kupole nad kaplí, zvonička se stříškou v podobě helmice, na ní upevněn křížek (rok 2014)

V roce 1787 v lesních lokalitách na severovýchod od zámku zřízeny obory pro lovnou zvěř, zámek sloužil také jako zázemí pro honitbu, k zámku náležela v lesích severně od Svratouchu tzv. Stará obora (nad Krounou) s jelení zvěří (zrušena v roce 1805) a ve směru k Čachnovu obora pro černou zvěř (zrušena v roce 1825).

Roku 1823 rychmburské panství, včetně loveckého zámku Karlštejn, koupil německý knížecí rod Thurn-Taxis, majitelem Karel Alexandr (1770–1827),[5] zámek využíván pro účely správy okolních lesů až do konce druhé světové války, poté majetek zkonfiskován československým státem.

Ve druhé polovině 20. století zámek střídal uživatele objektu, v krátkém časovém úseku například TJ Spartak Svratka a Klub československých turistů.[6]

V roce 1958 se zámek stal chráněnou kulturní památkou, zařazen do památkového katalogu Národního památkového ústavu České republiky.[1] V popisu nemovité kulturní památky z roku 1964 zmíněn v kapli také dřevěný oltář s vyobrazením tří světců, sv. Jiljí, sv. Eustacha a sv. Huberta, svěcený roku 1708 opatem kláštera Hradiště na Moravě (zrušený 1784), v roce 1708 v klášteře opatem Norbert Želecký z Počenic (1649 – 1709).

V období socialistického Československa zámek sloužil také k rekreačním účelům; postupně v majetku národních podniků Kras, Brno a Oděvní podnik, Prostějov, v letech 19671972 upravován podnikem pro rekreační a školící účely, po roce 1989 v držení akciové společnosti OP Prostějov Profashion, v roce 2008 nabídnut k prodeji.[7] V současnosti (rok 2018) ve vlastnictví akciové společnosti GLACIS FORTE, Praha.[8] Od roku 2014 objekty stavebně renovovány,[9] uváděn rok 2018 s předpokládaným ukončením úprav.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednopatrový střední zámecký pavilon, na průčelí tříosý rizalit, uprostřed hlavní vchod mezi sloupy s tzv. toskánskou hlavicí, nad nimi balkon (pohled z nádvoří, rok 2014)

Zámecké objekty a nádvoří v kompozici geometricky (osově) řešené, zámecké pavilony v trojkřídlé dispozici (tvar podkovy), zděné a přísně symetrické, typické pro barokní architekturu. Orientace zámeckého areálu a průčelí hlavního jednopatrového zámeckého pavilonu s tříosým rizalitem a dvojitou valbovou střechou přibližně k severovýchodu (25°).

Kolmo na podélnou osu hlavního zámeckého pavilonu tzv. čestný dvůr, v jihozápadní části jednopatrový střední zámecký pavilon, k němu přiléhají na severozápadě a jihovýchodě přízemní boční křídla – zámecké pavilony kratší stranou, na ně navazují již vně nádvoří přístavby s půlkruhovým zakončením vnější zdi.

V přístavbě jihovýchodního křídla původně kaple, nad ní výškově dominantní osmiboká věžička zvoničky (původně snad šestiboká, dle popisu nemovité kulturní památky v roce 1964)[1] se stříškou v podobě helmice, na ni křížek. V severozápadním bočním křídle se dříve nacházela kuchyně.

Na severovýchodní straně čestného dvora tvoří nároží zámeckého areálu dvě hospodářské budovy, původně také s konírnou, oddělené od zámeckého pavilonu stavební prolukou s oplocením, způsob stavebního uspořádání typické pro baroko. Mezi hospodářskými objekty v severovýchodní části nádvoří tři plotová pole s kovanou mříží, prostřední tvoří dvoukřídlá brána vjezdu na zámecké nádvoří.

Mezi hospodářskou budovou a zámeckým pavilonem na každé straně nádvoří (severozápadní a jihovýchodní část) také tři plotová pole s kovanou mříží, v prostředním branka.

Členění zámeckého areálu rozvrženo do kříže (SV – JZ a SZ – JV), osová souměrnost zvýrazněna dlážděnými cestami nádvoří, v podélném směru (SV – JZ) spojuje hlavní cesta vchod v čele středního pavilonu s vjezdem do zámeckého areálu (brána od příjezdové komunikace). V kolmé ose na hlavní cestu, ve stavební proluce mezi křídly zámeckého pavilonu a hospodářskými budovami (SZ – JV), směřují cesty k bočním brankám v oplocení s kovanou mříží.

Část zámeckého areálu s bočním křídlem k severozápadu, na nádvoří stylové ohniště z 20. století (pohled od vjezdu do nádvoří, rok 2014)

Plotová pole, včetně vjezdové brány, jsou osazená mezi zděné hranolové pilíře, na nich po straně zámeckého areálu původně kamenné vázy, u vjezdu pískovcové skulptury, pravděpodobně ve stylizovaném postavení koně. Na nádvoří symetricky vysázené a ve vzrůstu tvarované dřeviny, ve 20. století na dvoře vybudováno stylové ohniště, nad ním zavěšená lucerna.

Podélná osa hlavního zámeckého pavilonu se dvěma křídly a na ně navazujícími přístavbami dlouhá zhruba 56 m, člení se na 18 m dlouhý střední pavilon, 11 m široké každé boční křídlo a 8 m na ně navazující dlouhou přístavbu.[10] Stavba má půdorys sestávající z několika osově souměrných geometrických prvků.[4]

Nad maximální šířku (asi 40 m) zámeckého nádvoří, omezenou plotovými díly mezi budovami, předsazeny směrem k severozápadu a k jihovýchodu přístavby bočních křídel (přibližně o 8 m). Přístavby stavebně propojené v kolmé ose na střed delší strany bočních křídel středního zámeckého pavilonu. Vnější zeď přístavby půlkruhovitě zakončená (poloměr cca 4 m), na přístavbách střešní konstrukce v podobě kopule (též kupole).

Kamenná skulptura na zděném pilíři u vjezdové brány do nádvoří zámku (rok 2014)

Vjezd do nádvoří od severovýchodu, na zámecký komplex navazuje krajinná kompozice se stromovou alejí vysázenou ve směru lesní lokality, podél cesty klesající na severovýchodním svahu vrchu Karlštejn směrem k Čachnovu, původně k oboře pro černou zvěř. V současnosti zbytky stromové aleje v délce asi 120 m k hrázi plochou malého rybníku, vybudovaného v prameništi zdrojnice potoku Brodek (severovýchodně od zámeckého areálu).[10]

Na jihozápadní, odvrácené straně středního zámeckého pavilonu (vně zámeckého areálu) dvouosý rizalit se dvěma vstupy do objektu z nízké terasy, před ní vybudován ve 20. století bazén na okraji zalesněného strmého srázu. Jihovýchodně od zámeckého areálu technické zázemí pro vytápění objektů. Směrem k severozápadu vedena místní komunikace sídelní lokalitou Karlštejn do obce Svratouch, lesní cesta severovýchodním směrem k vesničce Čachnov (část obce Krouna).

Vnitřní dispozice a vybavení stavebních objektů jednotlivými vlastníky v průběhu času účelově stavebně upravovaná. Situační popis zámeckého objektu a navazující krajiny se vztahuje k roku 2014, před zahájením stavebních úprav a renovace zámeckého areálu.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Před zámeckým areálem ukončena místní komunikace (po ní cyklistická trasa 4120). V turistické mapě Žďárské vrchy (mapový list č. 48), vydané Klubem českých turistů, uveden zámek jako rokokový.[2] V prodeji turistická známka č. 756,[11] zámek pro veřejnost nepřístupný.

K zámeckému areálu dvě značené turistické trasy, před zámkem turistický rozcestník Karlštejn. Červená trasa v úseku Svratka – Karlštejn – přírodní památka Rybenské PerničkyPustá Rybná, modře značená v úseku Čachnov – Karlštejn – přírodní památky Zkamenělý zámek, Milovské perničky – přírodní rezervace Čtyři paliceKřižánky.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: lovecký zámeček Karlštejn [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online. 
  2. a b c Klub českých turistů. Turistická mapa: Žďárské vrchy. 6. vyd. Praha: Trasa, 2013. ISBN 978-80-7324-370-8. Mapový list 48, měřítko 1:50 000. 
  3. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa Česka: zámek Karlštejn a okolí [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online. 
  4. a b Národní památkový ústav České republiky. Geoportál NPÚ: zámek Karlštejn [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online. 
  5. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl první (Chrudimsko). Praha: Knihtiskárna Františka Šimáčka, 1882. 260 s. S. 88. 
  6. Obec Svratouch: Historie Karlštejna [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online. 
  7. Pardubický deník: Lovecký zámeček Karlštejn u Svratky je na prodej [online]. VLTAVA LABE MEDIA a. s. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online. 
  8. Český úřad zeměměřický a katastrální. Katastr nemovitostí: k. ú. Svratouch, část Karlštejn, stavební objekt č. p. 1 [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online. 
  9. iDNES.cz: Na zámečku Karlštejn začala rozsáhlá rekonstrukce, bude v něm galerie [online]. MAFRA, a. s., 2016-10-24 [cit. 2018-05-23]. Dostupné online. 
  10. a b Seznam.cz. Mapy.cz: letecký pohled na lovecký zámeček Karlštejn [online]. [cit. 2018-05-22]. Dostupné online. 
  11. Turistické známky: lovecký zámeček Karlštejn [online]. [cit. 2018-05-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]