Chráněná území v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Chráněné území v Česku definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V zákoně se používá pojem zvláště chráněná území. Zvláštní územní ochranou se rozumí – na rozdíl od obecné ochrany území uvedené v první a druhé části zákona – přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením.

Památkově chráněná území v Česku definuje zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, v platném znění.

Kategorie chráněných území[editovat | editovat zdroj]

Zvláště chráněná území jsou v Česku vyhlašována v následujících kategoriích:

zkratka kategorie
v Česku
počet území[1]
v kategorii v Česku
mezinárodní
kategorie
velkoplošné /
maloplošné
NP Národní park v Česku 4 Národní park velkoplošné
CHKO Chráněná krajinná oblast v Česku 26 Chráněná krajinná oblast velkoplošné
NPR Národní přírodní rezervace v Česku 109 Národní přírodní rezervace maloplošné
PR Přírodní rezervace v Česku 814 Přírodní rezervace maloplošné
NPP Národní přírodní památka v Česku 116 Národní přírodní památka maloplošné
PP Přírodní památka v Česku 1521 Přírodní památka maloplošné

Národní park[editovat | editovat zdroj]

CHKO a NP v Česku
Podrobnější informace naleznete v článku Národní parky v Česku.

Národní park je celosvětově užívaná kategorie, v níž jsou vyhlašována mezinárodně nebo celostátně významná a jedinečná území s dochovanými přírodními nebo málo ovlivněnými ekosystémy. Jsou zřizovány zákonem. Na území Česka existují v roce 2015 4 chráněná území vyhlášená jako národní parky. Jejich celková rozloha je 1195 km². Ministerstvo životního prostředí v roce 2009 oznámilo, že připravuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.[2] Přehled národních parků v Česku včetně jejich rozlohy a roku vyhlášení zachycuje tabulka:

Národní park Datum
vyhlášení
Rozloha
v km²
Krkonošský národní park 17. května 1963 &0000000000000363.000000363
Národní park Podyjí 1. července 1991 &0000000000000063.00000063
Národní park Šumava 20. března 1991 &0000000000000690.000000690
Národní park České Švýcarsko 1. ledna 2000 &0000000000000079.00000079

Chráněná krajinná oblast[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Chráněná krajinná oblast v Česku.
Vyznačení hranice chráněného území v terénu: na vnější straně jsou dva červené pruhy, na vnitřní jeden

Chráněná krajinná oblast je kategorie ochrany přírodního území s menším stupněm ochrany než národní park. Je určená k ochraně rozlehlejších území nebo celých geografických oblastí s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem a převahou přirozených, resp. polopřirozených ekosystémů. Chráněné krajinné oblasti v Česku se vyhlašují nařízením vlády. Na území Česka existuje v roce 2015 25 chráněných území vyhlášená jako chráněné krajinné oblasti. V roce 2008 ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR přípravou návrhu na vyhlášení nové CHKO Soutok, jakož i návrhu plánu péče o toto území na soutoku řek Dyje a Moravy. Podle MŽP tato oblast představuje největší komplex zachovalých lužních lesů ve střední Evropě, ve kterém žije mnoho mimořádně vzácných druhů živočichů a unikátních rostlinných společenstev. Jedná se o evropsky významnou lokalitu, ptačí oblast soustavy NATURA 2000, biosférickou rezervaci UNESCO i mokřad zapsaný ve světovém seznamu Ramsarské úmluvy.[3] Přehled chráněných krajinných oblastí v Česku včetně jejich rozlohy a roku vyhlášení zachycuje tabulka:

Chráněná krajinná oblast Datum
vyhlášení
Rozloha
v km²
CHKO Beskydy 5. 3. 1973 &0000000000001160.0000001 160
CHKO Bílé Karpaty 3. 11. 1980 &0000000000000715.000000715
CHKO Blaník 29. 12. 1981 &0000000000000040.00000040
CHKO Blanský les 8. 12. 1989 &0000000000000212.350000212,35
CHKO Brdy 1.1.2016
CHKO Broumovsko 27.3.1991 &0000000000000410.000000410
CHKO České středohoří 19. 3. 1976 &0000000000001070.0000001 070
CHKO Český kras 12. 4. 1972 &0000000000000132.000000132
CHKO Český les 1. 8. 2005 &0000000000000466.000000466
CHKO Český ráj 1. 3. 1955 &0000000000000181.520000181,52
CHKO Jeseníky 19. 6. 1969 &0000000000000740.000000740
CHKO Jizerské hory 8. 12. 1967 &0000000000000350.000000350
CHKO Kokořínsko 19. 3. 1976 &0000000000000270.000000270
CHKO Křivoklátsko 24. 11. 1978 &0000000000000630.000000630
CHKO Labské pískovce 27. 6. 1972 &0000000000000245.000000245
CHKO Litovelské Pomoraví 29. 10. 1990 &0000000000000096.00000096
CHKO Lužické hory 19. 3. 1976 &0000000000000350.000000350
CHKO Moravský kras 4. 7. 1956 &0000000000000092.00000092
CHKO Orlické hory 28. 12. 1969 &0000000000000200.000000200
CHKO Pálava 19. 3. 1976 &0000000000000070.00000070
CHKO Poodří 27. 3. 1991 &0000000000000081.50000081,50
CHKO Slavkovský les 3. 5. 1974 &0000000000000640.000000640
CHKO Šumava 27. 12. 1963 &0000000000000944.800000944,80
CHKO Třeboňsko 15. 11. 1979 &0000000000000700.000000700
CHKO Žďárské vrchy 25. 5. 1970 &0000000000000715.000000715
CHKO Železné hory 27. 3. 1991 &0000000000000280.000000280

Národní přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Národní přírodní rezervace.

Národní přírodní rezervace poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, v mezinárodním nebo národním měřítku ojedinělým svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů.

Hospodářské využívání je vyloučeno s výjimkou činností, kterými udržuje nebo podporuje stabilita jednotlivých ekosystémů. Dále je v nich vyloučena těžba veškerých surovin, jakákoliv výstavba, chovy zvěře, pořádání hromadných sportovních či společenských akcí a všechny další aktivity a zásahy, mající za následek změnu dochovaných přírodních složek - vegetačního krytu, fauny, vodního režimu, půdy nebo jejího chemizmu.

Národní přírodní rezervace zřizuje vyhláškou Ministerstvo životního prostředí. V současné době je v této kategorii vyhlášeno 110 území,[4] z nejznámějších a nejcennějších je to např. Černé a Čertovo jezero, Boubínský prales, Praděd, Králický Sněžník, Čertoryje, Vývěry Punkvy nebo Mohelenská hadcová step.

Národní přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Národní přírodní památka.

Národní přírodní památka je zpravidla území menší rozlohy s cílem zachování určitých specifických přírodních objektů vysoké (národní až nadnárodní) hodnoty. Jejich ochrana spočívá v zákazu takových činností, které by předmětný objekt mohly poškodit nebo zničit.

Národní přírodní památky vyhlašuje vyhláškou Ministerstvo životního prostředí. Jako NPP je vyhlášeno celkem 113 území;[4] známé jsou kupř. Kozákov, Zlatý kůň nebo Babiččino údolí. Nejnověji byla v této kategorii vyhlášena ochrana Zbrašovských aragonitových jeskyní.

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Přírodní rezervace.

Přírodní rezervace je určena k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. Má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji nařízením místně příslušný krajský úřad. Přírodních rezervací je v současné době 809.[4]

Přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Přírodní památka.

Přírodní památka je obdobou národní přírodní památky, avšak pouze s regionálním významem. Podobně jako u přírodních rezervací zřizuje její ochranu nařízením místně příslušný krajský úřad. Tato kategorie je co do počtu nejobsáhlejší – je v ní chráněno 1357 území a objektů.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. počty aktuální k 16.10.2015
  2. Křivoklátsko se zřejmě dočká puncu národního parku [online]. ˇXT24, 2009-2-18, [cit. 2010-02-25]. Dostupné online. (čeština) 
  3. MŽP zahájilo přípravu vyhlášení nové CHKO na dolním toku Moravy a Dyje [online]. MŽP ČR, 30.10.2008, [cit. 2010-02-25]. Dostupné online. (čeština) 
  4. a b c d PLAČEK, Štěpán; KROPÁČEK, Jiří. Přehled ochrany české přírody v roce 2013 - Seznam přírodních památek narůstá [online]. Aktualne.cz, [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Míchal, Igor, Petříček, Václav a kol. Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Praha 1999.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]