Břidličná hora

Břidličná hora
	Pohled na Břidličnou horu od Petrova nad Desnou
Vrchol	1358 m n. m.
Prominence	53 m ↓ Jelení studánka
Izolace	1 km → Jelení hřbet
Seznamy	Tisícovky v Česku #31; Hory Hrubého Jeseníku #9
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Pohoří	Hrubý Jeseník / Pradědská hornatina / Kamzičnická hornatina / Vysokoholský hřbet
Souřadnice	50°1′59″ s. š., 17°11′13″ v. d.
	Břidličná hora
Povodí	Dunaj, Odra
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mrazové sruby pod vrcholem Břidličné hory

Unikátní polygonální půdy na vrcholu hory

Jalovce obecné na vrcholu Břidličné hory

Břidličná hora (německy Schieferhaide^[2]) je 1358 m vysoký vrchol jižní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku mezi Pecny a Jelením hřbetem. Svahy vrcholu pokryté sutí jsou výraznou dominantou při pohledu ze Šumperska. Na vrcholu jsou unikátní geomorfologické útvary − kamenné proudy, kamenná moře, kamenné polygony aj. Svahy přilehlé k Jelenímu hřbetu patří ke čtyřem hlavním lavinovým oblastem v Hrubém Jeseníku. Hora leží na území přírodní rezervace Břidličná, vyhlášené v březnu 2008.^[3] Většina hory je pokrytá holí s charakteristickou flórou (unikátní populace jalovce obecného), zajímavé rostliny rostou také ve vrcholové suti (vranec jedlový, šicha oboupohlavná). Na holích a sutích hnízdí několik zajímavých druhů ptáků (linduška horská).

Název

Až do 50. let 20. století nesla hora název Břidličná.^[2]^[4]

Geologie

Vrchol Břidličné hory je unikátní nahromaděním téměř kompletního souboru periglaciálních útvarů na jednom místě. Najdeme zde rozsáhlé kamenné proudy a kamenná moře, mrazové sruby a srázy, kryoplanační terasy a polygonální půdy. Všechny zmíněné jevy vznikly působením periglaciálních procesů v pleistocénu, tedy v dobách ledových. Většina útvarů vznikla na západních a severozápadních svazích hory rozpadem skalních výchozů, zachovalo se zde také několik izolovaných skalních stupňů (torů). Hlavní horninou všech těchto útvarů je křemenec, v podkladu se vyskytují také ruly, fylity, svory, zelené břidlice a grafitické břidlice.^[3] Kamenná moře a kamenné proudy se pohybují každoročně o 1-4 mm, maximální naměřená rychlost byla 15 cm za rok.^[5] Kamenná moře a kamenné proudy na vrcholu hory patří k nejcennějším v České republice.^[3]

Flóra

Na svazích hory jsou zachovány přirozené vegetační stupně od horských bučin přes přirozené horské smrčiny po subalpínské louky. Bučiny v údolí Merty na úbočích hory patří k nejdochovanějším na území CHKO Jeseníky. Vrchol hory je pokrytý subalpínskými trávníky s trsnatými trávami (smilka tuhá, kostřava nízká, metlice trsnatá, místy tomka vonná a metlička křivolaká), mezi kterými jen místy vykvétají rdesno hadí kořen, mochna nátržník, koprníček nachový a další. Unikátním druhem je jalovec obecný nízký, který zde tvoří největší populaci na území České republiky.

Na okrajích sutí se vyvinula keříčkovitá společenstva s borůvkou černou, brusinkou obecnou a šichou oboupohlavnou. Na skalách a sutích se nejlépe daří lišejníkům a mechorostům, včetně řady vzácných druhů. Plochu východně od turistické značky pokrývá souvislý porost nepůvodní borovice kleče.^[3]

Fauna

Nejnápadnějšími zástupci živočichů ve vrcholové oblasti Břidličné hory jsou motýli a ptáci. V roce 2006 zde bylo zaznamenáno celkem 187 druhů motýlů. Typickým druhem holí nad hranicí lesa je okáč horský (Erebia epiphron), z dalších nápadných motýlů zde létají bělásek řeřichový, batolec duhový, babočka bodláková, babočka admirál, babočka paví oko, babočka kopřivová a další.^[3]

Při průzkumu v roce 2006 bylo v oblasti Břidličné hory zaznamenáno 53 druhů ptáků, k nejvzácnějším patří linduška horská a sokol stěhovavý, dalšími zajímavými druhy jsou křivka obecná, čečetka tmavá, ořešník kropenatý, krkavec velký, kos horský a další.^[6]

V oblasti vrcholu je možné pozorovat také několik druhů velkých savců, mimo jiné lišku obecnou, jelena evropského, nepůvodního kamzíka horského, vzácně také rysa ostrovida.^[3]

Ochrana přírody

V březnu 2008 se stala hora součástí nově vyhlášené přírodní rezervace Břidličná. Důvodem vyhlášení je ochrana výjimečných skalních a zemních tvarů, zachovaných lesních a subalpínských společenstev a řady vzácných a chráněných rostlin a živočichů.^[3]

Turistika

Po temeni hory vede červená turistická značka, hlavní hřebenová trasa ze sedla Skřítek na Jelení studánku, která se ale samotnému vrcholu vyhýbá. Po severních úbočích hory vede žlutá turistická značka spojující Jelení studánku s Vernířovicemi.

Pohled na Břidličnou horu od severu z Jeleního hřbetu, v pozadí vlevo Pecny

Odkazy

Reference

↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-07-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Speciální mapa 1 : 75 000 třetího vojenského mapování: D1_22__3958_10 [online]. Vojenský zeměpisný ústav v Praze, 1875-1952 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ZMRHALOVÁ, Magda. Břidličná, nová jesenická přírodní rezervace. Severní Morava. 2009, roč. 53, čís. 95, s. 26-34. ISSN 0231-6323.
↑ Topografická mapa v systému S-1952: M_33_71_C_d [online]. Generální štáb Československé lidové armády, 1956 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online.
↑ DEMEK, J. Kvantitativní výzkum pohybu sutí na svazích Hrubého Jeseníku. Acta Univ. Palack. Olom., Fac. rer. nat., Geographica - Geologica. 1991, roč. 30, s. 7-20.
↑ VAVŘÍK, Martin. Ornitologický průzkum navrhované PR Břidličná. Zprávy MOS. 2007-2008, roč. 65-66, s. 62-74.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Břidličná hora na Wikimedia Commons

[ZTM-1] Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-07-03]. Dostupné online.

[:0-2] Speciální mapa 1 : 75 000 třetího vojenského mapování: D1_22__3958_10 [online]. Vojenský zeměpisný ústav v Praze, 1875-1952 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online.

[Zmrhalova-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ZMRHALOVÁ, Magda. Břidličná, nová jesenická přírodní rezervace. Severní Morava. 2009, roč. 53, čís. 95, s. 26-34. ISSN 0231-6323.

[4] Topografická mapa v systému S-1952: M_33_71_C_d [online]. Generální štáb Československé lidové armády, 1956 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online.

[5] DEMEK, J. Kvantitativní výzkum pohybu sutí na svazích Hrubého Jeseníku. Acta Univ. Palack. Olom., Fac. rer. nat., Geographica - Geologica. 1991, roč. 30, s. 7-20.

[6] VAVŘÍK, Martin. Ornitologický průzkum navrhované PR Břidličná. Zprávy MOS. 2007-2008, roč. 65-66, s. 62-74.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Jesenické tisícovky

Hlavní vrcholy (55)	Praděd (1491 m) • Vysoká hole (1465 m) • Keprník (1423 m) • Velký Máj (1385 m) • Vozka (1377 m) • Malý Děd (1369 m) • Jelení hřbet (1367 m) • Břidličná hora (1358 m) • Dlouhé stráně (1354 m) • Šerák (1351 m) • Mravenečník (1344 m) • Vřesník (1343 m) • Pecny (1334 m) • Červená hora (1333 m) • Spálený vrch SV (1313 m) • Temná (1264 m) • Medvědí hřbet (1261 m) • Velká Jezerná (1249 m) • Černá stráň (1237 m) • Ostrý vrch (1230 m) • Medvědí vrch (1216 m) • Homole (1209 m) • Jelení loučky (1205 m) • Orlík (1204 m) • Malé loučky (1203 m) • Sokol (1187 m) • Malý Máj SZ (1186 m) • Ostružná (1184 m) • Velký Klín (1177 m) • Výrovka (1168 m) • Velký Klínovec (1167 m) • Lysý vrch (1128 m) • Polom (1128 m) • Šindelná hora (1126 m) • Tupý vrch (1123 m) • Medvědí louka (1111 m) • Černava (1103 m) • Žárový vrch (1101 m) • Lyra (1099 m) • Karliny kameny (1091 m) • Javorový vrch (1079 m) • Ztracený vrch (1078 m) • Hřbety (1058 m) • Šindelná hora JZ (1057 m) • Hradečná (1057 m) • Velké Bradlo (1051 m) • Troják (1050 m) • Žárový vrch SV (1045 m) • Hnědý vrch (1044 m) • Pytlák (1040 m) • Vysoká hora (1031 m) • Srnčí vrch (1026 m) • Ostruha (1023 m) • Zaječí hora (1012 m) • Ucháč (1010 m)

Vedlejší vrcholy (30)	Petrovy kameny (1447 m) • Žalostná (1352 m) • Spálený vrch (1313 m) • Velký Jezerník (1309 m) • Zámčisko S (1264 m) • Jelenka (1214 m) • Malý Jezerník (1208 m) • Hubertka (1198 m) • Medvědí vrch JV (1195 m) • Klínová hora (1179 m) • Kamzičí vrch (1173 m) • Medvědí hora (1167 m) • Prostřední vrch (1153 m) • Točník (1145 m) • Malý Klín (1101 m) • Lyra J (1097 m) • Velký Klín JZ (1093 m) • Obří skály (1084 m) • Šumný (1075 m) • Nad soutokem (1060 m) • Orlík Z (1056 m) • Nad Petrovkou (1050 m) • Černá stráň S (1047 m) • Stará hora (1045 m) • Velké Bradlo Z (1041 m) • Pytlácké kameny (1027 m) • Soukenná (1026 m) • Ostruha JV (1022 m) • Kopřivná (1019 m) • Žárový vrch JZ (1012 m)