Břidličná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o moravském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Břidličná (rozcestník).
Břidličná
Břidličná od jihovýchodu
Břidličná od jihovýchodu
Znak města BřidličnáVlajka města Břidličná
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0801 597228
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Rýmařov
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 111 (2020)[1]
Rozloha 25,77 km²
Nadmořská výška 535 m n. m.
PSČ 793 51
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Břidličná
Nábřežní 452
793 51 Břidličná
tajemnik@mu-bridlicna.cz
Starosta Miroslav Kladníček
Oficiální web: www.mu-bridlicna.cz
Břidličná
Břidličná
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břidličná (dřívější český název Frýdlant nad Moravicí, německy Friedland an der Mohra)[2] je město ležící v okrese Bruntál, východně od Rýmařova. Má přibližně 3 100[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 2 577 ha.

Název[editovat | editovat zdroj]

Město Břidličná se dříve jmenovalo Frýdlant nad Moravicí (1869 Fridland, 1880–1890 Frídlant nad Moravicí, 1900 Frýdlant nad Moravicí, 1910 Fridland nad Moravicí, 1921–1950 Frýdlant nad Moravicí[3]), německy Friedland an der Mohra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o osadě Skalka (520 m n. m.), snad umístěné na území dnešní Břidličné se objevily roku 1320. Od roku 1492 se vesnice objevuje v soupisech sovineckého panství pod názvem Frýdlant (německy Friedland). V třicátých letech 20. století, kdy měl Frýdlant 1 654 obyvatel, koupila místní přádelnu lnu firma Franke & Scholz, která ji přebudovala na válcovnu hliníkových plechů. Později z této firmy vznikl podnik Kovohutě Břidličná později přejmenovaný na HZB a nejnověji Al Invest Břidličná, a. s.

V roce 1950 je Frýdlant nad Moravicí přejmenován na Břidličnou, v září 1973 byl Břidličné navrácen status města.

Břidličná má ve znaku hlavu andělíčka (serafína) s překříženými křídly a pod nimi překřížený mlátek s želízkem, želízko vespod a vpravo.[4].

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celého města Břidličná podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2571 2313 2114 2153 2260 2027 2167[p 1] 1932 2520 3368 3698 4013 3811[p 2]

V celém městě Břidličná je evidováno 535 adres: 533 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 449 domů, z toho 396 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotné Břidličné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1836 1661 1495 1583 1742 1529 1654[p 3] 1633 2183 3101 3454 3755 3517

V samotné Břidličné je evidováno 443 adres : 441 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 371 domů, z toho 341 trvale obydlených.

Spolky a organizace[editovat | editovat zdroj]

  • Klub biatlonu Břidličná
  • SDH Břidličná
  • Římskokatolická církev Břidličná
  • Starokatolická filiální obec Břidličná
  • Sportovní střelecký klub Břidličná

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Tří králůrenesanční stavba z roku 1577 je kulturní památkou ČR.[8]
  • Venkovský dům čp. 72 představuje lidovou architekturu jesenického typu, je kulturní památkou ČR.[9]
  • Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na náměstí Svobody, je kulturní památkou ČR.[10]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. z toho: 24 Čechoslováků, 2102 Němců; 1937 řím. kat., 36 evang., 1 čsl., 1 izrael., 173 starokatol., 19 bez vyzn.
  2. z toho: 3116 Čechů, 216 Moravanů, 305 Slováků, 6 Poláků, 5 Vietnamců, 4 Němci; 926 řím. kat., 12 čsl. hus., 10 evang., 4 pravosl., 2 409 bez vyzn.
  3. z toho: 22 Čechoslováků, 1595 Němců; 1435 řím. kat., 33 evang., 1 čsl., 1 izrael., 165 starokatol., 19 bez vyzn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 602. 
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  4. Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, Střední Morava 33/2012, ISBN 978-80-85807-52-3, s. 98-113
  5. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706-7077.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 97-98.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074-1075. 
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-11]. Identifikátor záznamu 1000133456 : Kostel svatých Tří králů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-11]. Identifikátor záznamu 1000472106 : Venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-11]. Identifikátor záznamu 1000130031 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]