Bukovice (Jeseník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bukovice
Kulturní památka: kostel sv. Jiří
Kulturní památka: kostel sv. Jiří
Lokalita
Charaktervesnice
ObecJeseník
OkresJeseník
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 546 (2021)[1]
Katastrální územíBukovice u Jeseníka (7,28 km²)
Nadmořská výška446 m n. m.
PSČ790 01
Počet domů394 (2011)[2]
Bukovice
Bukovice
Další údaje
Kód části obce58882
Kód k. ú.658880
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovice (něm. Buchelsdorf)[3] jsou vesnice, která je částí města Jeseník. Leží podél toku Bělé mezi Jeseníkem a Adolfovicemi.

Název[editovat | editovat zdroj]

Vesnice se původně jmenovala česky Vysoká (nejstarší doklad 1268), což bylo přeloženo do němčiny jako Hochdorf („Vysoká ves“). Poslední doklad pro toto jméno (v německé podobě) je z roku 1410. V roce 1416 je poprvé doloženo nové jméno Buchelsdorf, v jehož první části je (německá) zdrobnělina od Buche - „buk“. Do češtiny bylo toto jméno převedeno až roku 1924 v podobě Bukovice.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bukovice jsou poprvé spolehlivě zmiňovány roku 1416, v roce 1420 již patřily k frývaldovskému panství vratislavského biskupa a bylo zde fojtství. Spolu s Frývaldovem (dnes Jeseníkem) byla ves také v 2. polovině 15. století a první polovině 16. století zastavována či dávána v léno, naposledy v letech 1506-1547 Fuggerům, poté byla až do konce patrimoniální správy v roce 1850 v přímém držení biskupů. Bukovické fojtství bylo samostatným rytířským statkem, jehož držitelem byl roku 1527 doktor Hanuš Sachse, roku 1747 Johann Philipp Kuntschky, roku 1748 Gottfried Giebel a roku 1798 Jan Giebel.[5]

Bukovice byly samostatnou obcí do roku 1950, kdy byly sloučeny s Jeseníkem.[6]

Součástí Bukovic je dnes osada (základní sídelní jednotka) Dětřichov (něm. Dittershof). Byla založena roku 1793 na místě dvou biskupských dvorů zmiňovaných roku 1694 a pojmenována po hudebním skladateli Karlu Dittersovi von Dittersdorf, který v té době vykonával funkci biskupského hejtmana na Frývaldově. Tomu biskup Philipp Gotthard von Schaffgotsch dvůr dosud patřící k frývaldovskému panství roku 1785 daroval a Dittersdorf řídil i jeho prvotní parcelaci.

Dětřichov se rozkládá zčásti na katastru Bukovic a zčásti na katastrálním území Seč u Jeseníka. Od roku 1850 je osadou Bukovic, po jejichž připojení k Jeseníku je jen součástí Bukovic jakožto části města Jeseník. Zavádějícím způsobem bylo zvoleno jméno Dětřichov pro část města Jeseník vzniklou z bývalých osad Dlouhá Hora, Mýtinka, Pasíčka a Seč.[7]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Bukovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[8]:

Rok 1811 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 637[p 1] 957[p 2] 1495 1552 1790 2026 2013 1848 2069[p 3][p 4] 1260 1179 1041 1390 1806[p 5] 1741[p 6]
  1. bez Dětřichova
  2. z toho: Bukovice: 773, Dětřichov: 184
  3. z toho: 24 Čechoslováků, 2021 Němců; 1989 řím. kat., 32 evang., 33 starokatol. 2 izrael., 13 bez vyzn.
  4. z toho: Bukovice: 1796, Dětřichov: 273
  5. z toho: Bukovice: 1635, Dětřichov: 171
  6. z toho: Bukovice: 1567, Dětřichov: 174

V Bukovicích je evidováno 448 adres : 438 čísel popisných (trvalé objekty) a 10 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 364 domů, z toho 337 trvale obydlených.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Na území Bukovic zasahují i:

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 855. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 133.
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 854–855. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 68. 
  7. Historický lexikon obcí ČR (II), s. 95
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32.  http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977. 
  9. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
  10. Nemovité památky [online]. NPÚ [cit. 2014-08-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]