Myšivka horská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMyšivka horská
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
(jako Sicista betulina)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Podřád myšovci (Myomorpha)
Čeleď tarbíkovití (Dipodidae)
Rod myšivka (Sicista)
Binomické jméno
Sicista betulina
Pallas, 1779
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myšivka horská (Sicista betulina) je jediným zástupcem z čeledi tarbíkovitých na našem území[2]. Je považována za pozůstatek fauny z doby ledové. Jde o vzácného savce žijícího většinou ve vyšších polohách. V ČR i v celé Evropě je chráněná jako silně ohrožený druh Bernskou úmluvou.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla dosahuje 5 až 7 cm, hmotnost 5 až 13 g.[3]
  • Ocásek je téměř o polovinu delší než tělíčko.
  • Myšivka je na první pohled nápadná tmavým podélným pruhem od špičky ocásku až po oči.
  • Srst je jinak zbarvena okrově, na bříšku šedavě.
  • Zadní končetiny jsou mohutněji vyvinuté než přední (ne však tak výrazně jako u tarbíků) a mají pět prstů. Na předních končetinách jsou prsty pouze čtyři.
  • V tlamičce mají před přední stoličkou navíc jeden zakrnělý zub.
  • Horní ret není rozštěpen jako u myši.
  • Je to všežravec. Živí se travními semeny, bobulemi nebo drobným hmyzem.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Místa jejího výskytu zasahují přes střední Evropu až na Sibiř. Dále na sever žije i v nižších nadmořských výškách, ve střední Evropě pouze v horách.

Areál jejího výskytu bývá udáván v okolí rozmezí 500 m n. m. až 1900 m n. m. z čehož vyplývá, že myšivka žije i nad horní hranicí lesa. Dává přednost vlhčím místům, často ji tedy můžeme spatřit na rašeliništích a horských loukách.

V ČR její výskyt potvrzen poměrně nedávno (až ve 20. století). Vyskytuje se v Jeseníkách, na Králickém Sněžníku nebo na Šumavě a v Novohradských horách.[3] Hojnější je na Slovensku.

Život[editovat | editovat zdroj]

  • Je to tvor aktivní hlavně v noci, dá se ale spatřit i přes den.
  • Zdržuje se hlavně na zemi, ale dokáže i obratně šplhat s pomocí dlouhého ocasu ve vysoké vegetaci.
  • Letní hnízdo si staví pod kameny, mezi kořeny stromů nebo v dutinách pařezů z trávy nebo mechu.

V něm vychovává jednou za sezónu 2 až 7 mláďat. Toto hnízdo mívá často rozděleno na dvě místnosti. Zimní hnízdo si myšivka vyhrabává pod zemí a období od října do května přečká stočená v klubíčku ve stavu hibernace (tento stav byl někdy pozorován i v létě při velmi zhoršených podmínkách).

Záměna[editovat | editovat zdroj]

Myšivka může být zaměněna s myšicí temnopásou. Ta je ale větší, tmavý pruh jí začíná až na hřbetě, má kratší ocas. Navíc se nevyskytuje ve vyšších polohách (jen asi do 1000 m n. m.). Nejpodobnější příbuznou je myšivka stepní, ta však žije v nížinách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]
  2. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha : Albatros, 1970. Kapitola Myšivka horská, s. 165.  
  3. a b REICHHOLF, Josef. Savci. Praha : Ikar, 1996. ISBN 80-85944-37-5. S. 116.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]