Bělokur běloocasý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBělokur běloocasý
alternativní popis obrázku chybí
Bělokur běloocasý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád hrabaví (Galliformes)
Čeleď bažantovití (Phasianidae)
Podčeleď tetřevi (Tetraoninae)
Rod bělokur (Lagopus)
Binomické jméno
Lagopus leucura
John Richardson, 1831
Rozšíření bělokura běloocasého
Rozšíření bělokura běloocasého
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bělokur běloocasý (Lagopus leucura) je stálý pták z řádu hrabavých (Galliformes), čeledi bažantovitých (Phasianidae) a podčeledi tetřevi (Tetraoninae). Poprvé se o něm zmínil skotský námořník a arktický průzkumník Sir John Richardson v roce 1831.[2] Žije ve vyšších nadmořských výškách v Severní Americe, především na západě Aljašky a Kanady. Obývá však také střed USA (hornaté oblasti Kalifornie, Oregonu a Utahu).[3][4] Živí se převážně pupeny, semeny, listy i plody různých druhů květeny na základě ročního období. Pro lepší trávení rostlinné stravy polyká menší kamínky.[3]

Jedná se o nejmenší druh z rodiny bělokurů s délkou těla okolo 30 cm a hmotností 330 až 480 g.[3][5] Pro konkrétní roční období mění své opeření, které mu zajišťuje dokonalou kamufláž. V létě má peří šedé až hnědé a jen zespoda bílé. V zimě je pak celý sněhově bílý. Konkrétně ocasní pera jsou bíle zbarvena po celý rok a odtud zjevně český název (běloocasý). Hnízdit začíná na jaře. O mláďata se stará pouze samička. Ta si staví jednoduché hnízdo, v zemi vyhrabe jamku skrytou v porostu, do které naklade až 8 vajec. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí od 22 do 24 dnů. Po vylíhnutí kuřata brzy hnízdo opouštějí. Samička se s nimi drží na vyšších svazích. Zprvu se ptáčata živí živočišnou (hmyzem), později rostlinnou stravou jako dospělí.[3][4]

Populace bělokura běloocasého je stabilní a není významně ohrožena. Na základě toho Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) uvádí druh jako málo dotčený.[4]

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Bělokur běloocasý se rozlišuje na asi 5 poddruhů[6][7]:

  • Lagopus leucura leucura; Richardson, 1831
  • Lagopus leucura altipetens; Osgood, 1901
  • Lagopus leucura peninsularis; Chapman, 1902
  • Lagopus leucura rainierensis; Taylor, 1920
  • Lagopus leucura saxatilis; Cowan; 1939

Příbuzné druhy[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. White-tailed Ptarmigan (Lagopus leucura) videos, photos and sound recordings | the Internet Bird Collection | HBW Alive. www.hbw.com [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. 
  3. a b c d HITZTALER, Stephanie. Lagopus leucura (white-tailed ptarmigan). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c BirdLife International. Lagopus leucura (White-tailed Ptarmigan). www.iucnredlist.org [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. 
  5. White-tailed Ptarmigan Overview, All About Birds, Cornell Lab of Ornithology. www.allaboutbirds.org [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ZICHA, Ondrej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. 
  7. Pheasants, partridges, francolins « IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2019-03-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]