Břidličná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o moravském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Břidličná (rozcestník).
Břidličná
Břidličná od jihovýchodu
Znak obce BřidličnáVlajka obce Břidličná
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0801 597228
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Rýmařov
Historická země Morava
Katastrální výměra 25,77 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 188 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 535 m n. m.
PSČ 793 51
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu Městský úřad Břidličná
Nábřežní 452
793 51 Břidličná
Starosta Miroslav Kladníček
Oficiální web: www.mu-bridlicna.cz
Email: tajemnik@mu-bridlicna.cz
Břidličná
Břidličná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břidličná (dřívější český název Frýdlant nad Moravicí, německy Friedland)[2] je město ležící v okrese Bruntál, východně od Rýmařova. Má přibližně 3 200[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 2 577 ha.

Název[editovat | editovat zdroj]

Město Břidličná se dříve jmenovalo Frýdlant nad Moravicí (1869 Fridland, 1880–1890 Frídlant nad Moravicí, 1900 Frýdlant nad Moravicí, 1910 Fridland nad Moravicí, 1921–1950 Frýdlant nad Moravicí[3]), německy Friedland an der Mohra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První osada v místě dnešní Břidličné, před rokem 1950 pojmenované Frýdlant nad Moravicí, snad byla Skalka. V seznamu statků a lén biskupství olomouckého (kolem roku 1320), je toto jméno uvedeno mezi osídlenými místy sovinecké oblasti. Domněnka vychází z pořadí v seznamu zapsaných okolních vsí a nápadného skalnatého místa na soutoku řeky Moravice a potoka Polička, dříve přirozeného centra městečka.

V Zemských deskách olomouckých je zápis o vkladu majetku sovineckého panství novému majiteli Janu Pňovskému ze Sovince (1492). V zápise je vedle jiných okolních osad uvedeno i městečko Frýdlant. Jde o první přímou písemnou zmínku, letopočet 1492 se bere za základ vzniku městečka.

Za Uherských válek městečko zaniklo, v zemských deskách je zápis o prodeji mj. pusté tvrze a pustého městečka Frýdlant novému majiteli sovineckého panství (1545). Za několik let je však městečko znovu osídleno (1573). Frýdlantská protestantská matrika poprvé zmiňuje školu (1576) a kostel (1577) a urbář sovineckého panství vypočítává v městečku 450 obyvatel (1609). Za Třicetileté války (1618-1648) městečko velmi trpělo průchody dánských (1626) a švédských (1643) vojsk, dobývajících nedaleký hrad Sovinec.

Po nárůstu počtu obyvatelstva v městečku v druhé polovině 18. století dostaly události na počátku 19. století rychlý spád. V městečku se usazuje první lékař (1828), prvním starostou je zvolen Franz Dittrich (1850), započala stavba Frýdlantské přádelny lnu (1852), zemřel známý frýdlantský rodák, mineralog Albín Heinrich (1864), je zřízen poštovní úřad (1873), založen hasičský sbor (1873) a městečkem projíždí první vlak (1878) na nově vystavěné železniční trati Valšov-Rýmařov. Jsou otevřeny čedičové lomy (1908), zřízen nový vodovodní řád (1911) a do městečka je zavedeno elektrické osvětlení (1920). V roce 1930, kdy ve Frýdlantu žilo dle sčítání 1 654 obyvatel, kupuje objekty zkrachovalé Frýdlantské přádelny lnu firma Franke & Scholz z Rýmařova a přebudovává je v následujících letech na válcovnu hliníkových plechů a fólií.

Dne 9. října 1938 je Frýdlant obsazen německým vojskem a připojen k Třetí říši. Po osvobození dne 7. května 1945 je postupně odsunuto německé obyvatelstvo a z vnitrozemí přichází první dosídlenci. Firma Franke & Scholz, roku 1945 znárodněná a následující rok přejmenovaná na n. p. Moravské válcovny kovů, je v roce 1949 přejmenována na Kovohutě Břidličná, n. p..

Dne 5. května 1950 je Frýdlant nad Moravicí přejmenován na Břidličnou. Břidličná i Kovohutě (dnes AL INVEST, a.s.,) jsou v poválečném období postupně rozšiřovány a dnes patří neodmyslitelně k sobě. Rozvoj továrny si vyžadádal výstavbu nových bytů a rozvoj služeb, výrazně v 60. letech.

Dne 28. září 1973 byl Břidličné navrácen statut města.

Břidličná má ve znaku hlavu andělíčka (serafína) s překříženými křídly a pod nimi překřížený špičák s mlátkem.[4].

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celého města Břidličná podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2571 2313 2114 2153 2260 2027 2167[p 1] 1932 2520 3368 3698 4013 3811[p 2]

V celém městě Břidličná je evidováno 535 adres: 533 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 449 domů, z toho 396 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotné Břidličné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1836 1661 1495 1583 1742 1529 1654[p 3] 1633 2183 3101 3454 3755 3517

V samotné Břidličné je evidováno 443 adres : 441 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 371 domů, z toho 341 trvale obydlených.

Spolky a organizace[editovat | editovat zdroj]

  • Klub biatlonu Břidličná
  • SDH Břidličná
  • Římskokatolická církev Břidličná
  • Starokatolická filiální obec Břidličná
  • Sportovní střelecký klub Břidličná

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Tří králůrenesanční stavba z roku 1577 je kulturní památkou ČR.[8]
  • Venkovský dům čp. 72 představuje lidovou architekturu jesenického typu, je kulturní památkou ČR.[9]
  • Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na náměstí Svobody, je kulturní památkou ČR.[10]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. z toho: 24 Čechoslováků, 2102 Němců; 1937 řím. kat., 36 evang., 1 čsl., 1 izrael., 173 starokatol., 19 bez vyzn.
  2. z toho: 3116 Čechů, 216 Moravanů, 305 Slováků, 6 Poláků, 5 Vietnamců, 4 Němci; 926 řím. kat., 12 čsl. hus., 10 evang., 4 pravosl., 2 409 bez vyzn.
  3. z toho: 22 Čechoslováků, 1595 Němců; 1435 řím. kat., 33 evang., 1 čsl., 1 izrael., 165 starokatol., 19 bez vyzn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 602. 
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  4. Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, Střední Morava 33/2012, ISBN 978-80-85807-52-3, s. 98-113
  5. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706-7077.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 97-98.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074-1075. 
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-11]. Identifikátor záznamu 1000133456 : Kostel svatých Tří králů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-11]. Identifikátor záznamu 1000472106 : Venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-11]. Identifikátor záznamu 1000130031 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]