Jeřábek lesní
 Jeřábek lesní | |
|---|---|
 Samec jeřábka lesního | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] (jako Bonasa bonasia) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | tetřevovití (Tetraonidae) |
| Rod | jeřábek (Bonasa) |
| Binomické jméno | |
| Bonasa bonasia (Linnaeus, 1758) | |
 Areál rozšíření
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) je malý druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých (Tetraonidae).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Velikosti koroptve (délka těla 34–39 cm). Je nenápadně hnědě zbarvený, spodina je bělavá s tmavohnědým a rezavým skvrněním, ocas šedavý s černou koncovou páskou. Samci mají navíc černé hrdlo, lemované bílým proužkem. Samec i samice mají na temeni krátkou chocholku.[2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Areál rozšíření se táhne od západní Evropy východně až po Japonsko. Stálý druh.[3]
V České republice se vyskytuje především ve třech oblastech – na Šumavě a v Novohradských horách, v Jeseníkách a v Beskydech. Jeho rozšíření se v posledních třiceti letech poněkud redukovalo; v letech 2001–2003 byla populace na našem území odhadnuta na 900–1800 párů.[4] Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[5]
Hnízdí ve smíšených jehličnatých hustých lesích.[2]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
V potravě je zastoupena převážně rostlinná složka (pupeny, jehnědy, bobule). Kuřátka se živí převážně bezobratlými, jako jsou mravenci, drobní brouci, pavoukovci, dospělí se živí drobnými živočichy jen v omezené míře v letním období.[3]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Monogamní druh. Páry tvoří již na podzim, ještě před zimou se však rozpadají a dosud není prokázáno, zda se k sobě titíž jedinci vracejí i na jaře, kdy teprve dochází k páření. Tokající jeřábci sedávají na vyvýšených místech (pařezech), vztyčují ocas a chocholku, spouštějí křídla a ozývají se typickým vysokým pískáním. Hnízdo je na zemi, často u paty stromu, snůška čítá 10 (4–18) světle žlutých, hnědě skvrnitých vajec o velikosti 40,6 × 29,1 mm. Inkubační doba trvá 22–25 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Sama se také zpočátku stará o mláďata, která opouští hnízdo již krátce po vylíhnutí – samec se k ní připojuje obvykle o 8–10 dnů později. Rodina následně drží pohromadě až do podzimu.[3][6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-11]
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ a b c HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel a kol. Fauna ČR Ptáci 2/I. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-0382-7.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
- ↑ Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2011-12-10]. Dostupné online.
- ↑ DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jeřábek lesní na Wikimedia Commons - Galerie jeřábek lesní na Wikimedia Commons
Taxon Tetrastes bonasia ve Wikidruzích
