Tetřívek obecný
 Tetřívek obecný |
|
 Tokající tetřívek v Německu |
|
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
|---|---|
 málo dotčený[1] |
|
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | hrabaví (Galliformes) |
| Čeleď | tetřevovití (Tetraonidae) |
| Rod | tetřívek (Tetrao) |
| Binomické jméno | |
| Tetrao tetrix (Linnaeus, 1758) |
|
 Rozšíření tetřívka obecného
|
|
| Synonyma | |
|
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) je středně velký druh hrabavého ptáka z čeledi tetřevovitých (Tetraonidae).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Velikosti kura domácího (délka těla samců 49–58 cm, samic 40–45 cm). Samec je černý (s nafialovělým leskem), bílé jsou pouze spodní ocasní krovky, spodina křídla a úzká křídelní páska. Nápadný je červený hřebínek nad okem a lyrovitý ocas. Samice je nenápadná, šedohnědá s černým proužkováním.[2]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Areál rozšíření druhu sahá od západní Evropy přes rozsáhlé území Eurasie východně až po Ochotské moře. Stálý.[3]
V České republice byl tetřívek nejpočetnější kolem roku 1910, od té doby jeho počty neustále klesají. Mimo to postupně vymizel z většiny území. Hlavními oblastmi výskytu jsou v současné době Krušné hory (350-400 samců, téměř polovina české populace), Jizerské hory (80-100 samců) a Šumava (116 samců), malé populace žijí v Doupovských horách, Slavkovském lese, Novohradských horách, Oderských vrších, Králickém Sněžníku a Jeseníkách. V letech 1973–1977 byla celková početnost odhadována na 2500-4500 samců, v letech 1985–1989 na 1100–2200 samců a v letech 2001–2003 již jen na 800–1000 samců.[4] Zvláště chráněný jako silně ohrožený druh.[5]
Osidluje různé biotopy (slatiny, rašeliniště, lesní paseky, vřesoviště aj.).[2]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
V potravě je zastoupena zejména rostlinná složka, zvláště na jaře pak i hmyz. Ten má také zpočátku téměř výlučné zastoupení v potravě mláďat.[3]
Hnízdění[editovat | editovat zdroj]
Polygamní druh. Samci jsou v březnu až květnu charakterističtí společným tokem na otevřených prostranstvích, kde s roztaženým ocasem a spuštěnými křídly pobíhají, vyskakují do výšky a často mezi sebou bojují. Nejúspěšnější z nich se následně páří s většinou samic v okolí. Hnízdo je na zemi, skryté pod vegetací, snůška čítá 9-10 (6-12) žlutohnědých, méně často i načervenalých nebo okrových, tmavohnědě skvrnitých vajec o velikosti 49,7 x 36,0 mm. Inkubační doba trvá typicky 25-27 dnů, na vejcích sedí samotná samice. Sama také vodí mláďata, která jsou vzletná zhruba ve věku 2 týdnů. Rodina zůstává pohromadě až do konce srpna nebo září, kdy se oddělují do menších hejnek podle pohlaví.[3][6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]
- ↑ a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 104-105.
- ↑ a b c HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel a kol.. Fauna ČR Ptáci 2/I. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-0382-7.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 112-113.
- ↑ Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2011-12-09]. Dostupné online.
- ↑ DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tetřívek obecný ve Wikimedia Commons- Galerie tetřívek obecný ve Wikimedia Commons
Taxon Lyrurus tetrix ve Wikidruzích
