Rula (hornina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rula
Ortorula
Ortorula
Zařazení přeměněná
Hlavní minerály křemen, slídy, živce (ortoklas, plagioklasy)
Akcesorie grafit, granáty
Textura páskovaná
Barva(y) šedá, hnědá
Okatá rula (Brazílie)

Rula je hornina vzniklá za vysokého stupně regionální metamorfózy při přeměně rozsáhlých horninových celků, kdy teplota a tlak dosahují značné výše. Ruly patří ke krystalickým břidlicím.[1]

Ruly vzniklé z vyvřelin se nazývají ortoruly, ruly vzniklé metamorfózou sedimentů jsou pararuly.

Ruly se vyznačují rovnoběžnou stavbou (břidličnatostí), která může mít různý vnější vzhled, např. zrnitá s nevýrazným usměrněním slíd, plástevná se souvislými slídovými pásky, okatá s čočkami světlých nerostů, stébelnatá aj. Zrno mají ruly jemné až hrubé. Jedna z nejhrubších rul je např. rula vyskytující se na Liberecku, tzv. ještědská rula. Barva je světle šedá, šedá, tmavošedá, žlutavá, hnědá až červenavá.

Od granitu se rula liší zbřidličnatěním (plošným uspořádáním minerálů kolmo na směr tlaku). Podobně jako ve svorech se v ní nachází někdy v menším množství i granáty. Má rovnoběžně proužkovitý vzhled, v němž se střídají světlé proužky křemene a živců s tmavšími proužky slídy - zvláště biotitu.

Pevné, nezvětralé ruly se místně používají jako stavební kámen. Rula však snadno zvětrává, proto jako stavební materiál není příliš vhodná. Přesto se zejména pro svou dekorativnost ve stavebnictví používá na schody a chodníky nebo jako štěrk.

Název[editovat | editovat zdroj]

Termín rula používaný v češtině a slovenštině je odvozen od názvu města Ruhla v německém Durynsku, známém výskytem rul. V ostatních jazycích se používá německého slova „gneis“, starého saského hornického označení této horniny ze 16. století. Pravděpodobně jde o výraz ze staré horní němčiny: gneisto, střední horní němčiny: ganeist(e), g(e)neiste, ve významu „jiskřit“, „jiskra“. Dříve, ještě i v Goetheho době, byl uváděn název „gneus“. Do angličtiny byl termín přejat nejpozději v roce 1757.[2]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Ruly se vyznačují přítomností živců (draselný živec, plagioklas), křemene a slídy (biotit, muskovit) Zdaleka nejčastější jsou biotitické ruly. Muskovit se vyskytuje v rulách celkem málo. Kromě těchto minerálů mohou ruly obsahovat sillimanit, granát, amfibol, cordierit, grafit apod.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Ruly je možné považovat za nejvýznamnější skupinu přeměněných hornin. Jsou hojně zastoupené u nás i v celosvětovém měřítku. Vystupují v nejstarších prahorních a starohorních formacích, ale i v oblastech, které jsou geologicky relativně mladé, například v Alpách.[1] Ruly tvoří v České republice rozsáhlá tělesa v oblastech krystalinik (Šumava, Orlické hory, Českomoravská vrchovina aj.)

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Podle původu se ruly dělí na:

Ortorula z ČR

Známé druhy rul[editovat | editovat zdroj]

Hallandia (migmatit ze Švédska)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1.. vyd. Praha : ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 149, 150.  
  2. Harper, Online Etym. Dict., "gneiss"
  3. Minerály a horniny Slovenska - horniny - pararula, ortorula [online]. mineraly.sk, [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]