Adolfovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adolfovice

Náhrobky sovětských válečných zajatců
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 782 (2001)
Domů 253 (2010)
Nadmořská výška 463-508 m
Lokalita
PSČ 787 01, 790 85
Součást obce Bělá pod Pradědem
Okres Jeseník
Historická země Slezsko
Katastrální území Adolfovice (34,96 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°11′58″ s. š., 17°11′34″ v. d.
Adolfovice
Red pog.svg
Adolfovice
Další údaje
Kód části obce 1759
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolfovice (německy Adelsdorf)[1] jsou vesnice, která jsou částí obce Bělá pod Pradědem na Jesenicku. Ve starých kronikách, se dříve též užíval název Adolfov od kterého se později upustilo. Rozkládají se v údolí řeky Bělé, na severu navazují na Bukovice u Jeseníka a na jihu na Domašov.

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Adolfovice jsou poprvé zmiňovány roku 1284 jako součást majetku vratislavských biskupů patřícího k obvodu hradu Otmuchova.[2] Vznikly jako lánová ves[3] vrcholně středověkou kolonizací a jejich jméno (1284 Adolcovici, 1305 Adolphi villa, 1417 Adolphsdorf) pochází pravděpodobně ze jména lokátora. Patrně na počátku 14. století získali vesnici příslušníci loupeživého rodu Haugwitzů, kteří v místě vybudovali tvrz (zaniklou patrně ve 2. čtvrtině 15. století a novodobě zvanou Adelsburg - její pozůstatky jsou na Zámeckém kopci). Písemně jsou Adolfovice v majetku rodu doloženy k roku 1370, kdy je rytíř Albrecht Haugwitz prodal svému bratru Merhotovi; v držení nejmenovaných biskupských leníků se připomínají i roku 1420. V Adolfovicích se již roku 1305 připomíná zákupní fojtství a farní kostel, který však v 15. století zanikl (podle tradice byl zničen husity roku 1428).

Roku 1506 se ves nachází opět v majetku biskupa, který toho roku celé frývaldovské panství zastavil augšpurským podnikatelům Fuggerům, ale již roku 1547 byla včleněna zpět do biskupských statků. I v Adolfovicích, jako v celém širším okolí Jeseníku, se od středověku do třicetileté války těžila a nahrubo zpracovávala železná ruda. Obce se významně dotkly čarodějnické procesy 17. století, zejména za jejich vyvrcholení roku 1651, kdy přišlo o život 14 zdejších obyvatel; upáleny byly i roční a osmiletá dívka.

Koncem 18. století začala vrchnost rozprodávat půdu zájemcům. Nový kostel, farnost a škola byly zřízeny roku 1730 sice v Domašově, avšak těsně na hranicích Adolfovic a s jejich přispěním. Od 17. do poloviny 19. století mnoho obyvatel též domácky zpracovávalo lněnou přízi a pletlo punčochy.

Místní obyvatele nemohla uživit pole ani lesy, proto byly zakládány různé malé, zejména dřevozpracující závody (1881 továrna na nástroje a pily, 1916 závod na výrobu dřevité vlny). Po opětovném osídlení po roce 1945 navázala obec na tradici dřevozpracujícího průmyslu, který byl ovšem znárodněn. Místní jednotné zemědělské družstvo bylo po nezdaru prvního pokusu založeno roku 1955, roku 1962 se spojilo s družstvem v Domašově a roku 1973 bylo přičleněno k družstvu v Jeseníku.

V roce 1964 byly Adolfovice spojeny se sousední obcí Domašov, čímž vznikla nová obec - Bělá pod Pradědem.[4][5]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Adolfovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[6]:

Rok 1806 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 826 1053 1315 1517 1485 1375 1272 1163 1254[p 1] 1196 676 799 668 602 741 779 782
  1. z toho: 2 Čechoslováci, 1244 Němců; 1240 řím. kat., 7 evang., 3 bez vyzn.

V Adolfovicích je evidováno 253 adres : 244 čísla popisná (trvalé objekty) a 9 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 214 domů, z toho 198 trvale obydlených.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

  • pozůstatky hrádku či tvrze z počátku 14. století ("Adelsburg")[8][9]
  • hřbitov sovětských zajatců z II. světové války v údolí potoka Bystrého (kulturní památka)

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Na území Adolfovic zasahují i:

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 855.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 855.  
  3. Vsi podle typu na geoportálu NPÚ
  4. MELZER, M.; SCHULZ, J. a kol.. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk : OÚ Šumperk a OVM Šumperk, 1993. ISBN 80-85083-02-7.  
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.  
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32.   Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha : ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974-975.  
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12, [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.  
  8. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, I. díl. Praha : Academia, 1994. ISBN 80-200-0473-2. S. 38.  
  9. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=373

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]