Amfibol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Amfibol
Amfibol
Amfibol
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Ca2 (Mg,Fe)4Al(Si7Al)O22(OH,F)2
Identifikace
Barva tmavozelený až černozelený, černohnědý až černý
Vzhled krystalu sloupcovité krystaly, zrna, kusový
Soustava jednoklonná a kosočtverečná
Tvrdost 5–6
Lesk skelný
Štěpnost dokonalá
Index lomu kolísá podle chemického složení: 1,59 až po 1,74
Vryp bílý
Hustota 3,06–3,60 g/cm³
Rozpustnost Nerozpustný (??)
Ostatní důležitý horninotvorný minerál
Zrno amfibolu pod zkříženými nikoly.

Amfibol, resp. amfiboly, je významná skupina minerálů, které jsou významnými horninotvornými minerály. Krystalizují v jednoklonné (klinoamfiboly) a kosočtverečné (ortoamfiboly) soustavě, což odpovídá i vzhledu minerálů, který je sloupcovitý, jemně sloupečkovitý, jehlicovitý až vláknitý. Jedná se o složité křemičitany tvořené především Ca, K, Fe, Mg, Al.

Minerály skupiny amfibolů[editovat | editovat zdroj]

V přehledu jsou uvedeny některé nejběžnější amfiboly:

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Vznikají z bazických magmat chudých na křemík (gabro, čedič), přeměnou z jiných křemičitanů. Jsou jen velmi těžce tavitelné a nerozpustitelné. Amfiboly netvoří srostlice. Jsou hlavní složkou horniny amfibolitu. Často se vyskytují v granitech, syenitech, gabrech, camptonitech, trachytech, leucitických bazanitech, pikritech, těšínitech a bazaltech.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Amfiboly mají dokonalou štěpnost podle (Millerovy indexy) {110} kosočtverečného hranolu a na těchto plochách mají i výrazný skelný lesk. Mají 2 směry štěpnosti, které spolu svírají úhel 124°. Tvoří krátce až dlouze sloupcovité krystaly, které jsou často zdvojčatělé podle (Millerovy indexy) (100). Občas se můžeme setkat s amfiboly, které jsou natavené magmatickou korozí. Minerály mají relativně vysokou hustotu.

Optické vlastnosti

Hlavním poznávacím znakem pro amfiboly jsou kosočtverečnéšestiúhelníkové tvary příčných řezů a zejména úhel blízký 120° mezi oběma systémy dokonalé štěpnosti (110). V těchto řezech je možné pozorovat symetrické zhášení vůči štěpnosti. Podélné řezy mají dobře viditelné štěpné trhlinky paralelní s vertikálou, zhášejí buď přímo (rombické amfiboly) a nebo šikmo (běžné řezy monoklinických amfibolů). Jejich chemické složení přímo ovlivňuje jejich barvu a i pleochroické barvy, mezi dalšími ovlivněn je i index lomu, který se pohybuje v rozmezí mezi 1,59 až po 1,74. Dvojlom pak mezi 0,003 až 0,072.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Minerály nemají praktické využití. V minulosti byly v technické praxi používány jejich jemně jehlicovité až vláknité agregáty tzv. azbesty, jejichž uvádění na trh je v současnosti nejen českými zákony zakázáno (zákon o chemických látkách).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]