Bělá pod Pradědem
| Bělá pod Pradědem | |
 Pohled na údolí Bělé od východu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0711 523917 |
| Kraj (NUTS 3) | Olomoucký (CZ071) |
| Okres (LAU 1) | Jeseník (CZ0711) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Jeseník |
| Historická země | Slezsko |
| Katastrální výměra | 92,12 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′54″ s. š., 17°12′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 790 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 474 m n. m. |
| PSČ | 787 01 až 790 85 |
| Zákl. sídelní jednotky | 4 |
| Části obce | 4 |
| Katastrální území | 2 |
| Adresa obecního úřadu |
Bělá pod Pradědem 790 85 Bělá pod Pradědem |
| Starosta | Miroslav Kružík |
|
Oficiální web: www | |
| Email: info@bela.cz | |
  Bělá pod Pradědem | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Bělá pod Pradědem (něm. Waldenburg, pol. Biała pod Pradziadem) leží ve Slezsku, v okrese Jeseník. Čítá přibližně 1 800[1] obyvatel a katastrální výměra obce činí 9213 ha.
Obsah
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Obec Bělá pod Pradědem sousedí na severovýchodě s městem Jeseník, na severozápadě s obcí Lipová-lázně, na západě s obcí Ostružná, na jihozápadě s obcí Loučná nad Desnou a na západě s městem Vrbno pod Pradědem a obcí Heřmanovice. Od okresního města Jeseník je vzdálena 6,5 km a od krajského města Olomouc 69,5 km. Ve vzdálenosti 14 km východně leží město Vrbno pod Pradědem, 26 km jižně město Rýmařov a 27 km jihozápadně město Šumperk.
Geomorfologicky patří Bělá pod Pradědem k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské), geomorfologický celek Hrubý Jeseník, podcelky Pradědská, Keprnická a Medvědská hornatina. Nejvyšších poloh dosahuje území obce pod vrcholy Malý Děd (1368 m n. m.), Keprník (1423 m n. m.) a Červená hora (1333 m n. m.), které se však nacházejí na cizích katastrech. Na hranici obce se nacházejí např. Šerák (1351 m n. m.), Velký Klínovec (1164 m n. m.) nebo Výrovka (1168 m n. m.), dalšími významnými vrcholy jsou např. Šumný (1073 m n. m.), Točník (1143 m n. m.), Velký Klín (1178 m n. m.), Lysý vrch (1128 m n. m.).
Území Bělé pod Pradědem patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je na sever směřující říčka Bělá, která pramení pod Malým Dědem a přijímá řadu menších toků, mj. zprava Zaječí potok, Borový potok s Loučným potokem a Šumný potok s Hraničním potokem, zleva pak Studený potok, Červenohorský potok s Černým a Pátečním potokem, Keprnický potok s Rudohorským potokem a Javořický potok.
Území obce pokrývá ze 17 % zemědělská půda (5,5 % orná půda, 11 % louky a pastviny) a z téměř 80 % les.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dnešní obec Bělá pod Pradědem vznikla fakticky roku 1964 sloučením dosud samostatných obcí Domašova a Adolfovic. Nové jméno bylo převzato od říčky Bělé a též od drobné osady Bělé, která byla součástí Domašova; přívlastek "pod Pradědem" pak odkazuje na blízkost nejvyšší hory Hrubého Jeseníku.
Všechny části dnešní obce Bělá patřily od první zmínky - totiž v případě Domašova a Adolfovic od roku 1284 - až do konce patrimoniální správy roku 1850 k panství Frývaldov (nyní Jeseník), které bylo téměř po celou dobu v přímém držení vratislavského biskupa. Pouze od poděbradské doby do roku 1547 je biskup uděloval v léno, naposledy od roku 1506 Fuggerům. Celé panství pak bylo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska.[2]
Bělá pod Pradědem je členem Mikroregionu Jesenicko, svazku obcí vzniklého v roce 1999.[3] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[4] a od roku 1997 Euroregionu Praděd.[5]
Správní vývoj[editovat | editovat zdroj]
Správní příslušnost Bělé pod Pradědem od roku 1848[6]
- 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Frývaldov
- od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
- od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Frývaldov
- od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Frývaldov
- od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Frývaldov (od 1947 Jeseník)
- kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Freiwaldau
- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
- od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
- od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
- od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
- od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel dnešní Bělé pod Pradědem podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1947 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4347 | 4678 | 4513 | 4109 | 3707 | 3351 | 3596[p 1] | 3583 | 2093 | 2096 | 1802 | 1559 | 1711 | 1736 | 1785[p 2] |
- ↑ z toho: 12 Čechoslováků, 3560 Němců; 3567 řím. kat., 18 evang., 7 bez vyzn.
- ↑ z toho: 1578 Čechů, Moravanů a Slezanů, 82 Slováků, 78 Němců, 3 Poláci; 424 řím. kat., 8 čsl. hus., 47 evang., 1169 bez vyzn.
V obci Bělá pod Pradědem je evidováno 718 adres : 616 čísel popisných (trvalé objekty) a 102 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 520 domů, z toho 462 trvale obydlených.
Církevní správa[editovat | editovat zdroj]
Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec jednak do farnosti Dolní Domašov (Dolní Domašov a Adolfovice, jednak do farnosti Horní Domašov (Horní Domašov, Bělá a Filipovice. Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a jsou dlouhodobě administrovány excurrendo z Jeseníka.[9]
Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku (v Domašově je kazatelská stanice).[10] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Bělá pod Pradědem se člení čtyři části (současně ZSJ), které leží na dvou katastrálních územích:
- Adolfovice (3496,06 ha) – Adolfovice
- Domašov u Jeseníku (5716,64 ha) – Domašov, Bělá a Filipovice
Samotná část Domašov se ještě dělí na části Dolní Domašov (něm. Nieder-Thomasdorf) a Horní Domašov (něm. Ober-Thomasdorf).
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí procházejí:
- silnice I. třídy číslo 44 z hraničního přechodu v Mikulovicích a Jeseníku směrem přes Červenohorské sedlo na Velké Losiny a Rapotín, kde se napojuje na silnici číslo I/11,
- silnice II. třídy číslo 450 z Bělé (Domašova) na Vidly, Karlovu Studánku a Staré Město u Bruntálu, kde se napojuje na silnici číslo II/452.
Školství[editovat | editovat zdroj]
V obci se nachází mateřská škola a základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9. ročník).[11]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Budova obecního úřadu
Hasičská zbrojnice s věží
Památník obětem války
Památník na čarodějnické procesy
Znak na budově obecního úřadu
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854.
- ↑ http://www.jesenicko.cz/
- ↑ http://www.smoj.cz/
- ↑ http://www.europraded.cz/
- ↑ GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974-975.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-13.
- ↑ BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9.
- ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206-207.
- ↑ http://www.zsadolfovice.cz/
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělá pod Pradědem ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Bělá pod Pradědem v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
