Šerák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Další významy jsou uvedeny na stránce Šerák (rozcestník).
Šerák
Pohled na Šerák z Keprníku

Vrchol 1351 m n. m.
Prominence 66 m ↓ Pod Keprníkem
Izolace 1,3 km → Keprník
Seznamy Tisícovky v Česku #33
Hory Hrubého Jeseníku
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Hrubý Jeseník / Keprnická hornatina / Šerácká hornatina
Souřadnice
Šerák
Šerák
Hornina rula, svory
Povodí Dunaj, Odra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šerák je horský vrchol v Hrubém Jeseníku v České republice, 1351 m n. m.

Vede sem lanová dráha z Ramzovského sedla a na vrcholu se nachází chata Jiřího. Šerák je součástí Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Šerák se nachází v České republice, v Olomouckém kraji v pohoří Hrubý Jeseník, na historické hranici Moravy a Slezska.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

  • zóna: moravsko-slezská
  • jednotka: východosudetská (silezikum)

Šerák náleží do Keprnické klenby, tvořené silně metamorfovanými horninami, zejména rulami s svory.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Šerák a jeho rozsochy tvoří severní zakončení hlavního jesenického hřebene. Na západě svahy Šeráku spadají přes Mračnou horu a sedlo Čerňava do Ramzovského sedla, které odděluje Hrubý Jeseník od Rychlebských hor, na východě do širokého údolí Bělé. Na jihu pokračuje hlavní jesenický hřeben Keprníkem a dále na Červenohorské sedlo. Na severu svahy Šeráku příkře spadají do údolí Vražedného a Ramzovského potoka. Nad Vražedným potokem se tyčí Obří skály - zdaleka viditelný útvar ze staurolytických svorů.

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Šerák leží na hlavním evropském rozvodí mezi Černým a Baltským mořem. Vražedný, Ramzovský, Javoříčský a Bystrý potok odvádějí vodu do Bělé a dále do Odry a Baltského moře. Řeka Branná, která pramení na jihozápadních svazích Šeráku odvádí své vody do Moravy a dále do Dunaje a Černého moře.

Na úbočí pod sedlem Čerňava je studánka s pitnou vodou - Dobrá voda.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Klimatické podmínky na Šeráku jsou extrémní. Průměrná roční teplota je 2,2 °C, průměrný roční úhrn srážek 1200 mm, sněhová pokrývka zde leží 180 dní v roce.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Celý masiv Šeráku se nachází v CHKO Jeseníky, vrcholové partie pak v NPR Šerák-Keprník. Z Červenohorského sedla přes Vřesovou studánku, Keprník a Šerák do Ramzové vede také naučná stezka.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Chata Jiřího

Šerák patří mezi nejpopulárnější jesenické vrcholy.[zdroj?] Nejjednodušší přístup je lanovkou z Ramzovského sedla, jejíž dolní stanice se nachází asi 500 m od vlakové zastávky Ramzová, kde staví přímé rychlíky z Jeseníka a Olomouce. Sedačková lanová dráha byla zprovozněna roku 1981 a její spodní část byla zrekonstruována v roce 1996 na dvousedačkovou lanovku. Ani ta už zde nestojí, od roku 2009 vede ve spodní části čtyřsedačková lanovka, rekonstrukcí prošel i úsek z přestupní stanice Čerňava nahoru, odkud vede od roku 2011 dvousedačková lanová dráha. Celkové převýšení lanové dráhy činí 550 m.

Kamenná chata Jiřího stojí v nadmořské výšce 1330 m a zbudována byla roku 1888, roku 1896 vyhořela a roku 1926 byla rozšířena do současné podoby.

Pěší výstupy na Šerák[editovat | editovat zdroj]

Z Ostružné po modré turistické značce kolem prvorepublikového opevnění na rozcestí Nad Dobrou vodou, odtud po červené na sedlo Čerňava a úbočím Mračné hory na vrchol.

Z Ramzové vede klasický výstup po červené turistické značce kolem dolní stanice lanovky, studánky Dobrá voda k rozcestí Nad Dobrou vodou, odtud již společně s trasou z Ostružné až na vrchol. Další možností z Ramzové je vydat se po zelené značce údolím Vražedného potoka, odkud je celkem obtížný výstup hustou vegetací na Obří skály, dále pak strmá cesta lesem po modré značce až na vrchol. Na Obří skály lze vystoupit i snazší cestou po modré značce z Horní Lipové.

Cesty z Lipové Lázní a Jeseníku se postupně napojují na žlutou značku, která serpentinami na cca 1 km překonává převýšení 400 m. Velmi náročné.

Z Bělé pod Pradědem vede modrá značka přes Výrovku a Šumný.

Z Branné se vydáme po žluté směr Banjaluka, vystoupáme na Vozku a na sedle Trojmezí se napojíme na hlavní hřebenovou trasu a po červené přes Keprník dojdeme až na vrchol.

Trasa z Červenohorského sedla je součástí hlavní hřebenovky Hrubého Jeseníku. Červenou turistickou značku sledujeme až na Bílý sloup, kde můžeme volit cestu buď západním svahem Červené hory přes Vřesovou studánku (červená a zelená) nebo po žluté východním svahem s výhledy do Sněžné kotliny, kde jsou v zimě běžné laviny. Žlutá a zelená se spojují na Kamenném okně, zajímavém skalním útvaru s krásnými výhledy do Sněžné kotliny. Všechny značky se pak spojují na rozcestí Pod Vřesovou studánkou a po červené dojdeme přes Trojmezí a Keprník až na Šerák.

Ať zvolíme jakoukoliv kombinaci tras, jedná se o celodenní výlet s velkými převýšeními (z Jeseníku až 900 m), nutno počítat s možností náhlé změny počasí.

Lyžování[editovat | editovat zdroj]

Pro běžkaře se doporučuje výstup z Ostružné a dále hlavním hřebenem na Červenohorské sedlo. Pozor při sjezdu z Keprníku a na rozcestí Pod Vřesovou studánkou, odtud za větrného počasí obtížný traverz na Vřesovou studánku. Cesta východním svahem Červené hory se nedoporučuje z důvodu možného uvolnění lavin. V otevřeném terénu je nutno sledovat tyčové značení. Strojově upravován je pouze úsek Vřesová studánka - Červenohorské sedlo. Za zhoršených povětrnostních podmínek je celá hřebenová trasa nebezpečná. Pro případné pěší návštěvníky platí zákaz chůze po lyžařské stopě.

Ski Park Ramzová zahrnuje celkem 10 vleků, celková délka sjezdovek 9,6 km[1]. K dispozici jsou sjezdovky všech stupňů obtížnosti (modrá, červená, černá). Výborné lyžařské podmínky panují zejména na sedle Čerňava.

Příkrý svah Šeráku se využívá i pro skialpinismus.

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Pivovar Hanušovice vyrábí světlý jedenáctistupňový ležák s názvem Šerák[2].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lyžařský areál Ramzová: http://www.bonera.cz/
  2. Pivovar Hanušovice: http://www.holba.cz/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]