Bělá pod Pradědem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bělá pod Pradědem
Pohled na údolí Bělé od východu
Pohled na údolí Bělé od východu
Znak obce Bělá pod PradědemVlajka obce Bělá pod Pradědem
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJeseník
Obec s rozšířenou působnostíJeseník
(správní obvod)
OkresJeseník
KrajOlomoucký
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 741 (2023)[1]
Rozloha92,23 km²[2]
Nadmořská výška474 m n. m.
PSČ790 01
Počet domů583 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.2
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduDomašov 381
790 01 Bělá pod Pradědem
info@bela.cz
StarostaMgr. Radomír Neugebauer
Oficiální web: www.bela.cz
Bělá pod Pradědem
Bělá pod Pradědem
Další údaje
Kód obce523917
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělá pod Pradědem (polsky Biała pod Pradziadem) je obec, která leží ve Slezsku, v okrese JeseníkOlomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Bělá pod Pradědem sousedí na severovýchodě s městem Jeseník, na severozápadě s obcí Lipová-lázně, na západě s obcí Ostružná, na jihozápadě s obcí Loučná nad Desnou a na západě s městem Vrbno pod Pradědem a obcí Heřmanovice. Leží 8 kilometrů jižně od okresního města Jeseník, 64 km severně od krajského města Olomouc, 198 kilometrů východně od Prahy, 14 km východně leží město Vrbno pod Pradědem, 26 km jižně město Rýmařov a 27 km jihozápadně město Šumperk.

Geomorfologicky patří Bělá pod Pradědem k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), geomorfologický celek Hrubý Jeseník, podcelky Pradědská, Keprnická a Medvědská hornatina. Nejvyšších poloh dosahuje území obce pod vrcholy Malý Děd (1369 m n. m.), Keprník (1423 m n. m.) a Červená hora (1333 m n. m.), které se však nacházejí na cizích katastrech. Na hranici obce se nacházejí např. Šerák (1351 m n. m.), Velký Klínovec (1167 m n. m.) nebo Výrovka (1168 m n. m.), dalšími významnými vrcholy jsou např. Šumný (1075 m n. m.), Točník (1145 m n. m.), Velký Klín (1177 m n. m.), Lysý vrch (1128 m n. m.).[4]

Území Bělé pod Pradědem patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je na sever směřující říčka Bělá, která pramení pod Malým Dědem a přijímá řadu menších toků, mj. zprava Zaječí potok, Borový potok s Loučným potokem a Šumný potok s Hraničním potokem, zleva pak Studený potok, Červenohorský potok s Černým a Pátečním potokem, Keprnický potok s Rudohorským potokem a Javořický potok.

Území obce pokrývá ze 17 % zemědělská půda (5,5 % orná půda, 11 % louky a pastviny) a z téměř 80 % les.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dnešní obec Bělá pod Pradědem vznikla fakticky roku 1964 sloučením dosud samostatných obcí Adolfovice (něm. Adelsdorf) a Domašov (něm. Thomasdorf) a dvou osad: Filipovice (něm. Philippsdorf, zal. 1772) a Bělá (něm. Waldenburg, zal. 1798). Nové jméno bylo převzato od říčky Bělé, přívlastek "pod Pradědem" pak odkazuje na blízkost nejvyšší hory Hrubého Jeseníku.

Všechny části dnešní obce Bělá patřily od první zmínky - totiž v případě Domašova a Adolfovic od roku 1284 - až do konce patrimoniální správy roku 1850 k panství Frývaldov (nyní Jeseník), které bylo téměř po celou dobu v přímém držení vratislavského biskupa. Pouze od poděbradské doby do roku 1547 je biskup uděloval v léno, naposledy od roku 1506 Fuggerům. Celé panství pak bylo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska.[5]

Bělá pod Pradědem je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.[6] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[7] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[8]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. ledna 2000.[9]

Správní vývoj[editovat | editovat zdroj]

Správní příslušnost Bělé pod Pradědem od roku 1848[10]

  • 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov
  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
    • kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau
    • od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
  • od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
  • od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
  • od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
  • od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Církevní správa[editovat | editovat zdroj]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec jednak do farnosti Dolní Domašov (Dolní Domašov a Adolfovice), jednak do farnosti Horní Domašov (Horní Domašov, Bělá a Filipovice). Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a jsou dlouhodobě administrovány excurrendo z Jeseníka.[11]

Farnost Dolní Domašov vlastní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově.

Farnost Horní Domašov vlastní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domašově.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku (v Domašově je kazatelská stanice).[12] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 4 347 4 678 4 513 4 109 3 707 3 351 3 596 2 096 1 802 1 599 1 711 1 736 1 785 1 747 1 600
Počet domů 595 649 622 638 631 635 677 662 392 381 421 464 520 564 583

V obci Bělá pod Pradědem je evidováno 718 adres : 616 čísel popisných (trvalé objekty) a 102 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[15] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 520 domů, z toho 462 trvale obydlených.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Bělá pod Pradědem se člení čtyři části (současně ZSJ), které leží na dvou katastrálních územích:

Samotná část Domašov se do roku 1900 dělila na části Dolní Domašov (něm. Nieder-Thomasdorf) a Horní Domašov (něm. Ober-Thomasdorf).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obcí procházejí:

Školství[editovat | editovat zdroj]

Nová a stará hasičská zbrojnice Domašov

V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník).[16]

Centrum Bělá v pohybu a knihovna s IC, Adolfovice 41
Základní škola a mateřská škola Adolfovice

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jana Křtitele Horní Domašov
Kostel sv. Tomáše Apoštola Dolní Domašov

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Základní mapa ČR 1:100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854. 
  6. http://www.jesenicko.cz/[nedostupný zdroj]
  7. http://www.smoj.cz/
  8. http://www.europraded.cz/
  9. Udělené symboly – Bělá pod Pradědem [online]. 2000-01-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  10. GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2. 
  11. BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9. 
  12. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  15. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-13. 
  16. http://www.zsadolfovice.cz/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]