Tetřevovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxTetřevovití
alternativní popis obrázku chybí
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád hrabaví (Galliformes)
Čeleď tetřevovití (Tetraonidae)
Leach, 1820
Některá data mohou pocházet z datové položky.
kříženec tetřívka obecného a tetřeva hlušce

Tetřevovití (Tetraonidae) je čeleď hrabavých ptáků. V ČR žijí tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a tetřev hlušec (Tetrao urogallus).

Charakteristika a popis[editovat | editovat zdroj]

Tetřevovití se vyznačují svým pohlavním dimorfizmem, kohouti mají nápadná pouška - růže na hlavě ( tedy obočí ), která jsou převážně u druhů červená, při toků a námluv kohouti používají svá ocasní pera, která se u každého druhů liší tvarem a velikostí a o samice svádějí boje. Slepice jsou nenápadně béžově hnědé s tmavou kresbou, aby splynuly s okolím před predátory. Kuřata mají také nenápadné zbarvení. Obzvlášť mistři z tetřevovitých v nenápadnosti jsou bělokuři, žijící v Alpách, Severní Americe, Britských ostrovech a v Asii. obě pohlaví mají na zimu sněhobílé peří, pouze bělokur tundrový skotský ( Lagopus lagopus scoticus ) žijící na Britských ostrovech nevyběluje po celý rok. Severoameričtí tetřívci ( Tympanuchus, Dendragapus a Centrocercus ) mají vzdušné vaky, díky nim vydávají hlasové projevy, evropský tetřev hlušec se ozývá klapavými zvuky ze zobáků, další druhy jako jsou jeřábci a bělokuři se ozývají v době toků zvuky ze svých hlasových orgánů. nejznámějším severoamerickým tetřevovitým hrabavým ptákem je tetřívek pelyňkový ( Centrocercus urophasianus ). Tetřev hlušec je největší z této čeledi a nejmenším je bělokur běloocasý.

Výskyt a prostředí[editovat | editovat zdroj]

Tetřevovití žijí na severní polokouli v Evropě, Asii a Severní Americe. Obývají lesy, alpské a horské oblasti, prérie, vřesoviště, tundry a tajgy. Bělokuři přežili dobu ledovou a usadili se v tundře a dalších horských oblastech. V Mendip Hills v Anglii byly nalezeny ostatky bělokurů tundrových, staré 500 000 let. V Severní Americe žije 8 druhů tetřevovitých ptáků, v Evropě žijí tetřev hlušec, tetřívek obecný, bělokur horský, bělokur tundrový, jeřábek lesní a tetřívek sibiřský. V Asii žijí tetřívek kavkazský, tetřev černozobý a jeřábek čínský.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Tetřevovití jsou všežraví ptáci, potrava se skládá z převážně rostlinné složky a hmyzů. Tetřev hlušec se živí převážně bobulemi.

Status ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Většina tetřevovitých jsou ohroženými druhy. V ČR je ohrožený tetřev hlušec a tetřívek obecný. V Severní Americe v roce 1932 vyhynul poddruh tetřívka prériového Tympanuchus cupido cupido. V Severní Americe je ohrožen tetřívek prériový pro ničení severoamerických stepí a je ohrožený druh. Tetřev hlušec, přestože není loven pro maso pro velikonoční pochoutku, je ohrožen havrany a liškami, kteří požírají vejce.

Lovení[editovat | editovat zdroj]

bělokur horský

Tympanuchus cupido cupido v Severní Americe se po nadměrném lovu pro maso stal vyhubeným druhem. Tetřev hlušec se v Československu lovil jako velikonoční pochoutka. Ve Velké Británii je bělokur tundrový, podle kalendáře se bělokuři tundroví loví od 12. srpna do 10. prosince, 12. srpen je známá jako slavná dvanáctka.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Do čeledi tetřevovitých řadíme tetřevi, tetřívky, jeřábky a bělokury. Je celkem 8 rodů, jeden z nich je Palaealectoris vyhynulý rod a druh. Rod Tetrastes se vztahuje k rodu Bonasa ( jeřábkům ).

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Bělokur horský je jediným horským tetřevovitým ptákem v Evropě.

Tetřevec je kříženec tetřívka obecného a tetřeva hlušce.

Po tetřevu hlušci jsou mu pojmenovány Tetřeví skály, Tetřeví tok, Tetřeví stěny a Tetřeví sedlo.

Rody[editovat | editovat zdroj]

tetřívek prériový

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

tetřívek skalní
tokající tetřívci obecní ve Švédsku
tetřívek kanadský
jeřábek lesní