Muskovit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Makroskopický kus muskovitu.
Zrna muskovitu pod zkříženými nikolymikroskopu se projevují pestrými interferenčními barvami.
Přes 1 cm velké lupeny muskovitu v pegmatitu (Maršíkov v Jeseníkách, ČR)

Muskovit je jednoklonný minerál - světlý druh slídy. Tvoří perleťově lesklé šupinky, lupínky, někdy i značně velké, které jsou ohebné a pružné. Je znám i celistvý. Krystaly jsou vzácné. Jemně šupinkatý muskovit se nazývá sericit. Vyznačuje se perfektní štěpností podle (001). Bývá bezbarvý, průhledný, někdy lehce tónovaný do zelenava, šeda, hněda či červena. Existuje i jeho zřetelně zelená odrůda fuchsit, která se vyznačuje obsahem až několika procent . Vryp je bílý.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Tvrdost T = 2 až 3, hustota h = 2,76 až 3,10 g/cm3. Muskovit je nemagnetický. Je tepelný a elektrický izolant. Před plamenem dmuchavky se velmi obtížně taví na tmavý nemagnetický email. Kyselinami se neporušuje.[1]

Optické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Muskovit není pleochroický. Ve výbrusech je průhledný. Zhášení je prakticky rovnoběžné ke štěpnosti. Při zkřížených nikolech jsou patrné pestré interferenční barvy. Indexy lomu: n = 1,552 až 1,572, n = 1, 582 až 1,611, n = 1,588 až 1,615. Dvojlom D = 0,036 až 0,049. Úhel optických os je 0 až 5°. Charakter minerálu je (-), charakter zóny (+).[2]

Relativní permitivita εr je 5 až 9.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Muskovit je důležitý horninotvorný minerál, který se v průměru podílí na složení magmatických hornin 1,4%.[3] Jeho výskyt je typický pro kyselé hlubinné vyvřeliny. Nacházíme jej zejména v muskovitických, turmalinicko-muskovitických a dvojslídných žulách. Hojný je i v žilách žulových pegmatitů, kde jeho lupeny až desky mohou dosahovat značných rozměrů. Naopak ve ve výlevných, efuzívních horninách prakticky chybí. Muskovit se hojně vyskytuje i v horninách přeměněných (metamorfovaných). Je hojný hlavně ve svorech a fylitech (sericit), ale může se vyskytovat i v dalších regionálně přeměněných horninách. Také se vyskytuje spolu s cinvalditem v greisenech.[1] [3]

Muskovit velmi odolává zvětrávání, a tak snadno přechází do usazených (sedimentárních) hornin, kde se vyskytuje poměrně často, ale obvykle v dosti malém množství.

Také se vyskytuje v alteračních zónách hydrotermálních žil.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Zajímavé jsou výskyty muskovitu v pegmatitech. U nás v Kříženci, Otově Dolních Borech, Maršíkově i na dalších lokalitách.

Ze světových nalezišť stojí za zmínku Ilmenské hory na Urale, drahokamové pegmatity ve státě Minas Gerais v Brazílii nebo v Benagelenu a Madrasu v Indii.[3][1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Muskovit nachází díky svým vlastnostem poměrně široké uplatnění v elektrotechnickém průmyslu, ale i jinde. Je nepostradatelnou součástí brizolitových omítek a dělali se z něj průhledná okénka u takzvaných amerických kamen. Slídová destička je důležitou součástí příslušenství polarizačního mikroskopu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BETECHTIN, A. G. Lehrbuch der speziellen Mineralogie. 6.. vyd. Leipzig: VEB Deutscher Verlag für Grundstoffindustrie, 1974. 688 s. S. 571-573. 
  2. GREGOROVÁ, Miroslava; FOJT, Bohuslav. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. 1.. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum a Přírodovědecká fakulta MU, 2002. 326 s. ISBN 80-7028-195-2. S. 248. 
  3. a b c BERNARD, Jan Hus; ROST, Rudolf. Encyklopedický přehled minerálů. 1.. vyd. Praha: Academia, 1992. 704 s. ISBN 80-200-0360-6. S. 375-376. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]