Tetřívek obecný
 Tetřívek obecný | |
|---|---|
 Tokající tetřívek v Německu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | bažantovití (Phasianidae) |
| Podčeleď | tetřevi (Tetraoninae) |
| Rod | tetřívek (Lyrurus) |
| Binomické jméno | |
| Lyrurus tetrix (Linnaeus, 1758) | |
 Rozšíření tetřívka obecného
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) je středně velký druh tetřeva z čeledi bažantovití (Phasianidae).
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Druh poprvé popsal švédský přírodovědec Carl Linnaeus v roce 1758 v 10. vydání Systema naturae. Linneaus přiřadil druhu binomické jméno Tetrao tetrix.[2] Jak rodové tak druhové jméno pochází ze starořeckých výrazů pro určitý typ hrabavého ptáka.[3] Tetřívek obecný byl později přeřazen do rodu Lyrurus, který byl vytvořen v roce 1832 anglickým přírodovědcem Williamem Johnem Swainsonem.[4][5]
Rozeznává se 6[6]–7[7] poddruhů. Poddruhy se mírně liší ve velikosti i barvách opeření.[8]
- L. tetrix brittanicus – Velká Británie (Skotsko, Wales, severní Anglie); nejmenší a nejtmavší
- L. tetrix tetrix – od Skandinávie a západní Evropy po severovýchodní Sibiř
- L. tetrix viridanus – severní Kazachstán, jihovýchodní evropské Rusko a jihozápadní Sibiř mezi řekami Don a Irtyš včetně pohoří Ural; tento poddruh má nejvíce bílé na svých křídlech, spodní partie hnědě pruhovány
- L. tetrix mongolicus – od Kyrgyzstánu a Ťan-šanu po západní Mongolsko
- L. tetrix baikalensis – jihovýchodní Sibiř od jezera Bajkal na východ po Vnější Mandžusko a jižně k severnímu Mongolsku a severovýchodní Čině; patrně největší poddruh
- L. tetrix ussuriensis – Ruský Dálný východ, od severovýchodní Číny po řeku Ussuri a severovýchodní Koreu; menší než baikalensis
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o středně velký druh tetřeva. Samec dosahuje výšky 60 cm a váhy kolem 1,1–1,8 kg. Délka samčího křídla je 25–29 cm, ocas měří 17–22 cm. Podstatně menší samice dosahuje výšky kolem 45 cm. Váží 0,8–1,1 kg, její křídlo měří 21–26 cm a ocas 11–13 cm.[9]
Samec je černý (s nafialovělým leskem), bílé jsou pouze spodní ocasní krovky, spodina křídla a úzká křídelní páska. Nápadný je červený hřebínek nad okem a lyrovitý ocas. Samice je nenápadná, šedohnědá s černým proužkováním.[10]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Areál rozšíření druhu sahá od západní Evropy přes rozsáhlé území Eurasie východně až po Ochotské moře. Stálý.[11]
V České republice byl tetřívek nejpočetnější kolem roku 1910, od té doby jeho počty neustále klesají. Mimo to postupně vymizel z většiny území. Hlavními oblastmi výskytu jsou v současné době Krušné hory (200 samců, cca polovina české populace), Jizerské hory (35 samců) a Krkonoše (75 samců), malé populace žijí na Šumavě, v Doupovských horách, Slavkovském lese, Novohradských horách, Oderských vrších, Králickém Sněžníku a Jeseníkách. V letech 1973–1977 byla celková početnost odhadována na 2500–4500 samců, v letech 1985–1989 na 1100–2200 samců a v letech 2001–2003 na 800–1000 samců[12] a v letech 2015–2018 již jen na 400–500 samců. Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[13]
Osidluje různé biotopy (slatiny, rašeliniště, lesní paseky, vřesoviště aj.).[10]
Tetřívek je běžně lovený pták ke kulinářskému využití[14].
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Polygamní druh. Samci jsou v březnu až květnu charakterističtí společným tokem na otevřených prostranstvích, kde s roztaženým ocasem a spuštěnými křídly pobíhají, vyskakují do výšky a často mezi sebou bojují.
Nejúspěšnější z nich se následně páří s většinou samic v okolí. Hnízdo je na zemi, skryté pod vegetací, snůška čítá 9–10 (6–12) žlutohnědých, méně často i načervenalých nebo okrových, tmavohnědě skvrnitých vajec o velikosti 49,7 × 36,0 mm.
Inkubační doba trvá typicky 25–27 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Sama také vodí mláďata, která jsou vzletná zhruba ve věku 2 týdnů. Rodina zůstává pohromadě až do konce srpna nebo září, kdy se oddělují do menších hejnek podle pohlaví.[11][15]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
V potravě je zastoupena zejména rostlinná složka – semena břízy, trav a borůvky, zvláště na jaře pak i hmyz. Ten má také zpočátku téměř výlučné zastoupení v potravě mláďat.[11][16]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Samec tetřívka obecného
-
Samice tetřívka obecného
-
Tetřívek obecný na větvi
-
Tetřívci obecní ve Švédsku
-
Vajíčko tetřívka obecného
-
Tetřívek obecný
-
Pírko tetřívka obecného
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ LINNAEUS, Carl. Systema Naturae per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. 10th. vyd. Holmiae (Stockholm): Laurentii Salvii, 1758. Dostupné online. S. 159. (Latin)
- ↑ JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 383. (anglicky)
- ↑ SWAINSON, William John; RICHARDSON, J.year=1831. Fauna Boreali-Americana, or, The Zoology of the Northern Parts of British America. London: J. Murray Dostupné online. S. 497. (anglicky) The title page bears the year 1831 but the volume was no published until 1832.
- ↑ Pheasants, partridges, francolins [online]. Redakce Gill Frank. International Ornithologists' Union, July 2021 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ České názvosloví ptáků světa [online]. ČSO, 2021 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Clements Checklist v2021 [online]. The Cornell Lab of Ornitology, 2021 [cit. 2022-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DE JUANA, Eduardo; KIRWAN, Guy M.; BOESMAN, Peter F. D. Black Grouse (Tetrao tetrix). Birds of the World. 2020-03-04. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Madge & McGowan 2010, s. 369.
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 104–105.
- ↑ a b c HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel, a kol. Fauna ČR Ptáci 2/I. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-0382-7.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 112–113.
- ↑ Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2011-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Tetřívek: připravujeme zvěřinu
- ↑ DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272.
- ↑ SVOBODOVÁ, Jana. Nehasnoucí hvězda – tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Sylvia. 2005, roč. 41, s. 17–33. Dostupné online. ISSN 0231-7796.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MADGE, Steve; MCGOWAN, Phil, 2010. Pheasants, partidges and grouse: a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. London: Christopher Helm Publishers. ISBN 978-0-7136-3966-7. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tetřívek obecný na Wikimedia Commons - Galerie tetřívek obecný na Wikimedia Commons
Taxon Lyrurus tetrix ve Wikidruzích
