Jeřábek lesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJeřábek lesní
alternativní popis obrázku chybí
Samec tetřívka obecného
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
(jako Bonasa bonasia)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád hrabaví (Galliformes)
Čeleď tetřevovití (Tetraonidae)
Rod jeřábek (Bonasa)
Binomické jméno
Bonasa bonasia
Linnaeus, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Synonyma
  • Tetrastes bonasia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) je malý druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých (Tetraonidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice
Tetrastes bonasia

Velikosti koroptve (délka těla 34–39 cm). Je nenápadně hnědě zbarvený, spodina je bělavá s tmavohnědým a rezavým skvrněním, ocas šedavý s černou koncovou páskou. Samci mají navíc černé hrdlo, lemované bílým proužkem. Samec i samice mají na temeni krátkou chocholku.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Areál rozšíření se táhne od západní Evropy východně až po Japonsko. Stálý.[3]

V České republice se vyskytuje především ve třech oblastech – na Šumavě a v Novohradských horách, v Jeseníkách a v Beskydech. Jeho rozšíření se v posledních třiceti letech poněkud redukovalo; v letech 20012003 byla populace na našem území odhadnuta na 900–1800 párů.[4] Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[5]

Hnízdí ve smíšených jehličnatých hustých lesích.[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

V potravě je zastoupena převážně rostlinná složka (pupeny, jehnědy, bobule). Kuřátka se živí převážně bezobratlými, jako jsou mravenci, drobní brouci, pavoukovci, dospělí se živí drobnými živočichy jen v omezené míře v letním období.[3]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Monogamní druh. Páry tvoří již na podzim, ještě před zimou se však rozpadají a dosud není prokázáno, zda se k sobě titíž jedinci vracejí i na jaře, kdy teprve dochází k páření. Tokající jeřábci sedávají na vyvýšených místech (pařezech), vztyčují ocas a chocholku, spouštějí křídla a ozývají se typickým vysokým pískáním. Hnízdo je na zemi, často u paty stromu, snůška čítá 10 (4–18) světle žlutých, hnědě skvrnitých vajec o velikosti 40,6 × 29,1 mm. Inkubační doba trvá 22–25 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Sama se také zpočátku stará o mláďata, která opouští hnízdo již krátce po vylíhnutí – samec se k ní připojuje obvykle o 8–10 dnů později. Rodina následně drží pohromadě až do podzimu.[3][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]
  2. a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  3. a b c HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel a kol.. Fauna ČR Ptáci 2/I. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-0382-7.  
  4. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  
  5. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2011-12-10]. Dostupné online.  
  6. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]