Praděd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o hoře. Další významy jsou uvedeny na stránce Praděd (rozcestník).
Praděd
Praděd
Vrchol Pradědu v zimě (pohled od jihu)

Vrchol 1491 m n. m.
Prominence 983 m ↓ Bohdašínské sedlo
Izolace 128 km → Sněžka[1]
Poznámka Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Hrubý Jeseník / Pradědská hornatina / Pradědský hřbet
Souřadnice 50°4′58″ s. š., 17°13′52″ v. d.
Praděd
Fire.svg
Praděd
Povodí MoravaDunaj, OpavaOdra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491,3 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je to zároveň nejvyšší hora Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka,[2] také druhou nejprominentnější a třetí nejizolovanější. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 metrů (do roku 1993 měl 162 m) vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR.

Vrchol hory leží ve Slezsku, pod ním probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska, v současnosti tudy prochází i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého, a okresů Bruntál (Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem) a Šumperk (Loučná nad Desnou).

Na severním úbočí vrcholu je rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.

Název[editovat | editovat zdroj]

Staří Slované říkali hoře Stará vatra,[3] koncem 14. století se nazývala Keilichter Schneberg neboli Keilichtská Sněžná hora (Keilicht bylo jméno jiné hory nad Červenohorským sedlem). Posléze byla nazývána Klínovcová hora a Niská Sněžka. Až v 19. století získala po Pradědovi, legendárním ochránci Jeseníků, jméno Altvater, což byl základ pro české jméno Praděd.[4] Turistická oblast okolo Pradědu je širokou veřejností označována za „Slezský ledovec“, a to díky dobrým sněhovým podmínkám po celou zimu, jež jsou celorepublikový unikát.[5]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Praděd je přístupný z několika směrů. Na vrchol vede asfaltová silnice z Karlovy Studánky přes sedlo Hvězda a chatu Ovčárna, kterou kopíruje i zelená turistická značka (9 km). Turisticky je Praděd přístupný také po hlavní červeně značené hřebenovce od Červenohorského sedla (asi 10 km). Nejprudší výstup vede po modře značené cestě z Koutů nad Desnou kolem dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně (asi 14 km s převýšením 800 m). Dalšími možnostmi jsou cesta od severovýchodu ze sedla Vidly nebo od jihozápadu ze sedla Skřítek.

Historie vysílače[editovat | editovat zdroj]

Původní kamenná rozhledna na Pradědu
Vysílač na Pradědu

Na vrcholu původně stála kamenná rozhledna, vysoká 32,5 m, postavená v letech 19031912 Moravskoslezským sudetským horským a turistickým spolkem. Věž byla postavena v romantickém duchu starého gotického hradu. Původně se nazývala Habsburgwarte, v roce 1938 byla přejmenovaná na Adolf-Hitler-Turm. Po druhé světové válce chátrala a zřítila se 2. května 1959. Napodobenina této rozhledny (německy Altvaterturm) stojí od roku 2004 na hoře Wetzstein u Lehestenu v Durynském lese (něm. Thüringer Wald) v Německu.

S rozmachem televizního vysílání v 60. letech na vrcholu vyrostla dřevěná konstrukce s vysílačem. V roce 1968 bylo započato s výstavbou nového vysílače, původně vysokého 162 m.[6] Jako první byla vybudována asfaltová silnice z Ovčárny na vrchol Pradědu. Výstavba vysílače byla dokončena roku 1983 otevřením restaurace. Z veřejně přístupné vyhlídky ve výšce 73 m[6] je za dobrého počasí vidět Lysou horu, Sněžku a Radhošť, vzácně, při dobré viditelnosti i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku, a Nízké Alpy v Rakousku.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Praděd (národní přírodní rezervace).

V roce 1955 byla na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Jako výška vrcholu je nejčastěji uváděna hodnota 1491 m n. m., ale lze se setkat i s hodnotami 1491,3, případně 1492 nebo 1493 metrů. Stavbou vysílače byl vrchol hory ovlivněn, proto již nelze přesnou výšku určit. Jako geodetický bod nyní slouží střed antény televizního vysílače ve výšce 1616 m n. m.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  2. CHKO Jeseníky – článek na webu Příroda.cz
  3. Hynek Klimek: Vládcové našich hor. Nejkrášnější pověsti, 1. vyd. Alpress, Frýdek-Místek, 2009, ISBN 978-80-7362-685-3
  4. Strážci, ochránci a duchové našich hor, Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí, 2007–2014 Didi
  5. [1]
  6. a b c ŠENKÝŘ, Miloš. Nejvýše v Česku – Sněžka? Kdepak, Praděd!. Lidové noviny, magazín Pátek. 9. 8. 2013, s. 18–23.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]