Jamartice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jamartice
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Lokalita
Charaktervesnice
ObecRýmařov
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel179 (2021)[1]
Katastrální územíJamartice (9,62 km² km²)
Nadmořská výška= 581 m n. m.
PSČ795 01
Počet domů74 (2011)[2]
Jamartice
Jamartice
Další údaje
Kód části obce144606
Kód k. ú.744603
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jamartice (německy Irmsdorf[3], Jermersdorf) je vesnice, která je částí města Rýmařov. Jamarticemi protéká Podolský potok a vodní tok Bystřina. Krásná je také příroda zdejších luk a lesů na kterých teče mnoho potůčků a je tu hojnost zvěře. V lese najdeme také několik lomů ve kterých se v minulém století těžila břidlice. Nyní je obec součástí Rýmařova, ale pořád si žije svým samostatným životem. V obci je i několik penzionů. V roce 2018 byla opravena silnice, jež Jamarticemi vede. Nad obcí se tyčí kopec s názvem Mlýnský Vrch (650 m n. m.) - jde z něj vidět na Rýmařov, Břidličnou, Horní Město a na Albrechtice u Rýmařova. Za železničním viaduktem se tyčí vrchol Větrník (648 m n. m.), který se nachází už na území sousedící obce Velká Štáhle.

Název[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší doložená podoba jména (1398) sice zní Jermersdorf, ale výchozí podoba byla Harmarksdorf ("Harmarkova ves") odvozená od osobního jména Harmark (nebo Hermark). Domáckou podobou onoho jména bylo Hermer (Harmer) a z něj pochází i podoba vesnického jména Hermersdorf, jejíž úpravou (častá změna He- > Je-) je i nejstarší doložená podoba. Do češtiny bylo nejprve přejato jako Jarmartice (doloženo v 16. století a používáno i v 19. století). V němčině se od 17. století vyskytovala podoba Irmasdorf a posléze Irmsdorf.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vsi pochází z roku 1398.[5] V roce 1658 se připomíná zákupní rychta. První zmínky o Jamarticích pochází z počátku 14. století. V roce 1398 je poprvé uváděna v historických pramenech jako součást panství Rabštejn. Na úseku mezi Rýmařovem a Jamarticemi se těžilo zlato a stříbro. I přes několikanásobné pokusy o obnovu těžba upadla. V 17. století se na Rýmařovsku rozvíjí textilní výroba. Domácí přadláctví a tkalcovství bylo neodmyslitelným zdrojem obživy i pro Jamartice. Co se památek týče, je rozhodně nejviditelnější kostel Narození Panny Marie, který byl vybudován v roce 1783 a má rysy pozdního baroka. Z nejasných zprávy vyplývá, že v 15. století zde stával jakýsi dřevěný kostelík, který ale shořel. Další pozoruhodnou památkou je i dřevěná zvonice z roku 1926[6], která sloužila zdejším starokatolíkům. Zvonice prý vznikla ze vzdoru, protože starokatolíkům zdejší kněz nechtěl zvonit umíráčkem. Stála na soukromém pozemku jistého Martina Ruffa. Ve zvonici byla starokatolická kaple a ještě v 60. letech 20. století zde byl oltář. O památku se nyní starají místní nadšenci. Ve vsi stával i mlýn.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Jamartic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[7]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2020
Počet obyvatel 726 646 669 654 695 567 586[p 1][p 2] 378 395 306 235 222 214 230

V současnosti v obci 179[1]. V obci nalezneme hospodu, dětské hřiště a penzion a železniční viadukt z roku 1878, kdy vyjel i první vlak na trati Rýmařov – Valšov.

  1. z toho místní část Nové Domky 56
  2. z toho: 0 Čechoslováků, 582 Němců; 525 řím. kat., 7 evang., 52 starokatol., 2 bez vyzn.

V Jamarticích je evidováno 84 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 71 domů, z toho 48 trvale obydlených.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi jsou registrovány tyto kulturní památky:[9]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 591. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 339.
  5. http://www.ms-pamatky.cz/mistopis/mspam/kat/k744603.htm
  6. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Praha: Kalich, 2009. 576 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 200. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 97.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081. 
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  9. Přehled památek obce na MonumNet.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]