Šerák-Keprník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní rezervace
Šerák-Keprník

Pohled z Keprníku k Šeráku
Datum vyhlášení 31. prosince 1933
Vyhlásil Ministerstvo školství a národní osvěty
Kód ÚSOP 432
Lokalita Adolfovice, Horní Lipová, Ostružná, Nové Losiny
Výška 860-1423 m n. m.
Výměra 1174,44 ha
Seznam CHÚ v okrese Jeseník
Seznam CHÚ v okrese Šumperk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Šerák-Keprník
Šerák-Keprník
Národní přírodní rezervace v Česku

Šerák-Keprník (taktéž Lichtenštejnský prales) je národní přírodní rezervace v pohoří Hrubý Jeseník v České republice, součást CHKO Jeseníky.

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Táhlé horské hřbety s vrcholovými skalisky, na jihovýchodních svazích Keprníku ledovcový kar. Nadmořská výška 860-1423 m, rozloha 1174,44 ha. Rezervace se nachází jihozápadně od Jeseníku na hlavním hřebeni a přilehlých svazích, mezi Obřími skalami a Trojmezím. Zahrnuje tři významné vrcholy: Šerák 1351 m, Vozka 1377 m a Keprník 1423 m.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší rezervace na Moravě vyhlášená rodem Lichtenštejnů v roce 1904 na ploše pouhých 172 ha, v roce 1955 byla vyhlášena státní přírodní rezervace. V roce 1989 bylo území rezervace rozšířeno a od roku 1992 v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se název změnil na Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník. Oproti původní výměře z roku 1955 bylo území rozšířeno zejména o východní svahy, oblast Obřích skal a část bývalé zóny klidu Černá stráň-Vozka.

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Podklad je tvořen především rulami a svory. Na vrcholu Keprníku je vyvinuta rozsáhlá kryoplanační terasa s mrazovým srubem o rozměrech 40×30 metrů a výšce 4 metry, tvořeným svorem. Kolem mrazového srubu je řada thufurů o výšce až 80 cm a průměru mezi 50 a 100 cm. Tyto půdní kopečky vznikly mrazovým tříděním půdy za spolúčasti vegetace; jde o nejlépe vyvinuté thufury v Hrubém Jeseníku. Na jihovýchodním svahu vrcholu vznikly mrazovým zvětráváním netříděné pruhy o délce 40 m a šířce jednotlivých pásů mezi 60 a 80 cm. Severovýchodně vrcholu se vytvořil malý kar.[2][3]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany jsou zejména skalní a půdní tvary - pozůstatky doby ledové, jako např. kryoplanační terasy, mrazové sruby a thufury. Vysokohorské louky, tzv. hole s chráněnou květenou: sítina trojklanná, šicha oboupohlavná, zvonek okrouhlolistý sudetský, kostřava nízká, řeřišnice rýtolistá a sasanka narcisokvětá. Na prameništích roste kriticky ohrožený hořec tečkovaný, oměj šalamounek nebo havez česnáčková. Na rašeliništích můžeme spatřit kyhanku sivolistou, různé druhy ostřice (především ostřice chudokvětá a ostřice bažinná) nebo klikvu bahenní. Pod holemi a rašeliništi najdeme rašelinné a podmáčené smrčiny pralesovitého charakteru, při horní hranici lesa byla uměle vysázena borovice kleč, která je ostatně v celých Jeseníkách nepůvodním druhem.

Fauna je představována zejména ptáky: tetřev hlušec, tetřívek obecný, ořešník kropenatý, kos horský, linduška lesní. Ze savců je typická myšivka horská a rejsek horský, z plazů ještěrka živorodá.

Reference a Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE ŠERÁK - KEPRNÍK [online]. infocesko.cz, [cit. 2011-06-14]. Dostupné online.  
  2. ADAMEC, Martin; SVOBODOVÁ, Renáta. Geomorfologie vrcholové oblasti Keprnické a Pradědské hornatiny. Geomorfologický sborník. 2003, roč. 2, s. 123-129. Dostupné online.  
  3. Ondryáš, Jan: Geomorfologie a geologie Hrubého Jeseníku

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]