Žďárské vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žďárské vrchy
Saarer Berge

Centrální oblast Žďárských vrchů.

Nejvyšší bod Devět skal (836,3 m n. m.)

Nadřazená jednotka Českomoravská vrchovina, Hornosvratecká vrchovina
Sousední
jednotky
Bítešská vrchovina
Podřazené
jednotky
Devítiskalská vrchovina

Stát Česko Česko
Horniny Krystalická břidlice
Povodí Sázava, Svratka
Souřadnice 49°40′14″ s. š., 16°1′56″ v. d.
Rosička.jpg

Žďárské vrchy (německy Saarer Berge) jsou vrchovina na rozhraní Čech a Moravy, jde o geomorfologický podcelek Českomoravské vrchoviny. Přibližně 60 % území je zalesněno. To je jeden z důvodů, proč zde v roce 1970 byla zřízena CHKO. Územím prochází hranice evropského rozvodí LabeDunaj. Z hornin převládají krystalické břidlice, jimiž místy prostupují rulové věže. Ve starších čtvrtohorách, v pleistocénu, na Žďárské vrchy působila vlivem mrazu denudace, která rozrušila granitový povrch a vytvořila kamenná moře. Odolnější místa denudaci přečkala a dodnes zůstaly různé skalní útvary například Čtyři palice, Dráteníčky, Zkamenělý zámek nebo nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, Devět skal (836 m n.m.), což je skutečně skupina devíti skal, tvořících malé skalní město. Vrchol byl upraven tak, aby posloužil jako vyhlídka. Okolní stromy ho však přerostly.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Už v raném středověku tudy vedly důležité obchodní cesty, nicméně vyšší polohy byly osídleny až od 13. století. Ve 14. století se zde začalo těžit stříbro a to znamenalo značný příliv obyvatelstva nejen českého, ale i německého. Těžba skončila v 18. století. Půda je příznivá pouze na pěstování nenáročných plodin, např. brambor. Zemědělství se vesměs soustřeďuje na živočišnou výrobu. Častým jevem zejména na Sázavě byly tzv. hamry, kovárny s kladivy poháněnými vodou.

Nejvýznamnější památkou je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Chráněná krajinná oblast[editovat | editovat zdroj]

Viz hlavní článek Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy.

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (709 km2) byla slavnostně vyhlášena 25. května 1970 prezidentem Ludvíkem Svobodou. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

Z rozlohy CHKO zaujímají 46 % lesy (v centrální části území) a 44 % tvoří zemědělská půda. Posláním chráněné krajinné oblasti je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Klima této oblasti patří mezi nejdrsnější v České republice, neboť je toto nevysoké pohoří vystaveno severozápadním větrům z Polabí. Informace o klimatu z profesionální meteorologická stanice Svratouch (737 m n.m.): http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka uvádí 17 nejvyšších vrcholů, které přesahují výšku 800 m n. m.[1]:

Vrchol Výška
m n. m.
Promi-
nence
Izolace Souřadnice
Devět skal 836,3 m 321 m 60,6 km → Buková hora 49°40′14″ s. š., 16°01′55″ v. d.
Křovina 829,7 m 085 m 02,1 km → Devět skal 49°39′25″ s. š., 16°03′10″ v. d.
Křivý javor 823,5 m 064 m 02,5 km → Křovina 49°38′35″ s. š., 16°01′17″ v. d.
Kopeček 821,7 m 092 m 05,7 km → Křovina 49°36′38″ s. š., 16°05′26″ v. d.
Pasecká skála 818,6 m 032 m 00,8 km → Kopeček 49°36′57″ s. š., 16°04′54″ v. d.
Suchý kopec 814,8 m 014 m 00,7 km → Křovina 49°39′51″ s. š., 16°03′35″ v. d.
Buchtův kopec 813,0 m 124 m 05,4 km → Křovina 49°39′35″ s. š., 16°08′00″ v. d.
Pohledecká skála 812,0 m 057 m 02,8 km → Kopeček 49°35′34″ s. š., 16°07′13″ v. d.
Malinská skála 811,1 m 028 m 00,5 km → Suchý kopec 49°39′40″ s. š., 16°04′16″ v. d.
Žákova hora 809,8 m 035 m 01,8 km → Křivý javor 49°39′25″ s. š., 15°59′31″ v. d.
Vysoký kopec 805,8 m 070 m 01,5 km → Buchtův kopec 49°40′06″ s. š., 16°06′59″ v. d.
Šindelný vrch 805,7 m 106 m 03,2 km → Žákova hora 49°39′59″ s. š., 15°56′54″ v. d.
Kamenný vrch 802,5 m 037 m 01,8 km → Šindelný vrch 49°40′44″ s. š., 15°55′55″ v. d.
Lisovská skála 801,7 m 017 m 00,4 km → Křovina 49°39′42″ s. š., 16°02′19″ v. d.
Bohdalec 801,1 m 055 m 03,7 km → Pohledecká skála 49°37′23″ s. š., 16°08′39″ v. d.
Tisůvka 800,3 m 047 m 01,5 km → Šindelný vrch 49°39′07″ s. š., 15°56′58″ v. d.
Fryšavský kopec 800,0 m 015 m 00,6 km → Křivý javor 49°38′16″ s. š., 16°00′09″ v. d.

Všech 17 osmistovek zobrazuje tato mapa.

Výšky 800 metrů dosahuje i Bohdalec, na jehož vrcholu se tyčí mrazový srub a trigonometrický bod (790,6 m) není na vrcholu skály, ale pod ní.[2] Nedávné měření potvrdilo, že skála na Bohdalci překonává hranici 800 m.[3]

Počet osmistovek v celé Českomoravské vrchovině je 18 - výšku 800 m překonává ještě Javořice (836,5 m), nejvyšší vrchol celého pohoří.

Významné skalní útvary[editovat | editovat zdroj]

Významná města a obce[editovat | editovat zdroj]

Žďárské vrchy (i stejnojmenná CHKO) se nacházejí převážně v okrese Žďár nad Sázavou, částečně pak v okresech Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy.

Řeky a rybníky[editovat | editovat zdroj]

Žďárskými vrchy prochází hlavní evropské rozvodí Černého a Severního moře. Pramení zde několik řek - Svratka, Sázava, Oslava, Doubrava a Chrudimka. V pramenné oblasti Sázavy a Doubravy se nacházejí rybníky Velké Dářko (největší rybník na vysočině) a Malé Dářko, řeka Oslava pramení v rybnících Matějovském a Babíně a následně protéká Veselským rybníkem. Nejvýše položené jsou na Vysočině rybníky Sykovec a Medlov.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Seznam 8istovek Žďárských vrchů na stránkách Bratrstva Žďárských vrchů
  2. Počty osmistovek na Zdarskevrchy.cz
  3. Měření ve Žďárských vrších odhalilo novou osmistovku (Denik.cz)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]