Břidličná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o moravském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Břidličná (rozcestník).
Břidličná
Břidličná od jihovýchodu
Břidličná od jihovýchodu
Znak města BřidličnáVlajka města Břidličná
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecRýmařov
Obec s rozšířenou působnostíRýmařov
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 003 (2023)[1]
Rozloha25,81 km²[2]
Nadmořská výška535 m n. m.
PSČ793 51
Počet domů477 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduNábřežní 452
793 51 Břidličná
tajemnik@mu-bridlicna.cz
StarostaMiroslav Kladníček
Oficiální web: www.mu-bridlicna.cz
Břidličná
Břidličná
Další údaje
Kód obce597228
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břidličná (dřívější český název Frýdlant nad Moravicí, německy Friedland an der Mohra)[4] je město ležící v okrese Bruntál, východně od Rýmařova. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Město Břidličná se dříve jmenovalo Frýdlant nad Moravicí (1869 Fridland, 1880–1890 Frídlant nad Moravicí, 1900 Frýdlant nad Moravicí, 1910 Fridland nad Moravicí, 1921–1950 Frýdlant nad Moravicí[5]), německy Friedland an der Mohra.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zmínky o osadě Skalka (520 m n. m.), snad umístěné na území dnešní Břidličné se objevily roku 1320. Od roku 1490 se vesnice objevuje v soupisech sovineckého panství pod názvem Frýdlant (německy Friedland). V třicátých letech 20. století, kdy měl Frýdlant 1 654 obyvatel, koupila místní přádelnu lnu firma Franke & Scholz, která ji přebudovala na válcovnu hliníkových plechů. Později z této firmy vznikl podnik Kovohutě Břidličná později přejmenovaný na HZB a nejnověji Al Invest Břidličná, a. s.

Dne 4. května 1950 je Frýdlant nad Moravicí přejmenován na Břidličnou, 28. září 1973 byl Břidličné navrácen status města.

Břidličná má ve znaku hlavu andělíčka (serafína) s překříženými křídly a pod nimi překřížený mlátek s želízkem, želízko vespod a vpravo.[6]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1990 k městu patřila i Velká Štáhle.[7]

Seznam ulic v Břidličné: 1. máje; Bruntálská; Dlouhá ( dříve Gottwaldova); Fojtství; Hřbitovní; Chalupnická; Jesenická; K lomu; Komenského; Krátká; Květinová; Lesy; Luční; Na Kopečku; Na Lánech; Na Poličce; Na Vyhlídce; Nábřežní; Nádražní; náměstí Svobody; Nerudova; Okružní; Osvobození; Pivovarská; Polní; Rýmařovská; Slunečná; Sokolovská (dříve její část 28. února); Školní; Šternberská; Tovární; U hřiště; Zahradní

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celého města Břidličná podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2571 2313 2114 2153 2260 2027 2167[p 1] 1932 2520 3368 3698 4013 3811[p 2]

V celém městě Břidličná je evidováno 535 adres: 533 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 449 domů, z toho 396 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotné Břidličné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[8]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1836 1661 1495 1583 1742 1529 1654[p 3] 1633 2183 3101 3454 3755 3517

V samotné Břidličné je evidováno 443 adres: 441 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 371 domů, z toho 341 trvale obydlených.

Spolky a organizace[editovat | editovat zdroj]

  • Klub biatlonu Břidličná
  • SDH Břidličná
  • Římskokatolická církev Břidličná
  • Starokatolická filiální obec Břidličná
  • Sportovní střelecký klub Břidličná

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Tří králůrenesanční stavba z roku 1577 je kulturní památkou ČR.[11]
  • Venkovský dům čp. 72 představuje lidovou architekturu jesenického typu, je kulturní památkou ČR.[12]
  • Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na náměstí Svobody, je kulturní památkou ČR.[13]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. z toho: 24 Čechoslováků, 2102 Němců; 1937 řím. kat., 36 evang., 1 čsl., 1 izrael., 173 starokatol., 19 bez vyzn.
  2. z toho: 3116 Čechů, 216 Moravanů, 305 Slováků, 6 Poláků, 5 Vietnamců, 4 Němci; 926 řím. kat., 12 čsl. hus., 10 evang., 4 pravosl., 2 409 bez vyzn.
  3. z toho: 22 Čechoslováků, 1595 Němců; 1435 řím. kat., 33 evang., 1 čsl., 1 izrael., 165 starokatol., 19 bez vyzn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 602. 
  5. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  6. Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, Střední Morava 33/2012, ISBN 978-80-85807-52-3, s. 98-113
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 608. 
  8. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–7077.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 97–98.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075. 
  9. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  10. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  11. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-11]. Identifikátor záznamu 1000133456 : Kostel svatých Tří králů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-11]. Identifikátor záznamu 1000472106 : Venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-11]. Identifikátor záznamu 1000130031 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]