Rýmařov

Rýmařov
Rýmařov od jihu
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU (obec)	CZ0801 597783
Kraj (NUTS 3)	Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1)	Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec	Rýmařov
Historická země	Morava
Katastrální výměra	60,7 km²
Zeměpisné souřadnice	49°55′55″ s. š., 17°16′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	8 345 (2017) (e)
Nadmořská výška	590 m n. m.
PSČ	792 01 až 795 01
Zákl. sídelní jednotky	21
Části obce	7
Katastrální území	7
Adresa městského úřadu	náměstí Míru 230/1 79 501 Rýmařov
Starosta	Ing. Petr Klouda
Oficiální web: www.rymarov.cz
Email: mesto@rymarov.cz
Rýmařov
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rýmařov (německy Römerstadt) je nejzápadnějším městem v Moravskoslezském kraji. Leží v okrese Bruntál. Žije zde přes 8 tisíc obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. V roce 1406 se Rýmařov stal městem. Dne 3. dubna 1790 postihl město ničivý požár, při kterém shořely téměř všechny domy. Po této události bylo město znovu postaveno v duchu klasicismu a empíru.

V roce 1938 se stal Rýmařov jako pohraniční město součástí Říše. Počátkem května 1945 bylo město osvobozeno, přičemž došlo k poškození barokní kaple sv. Josefa v historickém středu města (kaple byla později zbourána). Původní obyvatelstvo bylo na základě Benešových dekretů podrobeno odsunu.

Po zrušení Země moravskoslezské v roce 1949 se Rýmařov stal součástí Olomouckého kraje. V roce 1960 přišel Rýmařov o postavení okresního města a téměř celé území okresu Rýmařov se stalo součástí okresu Bruntál, tehdy jednoho z největších v republice. V roce 2001 při tvoření nových krajů měli původně zastupitelé města usilovat o přidružení města k Olomouckému kraji. Pak se ale radní rozhodli jinak, k nevoli nemalé části obyvatel města. Nakonec o tom, že Rýmařov zůstane součástí okresu Bruntál a tím i Moravskoslezského kraje, rozhodla nízká účast voličů v referendu. Rýmařov se pak alespoň stal obcí s rozšířenou působností.

Historické jádro města bylo v roce 2003 vyhlášeno městskou památkovou zónou, a to i navzdory tomu, že je narušeno novodobou výstavbou. K největšímu narušení historického rázu města došlo mezi lety 1955–1974, kdy zmizela většina domů na západní straně náměstí, dále původní zástavba v Radniční a Jungmannově ulici, ale především dvě kaple, jedna barokní, druhá novogotická. Několika nevhodných zásahů se ale historický střed města dočkal i po roce 1989. Mezi významné objekty památkové zóny patří rovněž dochovaná zástavba na Třídě hrdinů, na severní straně náměstí a v neposlední řadě i dvojice funkcionalistických domů v Radniční ulici. Historický střed města je postupně rekonstruován; opravami dosud prošly Horní ulice (2009), Náměstí míru (2013, slavnostně otevřeno v roce 2014), Radniční ulice (2014-15) a Školní náměstí (2015). Mimo památkovou zónu jsou výraznými budovami pivovar a hotel Excelent, budova Komerční banky a několik secesních vilek (např. budova Policie ČR), ale především areál filiálního kostela Navštívení Panny Marie v Lipkách.

Městský znak

Městský znak tvoří na modrém poli zlatá, heraldicky vpravo otočená, vlčice ve skoku shora šikmo prostřelená zlatým šípem. Tento motiv nese nejstarší rýmařovské pečetidlo z roku 1543. Tento znak se rovněž nachází vytesán na pískovcovém kameni s datem 1844 zasazeném nad vchodem do radnice. Zde je však vlčice otočená nesprávně heraldicky vlevo.

V roce 1994 byl předsednictvem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválen městský prapor, na kterém se opakuje stejný motiv jako na městském znaku.

Představitelé města

Náměstí s radnicí na staré pohlednici (před rokem 1931)

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam starostů Rýmařova.

Po roce 1989 starosty města postupně byli:

• 1989–1994 Miroslav Slováček
• 1994–2002 Pavel Kolář
• od 2002 Petr Klouda

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel celého města Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2012
Počet obyvatel	9864	9624	9101	8978	9062	8339	9886	6697	6992	7586	9174	9405	9167	8609

V celém městě Rýmařov je evidováno 1 643 adres: 1 608 čísel popisných (trvalé objekty) a 35 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 1 323 domů, z toho 1 190 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Rýmařova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	4589	4650	4403	4423	4744	4588	5837	4571	4940	5741	7630	7980	7785

V samotném Rýmařově je evidováno 1 041 adres: 1 039 čísel popisných a 2 čísla evidenční. Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 870 domů, z toho 842 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Sloup se sochou Panny Marie na náměstí

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rýmařově.

• Kaple Navštívení Panny Marie, místními také nazývaná kaple V Lipkách, velmi významná barokní stavba místního stavitele Friedricha Höslera z let 1711-15. Uvnitř vymalována malbami Ferdinanda Nabotha a Johanna Christopha Handkeho. Poblíž se nachází socha Panny Marie Vítězné z roku 1774 a skupina Ukřižování, lidová práce z roku 1812. Kaple je od roku 2011 přístupná veřejnosti.
• Radnice – monumentální stavba s prvky gotiky, renesance, baroka a klasicismu
• Hrádek – chráněná archeologická lokalita, dříve se zde nacházela drobná pevnůstka, nyní je zde geologická expozice
• Kostel svatého archanděla Michaela – původně goticky kostel, později renesančně přestavěn, s barokní Růžencovou kaplí
• Budova fary – cenná renesanční stavba ze šestnáctého století, dříve horní úřad.
• Socha Panny Marie Immaculaty v blízkosti fary (socha původně stávala v areálu parku u chátrajícího zámku v Janovicích u Rýmařova, na své současné místo byla instalována v roce 2010).
• Boží muka – na levé straně silnice z Rýmařova do Bruntálu
• Sloup se sochou Panny Marie – barokní plastika olomouckého sochaře Franze Leblose z roku 1683 nacházející se v západní části náměstí Míru. Sloup byl postaven na náklady Marie Elisabethy Richtensteinové na paměť morové epidemie, která postihla Rýmařov v roce 1680. Socha prošla restaurováním v roce 1993.
• Socha svatého Jana Nepomuckého – sochařská práce Severina Tischlera z roku 1736.

Charakteristickým znakem Rýmařova je velké množství domů s černými střechami,^[zdroj?] ať už s původní břidlicí či s novějšími krytinami. Výše zmíněná ochrana historického centra v rámci památkové zóny se mimo kulturních památek a budov dotvářejících charakter památkové zóny týká i poměrně cenného^[zdroj?] celkového pohledu na město od jihu, který není narušen žádným vysokým sídlištěm.

Části obce

Vyznačené katastrální území místní části Rýmařov

• Rýmařov (k. ú. Rýmařov)
• Edrovice (k. ú. Edrovice)
• Harrachov (k. ú. Rýmařov)
• Jamartice (k. ú. Jamartice)
• Janovice (k. ú. Janovice u Rýmařova a Janušov)
• Ondřejov (k. ú. Ondřejov u Rýmařova)
• Stránské (k. ú. Stránské)

Rýmařov se skládá, mimo samotné město, z dalších celkem šesti místních částí. Ty však netvoří ve všech případech jedno katastrální území. Místní část Janovice je rozdělena na dva historické katastry, a to Janovice u Rýmařova (dříve Janowitz) a Janušov (Johnsdorf). Naopak osada Harrachov, ležící přibližně dva kilometry severně od Rýmařova, svůj vlastní katastr nemá a s Rýmařovem tvoří jednu součást.

Muzea

• Městské muzeum v Rýmařově – Náměstí Míru 6. Muzeum s bohatými sbírkami mapující historii regionu období od nejstaršího pravěkého osídlení až do období první poloviny dvacátého století. Významné jsou též sbírky zachycující vývoj hornictví a tkalcovství, dvou nevýznamnějších odvětví této oblasti. Součástí stálé výstavy je rovněž exposice hornin mapující bohaté geologické složení oblasti. V muzeu také působí Galerie Octopus.
• Hedva – Opavská ulice. V přízemí hlavní budovy rýmařovské textilky Hedvy byla v roce 2013 otevřena expozice zabývající se historií závodu. V roce 2015 byla prohlídková trasa rozšířena a její název změněn na Dějiny textilnictví na Rýmařovsku.
• Muzeum turistických známek – v místní části Janovice. Volně přístupná expozice, navazující na nově vytvořený amfiteátr La Skála.
• Galerie Marie Kodovské

Přírodní zajímavosti

• V parčíku v ulici Lipová vedle Střediska volného času se nachází dominantní lípa Jana Amose Komenského zasazená v roce 1592.
• Národní přírodní památka Rešovské vodopády asi 10 kilometrů jihozápadně od Rýmařova.

Kultura

V Rýmařově je tradice ochotnické kultury, ať už se týče divadelních spolků či hudebních těles. Proto je následující výčet pouze orientační.

• Divadelní spolek Mahen funguje již od roku 1945 a je tak jedním z nejstarších fungujících spolků v moravském a slezském pohraniční. V současné době inscenují ochotníci spolku Mahen především situační komedie domácí i zahraniční provenience. Pro děti spolek sehrál i několik pohádek.
• Spolek Pradivadlo vznikl počátkem století. V posledních sezónách se spolek specializuje na muzikály. Spolek hraje ve vlastním amfiteátru La Skála v Janovicích.
• Hudební skupina Variace
• Smíšený pěvecký sbor Vox montana
• Chrámový sbor

Budova městského divadla (a zároveň kina) se od divadelní sezóny 2013–2014 nevyužívá, spolek Mahen v současnosti působí při Středisku volného času, které bylo rekonstruováno a předáno do využívání v roce 2013. Nyní se uvažuje o přestavbě budovy divadla na prostory ZUŠ.

ZUŠ Rýmařov nabízí zájemcům kurzy zpěvu, hry na různé hudební nástroje, dramatický obor a výtvarný obor.

Doprava

Městem prochází silnice první třídy č. 11 spojující Hradec Králové s Ostravou. Rýmařov je rovněž konečnou stanicí na trati č. 311. Vlakové spoje provozuje ČD v rámci linky Esko S10 z Opavy do Rýmařova. Ve městě staví dálkové autobusové linky jedoucí do Olomouce, Přerova, Šumperku a Ostravy. Autobusové nádraží prošlo v červnu 2015 rekonstrukcí.

Významní rodáci a osobnosti města

• Adam Gilg, (1651–1710?), jezuita, misionář v Mexiku
• Johann Christoph Handke, (1694–1774), významný barokní malíř
• Ferdinand Flemmich (1843–1906), podnikatel a politik, zakladatel textilní továrny v Rýmařově, zemský poslanec
• Ferdinand Schnitzler (1857–1933), vládní rada, profesor na Německé technice v Brně a poslední německý starosta Brna (1916–1918)
• Karel Schinzel (1886–1951), inženýr a chemik, vynálezce barevné fotografie
• Mons. František Vaňák (1916–1991), teolog, olomoucký arcibiskup
• Jiří Karel (* 1936), archeolog a historik
• Otto Marburg (1874–1948), neurolog, jako první popsal klinický průběh akutní roztroušené sklerózy
• Jiří Meitner (* 1958), malíř
• Hana Marvanová (* 1962), právnička a politička
• Tomáš Ujfaluši (* 1978), fotbalista
• Ladislav Velebný (* 1957), politik, poslanec za ČSSD
• Pavel Verner (1947–2009), český novinář, spisovatel a dramatik
• Ivana Uhlířová (* 1980), divadelní herečka
• Marie Kodovská (1912–1992), česká malířka a básnířka
• Eva Finder, rozená Benešová, (1952 ) žijící ve Švédsku na ostrově Öland, novinářská fotografka, získala kulturní cenu Rotary Clubu 2015. Fotografuje reportáže, gastronomii, oelandské motivy a švédskou královskou rodinu^[zdroj?]

Partnerská města

• Alytus, Litva
• Arco, Itálie
• Belœil, Belgie
• Crosne, Francie
• Krompachy, Slovensko
• Maybole, Skotsko
• Ozimek, Polsko
• Schotten, Německo

Odkazy

Literatura

• PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno : Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.  

Související články

• Římskokatolická farnost Rýmařov
• TJ Jiskra Rýmařov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rýmařov ve Wikimedia Commons
• Rýmařov – oficiální webové stránky města
• Mikroregion Rýmařovsko
• Městské muzeum v Rýmařově
• Stránky gymnázia v Rýmařově
• Základní umělecká škola Rýmařov

Autoritní data: GND: 4507375-2 | VIAF: 235663750