Rýmařov
Rýmařov | |
---|---|
![]() Rýmařov z kopce Stráň | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0801 597783 |
Pověřená obec | Rýmařov |
Obec s rozšířenou působností | Rýmařov (správní obvod) |
Okres (LAU 1) | Bruntál (CZ0801) |
Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°55′55″ s. š., 17°16′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 969 (2022)[1] |
Rozloha | 60,73 km² |
Nadmořská výška | 590 m n. m. |
PSČ | 793 42, 793 51, 795 01 |
Počet domů | 1 521 (2021)[2] |
Počet částí obce | 7 |
Počet k. ú. | 7 |
Počet ZSJ | 21 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | náměstí Míru 230/1 795 01 Rýmařov mesto@rymarov.cz |
Starosta | Ing. Luděk Šimko |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Rýmařov | |
Další údaje | |
Kód obce | 597783 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rýmařov (německy Römerstadt[3]) je nejzápadnější město v Moravskoslezském kraji, leží v okrese Bruntál. Žije zde přibližně 8 000[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Osada byla založena pod jménem Reinmarsstadt (nejstarší doklad má podobu Reymarstat) - "město Reinmarovo". Nářečním hláskovým vývojem vznikla podoba Rēmersstadt, jejíž první část byla posléze přikloněna k Römer ("Římané"), ačkoli Římané s městem nemají žádnou spojitost. České Rýmařov vzniklo hláskovou úpravou jména německého.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. V roce 1406 se Rýmařov stal městem. Dne 3. dubna 1790 postihl město ničivý požár, při kterém shořely téměř všechny domy. Po této události bylo město znovu postaveno v duchu klasicismu a empíru.

V roce 1938 se stal převážně německy mluvící Rýmařov jako pohraniční město součástí Říše. Počátkem května 1945 bylo město osvobozeno, přičemž došlo k poškození barokní kaple sv. Josefa v historickém středu města (kaple byla později zbourána).[5] Původní německé obyvatelstvo bylo na základě Benešových dekretů podrobeno odsunu.
Po zrušení Země moravskoslezské v roce 1949 se Rýmařov stal součástí Olomouckého kraje. V roce 1960 přišel Rýmařov o postavení okresního města a téměř celé území okresu Rýmařov se stalo součástí okresu Bruntál, tehdy jednoho z největších v republice. V roce 2001 při tvoření nových krajů měli původně zastupitelé města usilovat o přidružení města k Olomouckému kraji. Pak se ale radní rozhodli jinak, k nevoli nemalé části obyvatel města. Nakonec o tom, že Rýmařov zůstane součástí okresu Bruntál a tím i Moravskoslezského kraje, rozhodla nízká účast voličů v referendu. Rýmařov se pak alespoň stal obcí s rozšířenou působností.
Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou, a to i navzdory tomu, že je narušeno novodobou výstavbou. K největšímu narušení historického rázu města došlo mezi lety 1955–1974, kdy zmizela většina domů na západní straně náměstí, dále původní zástavba v Radniční a Jungmannově ulici, ale především dvě kaple, jedna barokní, druhá novogotická. Několika nevhodných zásahů se ale historický střed města dočkal i po roce 1989. Mezi významné objekty památkové zóny patří rovněž dochovaná zástavba na Třídě hrdinů, na severní straně náměstí a v neposlední řadě i dvojice funkcionalistických domů v Radniční ulici. Historický střed města je postupně rekonstruován; opravami dosud prošly Horní ulice (2009), Náměstí míru (2013, slavnostně otevřeno v roce 2014), Radniční ulice (2014–15) a Školní náměstí (2015). Mimo památkovou zónu jsou výraznými budovami pivovar a hotel Excelent, budova Komerční banky a několik secesních vilek (např. budova Policie ČR), ale především areál filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Lipkách.
Městský znak[editovat | editovat zdroj]
Městský znak tvoří na modrém poli zlatá, heraldicky vpravo otočená, vlčice ve skoku shora šikmo prostřelená zlatým šípem. Tento motiv nese nejstarší rýmařovské pečetidlo z roku 1543. Tento znak se rovněž nachází vytesán na pískovcovém kameni s datem 1844 zasazeném nad vchodem do radnice. Zde je však vlčice otočená nesprávně heraldicky vlevo.
V roce 1994 byl předsednictvem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválen městský prapor, na kterém se opakuje stejný motiv jako na městském znaku.
Představitelé města[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1989 starosty města postupně byli:
- 1989–1994 Miroslav Slováček
- 1994–2002 Pavel Kolář
- 2002–2018 Petr Klouda
- 2018–doposud Luděk Šimko
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel celého města Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2012 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 9864 | 9624 | 9101 | 8978 | 9062 | 8339 | 9886[p 1] | 6697 | 6992 | 7586 | 9174 | 9405 | 9167[p 2] | 8609 |
V celém městě Rýmařov je evidováno 1 643 adres: 1 608 čísel popisných (trvalé objekty) a 35 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 323 domů, z toho 1 190 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotného Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 4589 | 4650 | 4403 | 4423 | 4744 | 4588 | 5837[p 1] | 4571 | 4940 | 5741 | 7630 | 7980 | 7785 |
- ↑ z toho: 175 Čechoslováků, 5522 Němců; 5431 řím. kat., 109 evang., 15 čsl., 183 starokatol., 26 izrael., 70 bez vyzn.
V samotném Rýmařově je evidováno 1 041 adres: 1 039 čísel popisných a 2 čísla evidenční.[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 870 domů, z toho 842 trvale obydlených.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple Navštívení Panny Marie, místními také nazývaná kaple V Lipkách, velmi významná barokní stavba místního stavitele Friedricha Höslera z let 1711–15. Uvnitř vymalována malbami Ferdinanda Nabotha a Johanna Christopha Handkeho. Poblíž se nachází socha Panny Marie Vítězné z roku 1774 a skupina Ukřižování, lidová práce z roku 1812. Kaple je od roku 2011 přístupná veřejnosti.
- Radnice – monumentální stavba s prvky gotiky, renesance, baroka a klasicismu
- Hrádek – chráněná archeologická lokalita, dříve se zde nacházela drobná pevnůstka, nyní je zde geologická expozice
- Kostel svatého archanděla Michaela – původně goticky kostel, později renesančně přestavěn, s barokní Růžencovou kaplí
- Budova fary – cenná renesanční stavba ze šestnáctého století, dříve horní úřad.
- Socha Panny Marie Immaculaty v blízkosti fary (socha původně stávala v areálu parku u chátrajícího zámku v Janovicích u Rýmařova, na své současné místo byla instalována v roce 2010).
- Boží muka – na levé straně silnice z Rýmařova do Bruntálu
- Mariánský sloup – barokní plastika olomouckého sochaře Franze Leblose z roku 1683 nacházející se v západní části náměstí Míru. Sloup byl postaven na náklady Marie Elisabethy Richtensteinové na paměť morové epidemie, která postihla Rýmařov v roce 1680. Socha prošla restaurováním v roce 1993.
- Socha svatého Jana Nepomuckého – sochařská práce Severina Tischlera z roku 1736.
Charakteristickým znakem Rýmařova je velké množství domů s černými střechami,[zdroj?] ať už s původní břidlicí či s novějšími krytinami. Výše zmíněná ochrana historického centra v rámci památkové zóny se mimo kulturních památek a budov dotvářejících charakter památkové zóny týká i poměrně cenného[zdroj?] celkového pohledu na město od jihu, který není narušen žádným vysokým sídlištěm.
Části obce[editovat | editovat zdroj]

- Rýmařov (k. ú. Rýmařov)
- Edrovice (k. ú. Edrovice)
- Harrachov (k. ú. Rýmařov)
- Jamartice (k. ú. Jamartice)
- Janovice (k. ú. Janovice u Rýmařova a Janušov)
- Ondřejov (k. ú. Ondřejov u Rýmařova)
- Stránské (k. ú. Stránské)
Rýmařov se skládá, mimo samotné město, z dalších celkem šesti místních částí. Ty však netvoří ve všech případech jedno katastrální území. Místní část Janovice je rozdělena na dva historické katastry, a to Janovice u Rýmařova (dříve Janowitz) a Janušov (Johnsdorf). Naopak osada Harrachov, ležící přibližně dva kilometry severně od Rýmařova, svůj vlastní katastr nemá a s Rýmařovem tvoří jednu součást.
Muzea[editovat | editovat zdroj]
- Městské muzeum v Rýmařově – Náměstí Míru 6. Muzeum s bohatými sbírkami mapující historii regionu období od nejstaršího pravěkého osídlení až do období první poloviny dvacátého století. Významné jsou též sbírky zachycující vývoj hornictví a tkalcovství, dvou nevýznamnějších odvětví této oblasti. Součástí stálé výstavy je rovněž exposice hornin mapující bohaté geologické složení oblasti. V muzeu také působí Galerie Octopus.
- Hedva – Opavská ulice. V přízemí hlavní budovy rýmařovské textilky Hedvy byla v roce 2013 otevřena expozice zabývající se historií závodu. V roce 2015 byla prohlídková trasa rozšířena a její název změněn na Dějiny textilnictví na Rýmařovsku.
- Muzeum turistických známek – sídlí v budově bývalého gymnázia z roku 1872 na ulici Julia Sedláka. Cílem Muzea je vybudovat sbírku všech evropských turistických známek.[10] K dispozici je návštěvnické centrum s kavárnou a restaurací.
- Galerie Marie Kodovské
Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- V parčíku v ulici Lipová vedle Střediska volného času se nacházela dominantní lípa Jana Amose Komenského zasazená v roce 1592; po úderu blesku zůstalo ze stromu jen torzo.[11]
- Národní přírodní památka Rešovské vodopády asi 10 kilometrů jihozápadně od Rýmařova.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
V Rýmařově je tradice ochotnické kultury, ať už se týče divadelních spolků či hudebních těles. Proto je následující výčet pouze orientační.
- Divadelní spolek Mahen funguje již od roku 1945 a je tak jedním z nejstarších fungujících spolků v moravském a slezském pohraniční. V současné době inscenují ochotníci spolku Mahen především situační komedie domácí i zahraniční provenience. Pro děti spolek sehrál i několik pohádek.
- Spolek Pradivadlo vznikl počátkem století. V posledních sezónách se spolek specializuje na muzikály. Spolek hraje ve vlastním amfiteátru La Skála v Janovicích.
- Hudební skupina Variace
- Smíšený pěvecký sbor Vox montana
- Chrámový sbor
Budova městského divadla (a zároveň kina) se od divadelní sezóny 2013–2014 nevyužívá, spolek Mahen v současnosti působí při Středisku volného času, které bylo rekonstruováno a předáno do využívání v roce 2013. Nyní se uvažuje o přestavbě budovy divadla na prostory ZUŠ.
ZUŠ Rýmařov nabízí zájemcům kurzy zpěvu, hry na různé hudební nástroje, dramatický obor a výtvarný obor.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází silnice první třídy č. 11 spojující Hradec Králové s Ostravou. Rýmařov je rovněž konečnou stanicí na trati č. 311. Vlakové spoje provozuje ČD v rámci linky Esko S10 z Opavy do Rýmařova. Ve městě staví dálkové autobusové linky jedoucí do Olomouce, Přerova, Šumperku a Ostravy. Autobusové nádraží prošlo v červnu 2015 rekonstrukcí.
Významní rodáci a osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Adam Gilg (1651–1710?), jezuita, misionář v Mexiku
- Johann Christoph Handke (1694–1774), významný barokní malíř
- Ferdinand Flemmich (1843–1906), podnikatel a politik, zakladatel textilní továrny v Rýmařově, zemský poslanec
- Eugen Jettel (1845–1901), malíř náladového impresionismu
- Ferdinand Schnitzler (1857–1933), vládní rada, profesor na Německé technice v Brně a poslední německý starosta Brna (1916–1918)
- Otto Marburg (1874-1948), neurolog
- Karl Schinzel (1886–1951), inženýr a chemik, vynálezce barevné fotografie
- Marie Kodovská (1912–1992), malířka a básnířka
- Mons. František Vaňák (1916–1991), teolog, olomoucký arcibiskup
- Harald Pager (1923–1985), německý grafik a prehistorický badatel, který působil v jižní Africe
- Jiří Karel (* 1936), archeolog a historik
- Pavel Verner (1947–2009), novinář, spisovatel a dramatik
- Ladislav Velebný (* 1957), politik, poslanec za ČSSD
- Jiří Meitner (* 1958), malíř
- Hana Marvanová (* 1962), právnička a politička
- David Langer (* 1976), fotbalista
- Tomáš Ujfaluši (* 1978), fotbalista
- Ivana Uhlířová (* 1980), divadelní herečka
- Martin Kotačka (* 1987), genealog a historik
- Sebastian Gorčík (* 1995), hokejista
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Arco, Itálie
Belœil, Belgie
Crosne, Francie
Krompachy, Slovensko
Ozimek, Polsko
Rajec, Slovensko
Schotten, Německo
Zeil am Main, Německo
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Radnice
-
Od jihozápadu
-
Od jihu
-
Náměstí Míru
-
Kluziště
-
Morový sloup
-
Márnice
-
Večerní pohled
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 592.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 405, 406.
- ↑ kaple sv. Josefa v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 97–98. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 98. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ OTÁHAL, Dalibor. Muzeum turistických známek přivítalo první návštěvníky Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/muzeum-turistickych-znamek-privitalo-prvni-navstevniky-20140629.html. Bruntálský a krnovský deník [online]. 2014-06-29 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ NEULSOVÁ, Kristýna. Objevte památný strom - Komenského lípu Zdroj: https://bruntalsky.denik.cz/tipy-na-vylety/tip-na-stredu-17-unora-objevte-pamatny-strom-komenskeho-lipu-20210216.html. Bruntálský a krnovský Deník.cz [online]. 2021-02-16 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rýmařov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Rymařov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Rýmařov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Rýmařov – oficiální webové stránky města
- Mikroregion Rýmařovsko
- Městské muzeum v Rýmařově
- Stránky gymnázia v Rýmařově
- Základní umělecká škola Rýmařov