Tetřívek obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxTetřívek obecný
alternativní popis obrázku chybí
Tokající tetřívek v Německu
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád hrabaví (Galliformes)
Čeleď tetřevovití (Tetraonidae)
Rod tetřívek (Tetrao)
Binomické jméno
Tetrao tetrix
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření tetřívka obecného
Rozšíření tetřívka obecného
Synonyma
  • Lyrurus tetrix
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) je středně velký druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých (Tetraonidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velikosti kura domácího (délka těla samců 49–58 cm, samic 40–45 cm). Samec je černý (s nafialovělým leskem), bílé jsou pouze spodní ocasní krovky, spodina křídla a úzká křídelní páska. Nápadný je červený hřebínek nad okem a lyrovitý ocas. Samice je nenápadná, šedohnědá s černým proužkováním.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Areál rozšíření druhu sahá od západní Evropy přes rozsáhlé území Eurasie východně až po Ochotské moře. Stálý.[3]

V České republice byl tetřívek nejpočetnější kolem roku 1910, od té doby jeho počty neustále klesají. Mimo to postupně vymizel z většiny území. Hlavními oblastmi výskytu jsou v současné době Krušné hory (350-400 samců, téměř polovina české populace), Jizerské hory (80-100 samců) a Šumava (116 samců), malé populace žijí v Doupovských horách, Slavkovském lese, Novohradských horách, Oderských vrších, Králickém Sněžníku a Jeseníkách. V letech 19731977 byla celková početnost odhadována na 2500-4500 samců, v letech 19851989 na 1100–2200 samců a v letech 20012003 již jen na 800–1000 samců.[4] Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[5]

Osidluje různé biotopy (slatiny, rašeliniště, lesní paseky, vřesoviště aj.).[2]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

V potravě je zastoupena zejména rostlinná složka, zvláště na jaře pak i hmyz. Ten má také zpočátku téměř výlučné zastoupení v potravě mláďat.[3]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Samci na tokaništi ve Švédsku

Polygamní druh. Samci jsou v březnu až květnu charakterističtí společným tokem na otevřených prostranstvích, kde s roztaženým ocasem a spuštěnými křídly pobíhají, vyskakují do výšky a často mezi sebou bojují.

Nejúspěšnější z nich se následně páří s většinou samic v okolí. Hnízdo je na zemi, skryté pod vegetací, snůška čítá 9-10 (6-12) žlutohnědých, méně často i načervenalých nebo okrových, tmavohnědě skvrnitých vajec o velikosti 49,7 x 36,0 mm.

Inkubační doba trvá typicky 25-27 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Sama také vodí mláďata, která jsou vzletná zhruba ve věku 2 týdnů. Rodina zůstává pohromadě až do konce srpna nebo září, kdy se oddělují do menších hejnek podle pohlaví.[3][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
  2. a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 104-105.  
  3. a b c HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel a kol.. Fauna ČR Ptáci 2/I. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-0382-7.  
  4. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 112-113.  
  5. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2011-12-09]. Dostupné online.  
  6. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]