Větrnice narcisokvětá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sasanka narcisokvětá)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVětrnice narcisokvětá
alternativní popis obrázku chybí
Větrnice narcisokvětá (Anemonastrum narcissiflorum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod větrnice (Anemonastrum)
Binomické jméno
Anemonastrum narcissiflorum
(L.) Holub
Synonyma
  • Anemone narcissiflora L. emend. Juz.
  • Homalocarpus narcissiflorus (L.) Schur
  • Anemone umbellata Lam.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větrnice narcisokvětá neboli sasanka narcisokvětá (Anemonastrum narcissiflorum) je vytrvalá horská rostlina z čeledi pryskyřníkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o vytrvalou rostlinu dorůstající nejčastěji výšky 20–40 cm s čupřinatým oddenkem.[1][2] Lodyha je přímá, odstále chlupatá. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, v přízemní růžici po 4–15, troj až pětičetné, popř jednoduché s čepelí troj až pětisečnou, úkrojky (lístky) jsou členěné, dlanitodílné až dlanitosečné, úkrojky dále dělené.[2] Květy jsou v nejčastěji v okolíku po 3–8, okolík je na bázi podepřen přisedlými listeny, které jsou členěné podobně jako listy. Květy jsou bílé, asi 2–4,5 cm v průměru, vně někdy růžově naběhlé. Okvětních lístků (ve skutečnosti se ale jedná o petalizované (napodobující korunu) kališní lístky a koruna chybí) jsou bílé, nejčastěji jich bývá 5–6. Kvete v květnu až v červenci.[1] Tyčinek je mnoho. Gyneceum je apokarpní, pestíku je mnoho. Plodem je nažka, která je lysá, na okraji křídlatá, na vrcholu asi s 2 mm dlouhým zobánkem. Nažky jsou uspořádány do souplodí. Počet chromozomů je 2n=14.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Větrnice narcisokvětá roste přirozeně v horách jižní až střední Evropy, jinde, např. v horách Asie jsou rozšířeny příbuzné taxony.[3] Roste zpravidla v subalpínském až alpínském stupni. V České republice dnes už jen vzácně v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku, v minulosti byla udávána i z Králického Sněžníku.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Dříve byla větrnice narcisokvětá řazena do široce pojatého rodu Anemone. Později byl vyčleněn samostatný rod Anemonastrum, kam byla zařazena, např. Dostál 1989, Květena ČR.[2][4] Kubát 2002 od toho upouští a rod Anemonastrum neuznává.[5] V poslední době však autoři rod Anemonastrum opět uznávají, např. Danihelka 2012, Fischer 2005.[2][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FISCHER, Manfred A. et al. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz : [s.n.], 2005. (německy)  
  2. a b c d e f SKALICKÝ, Vladimír. Anemone L., Anemonastrum Holub et Anemonoides Mill.. In HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha : Academia, 1988. S. 405-415. (česky)
  3. Flora Europaea [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. DOSTÁL, Josef. Nová Květena ČSSR, vol. 1. Praha : Academia, 1989. (česky)  
  5. HROUDA, Lubomír. Ranunculaceae Juss.. In KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. S. 108-128. (česky)
  6. DANIHELKA, Jiří et all.. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 2012, roč. 84, s. 647-811. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]