Praděd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o hoře. Další významy jsou uvedeny na stránce Praděd (rozcestník).
Praděd
Praděd
Vrchol Pradědu v zimě (pohled od jihu)

Vrchol 1491 m n. m.
Prominence 983 m ↓ Bohdašínské sedlo
Izolace 128 km → Sněžka[1]
Seznamy Tisícovky v Česku #5
Ultratisícovky #4
Nejprominentnější hory CZ #2
Nejizolovanější hory CZ #3
Hory Hrubého Jeseníku #1
Poznámka Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří Hrubý Jeseník / Pradědská hornatina / Pradědský hřbet
Souřadnice
Praděd
Praděd
Povodí MoravaDunaj, OpavaOdra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je to zároveň nejvyšší hora Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka,[2] také druhou nejprominentnější a třetí nejizolovanější. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 metrů (do roku 1993 měl 162 m) vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR.

Vrchol hory leží ve Slezsku, pod ním probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska, v současnosti tudy prochází i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého, a okresů Bruntál (Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem) a Šumperk (Loučná nad Desnou). Vrcholová stavba věže s restaurací má číslo evidenční 38 v Malé Morávce v okrese Bruntál.

Na severním úbočí vrcholu je rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.

Název[editovat | editovat zdroj]

Staří Slované říkali hoře Stará vatra,[3] koncem 14. století se nazývala Keilichter Schneberg neboli Keilichtská Sněžná hora (Keilicht bylo jméno jiné hory nad Červenohorským sedlem). Posléze byla nazývána Klínovcová hora a Niská Sněžka. Až v 19. století získala po Pradědovi, legendárním ochránci Jeseníků, jméno Altvater, což byl základ pro české jméno Praděd.[4] Turistická oblast okolo Pradědu je širokou veřejností označována za „Slezský ledovec“, a to díky dobrým sněhovým podmínkám po celou zimu, jež jsou celorepublikový unikát.[5]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Praděd je přístupný z několika směrů. Na vrchol vede asfaltová silnice z Karlovy Studánky přes sedlo Hvězda a chatu Ovčárna, kterou kopíruje i zelená turistická značka (9 km). Turisticky je Praděd přístupný také po hlavní červeně značené hřebenovce od Červenohorského sedla (asi 10 km). Nejprudší výstup vede po modře značené cestě z Koutů nad Desnou kolem dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně (asi 14 km s převýšením 800 m). Dalšími možnostmi jsou cesta od severovýchodu ze sedla Vidly nebo od jihozápadu ze sedla Skřítek.

Historie vysílače[editovat | editovat zdroj]

Původní kamenná rozhledna na Pradědu
Vysílač na Pradědu

Na vrcholu původně stála kamenná rozhledna, vysoká 32,5 m, postavená v letech 19031912 Moravskoslezským sudetským horským a turistickým spolkem. Některé prameny uvádějí výšku rozhledny na 34 m.[6] Věž byla postavena v romantickém duchu starého gotického hradu. Původně se nazývala Habsburgwarte, v roce 1938 byla přejmenovaná na Adolf-Hitler-Turm. Po druhé světové válce chátrala a zřítila se 2. května 1959. Napodobenina této rozhledny (německy Altvaterturm) stojí od roku 2004 na hoře Wetzstein u Lehestenu v Durynském lese (něm. Thüringer Wald) v Německu.

S rozmachem televizního vysílání v 60. letech na vrcholu vyrostla dřevěná konstrukce s vysílačem. V roce 1968 bylo započato s výstavbou nového vysílače, původně vysokého 162 m.[7] Jako první byla vybudována asfaltová silnice z Ovčárny na vrchol Pradědu. Výstavba vysílače byla dokončena roku 1983 otevřením restaurace. Z veřejně přístupné vyhlídky ve výšce 73 m[7] je za dobrého počasí vidět Lysou horu, Sněžku a Radhošť, vzácně, při dobré viditelnosti i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Praděd (národní přírodní rezervace).

V roce 1955 byla na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace. Nachází se v I. zóně CHKO Jeseníky.

Výškové kóty vrcholu[editovat | editovat zdroj]

Jako výška vrcholu je nejčastěji uváděna hodnota 1491 m n. m., ale lze se setkat i s hodnotami 1491,3, případně 1492 nebo 1493 metrů. Stavbou vysílače byl vrchol hory ovlivněn, ale dle leteckého laserového skenování[8] Zeměměřického úřadu se nejvyšší bod (1490,8 m) nachází u severní paty vysílače[9]. Jako geodetický bod slouží střed antény (tudíž vrchol antény je ještě výše) televizního vysílače ve výšce 1616 m n. m. a bod stabilizovaný kamenem JV od vrcholu ve výšce 1487 m n. m.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  2. CHKO Jeseníky – článek na webu Příroda.cz
  3. Hynek Klimek: Vládcové našich hor. Nejkrášnější pověsti, 1. vyd. Alpress, Frýdek-Místek, 2009, ISBN 978-80-7362-685-3
  4. Strážci, ochránci a duchové našich hor Archivováno 28. 6. 2014 na Wayback Machine, Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí, 2007–2014 Didi
  5. Archivovaná kopie. euro.e15.cz [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04. 
  6. CHYSKÝ, Čeněk. Jeseník. Světozor. 28.1.1932, roč. 32 (1931-1932), čís. 17, s. 270-271. Dostupné online. 
  7. a b ŠENKÝŘ, Miloš. Nejvýše v Česku – Sněžka? Kdepak, Praděd!. Lidové noviny, magazín Pátek. 9. 8. 2013, s. 18–23. 
  8. Digitální model reliéfu České republiky 5. generace (DMR 5G) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  9. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 
  10. Prohlížecí služba WMS-Bodová pole [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]