Liptaň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Liptaň
Kostel Nanebevzetí P. Marie
Znak obce LiptaňVlajka obce Liptaň
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0801 597571
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností Krnov
Pověřená obec Město Albrechtice
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Katastrální výměra 20,23 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 462 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 295 m n. m.
PSČ 793 99 až 794 01
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 3
Adresa obecního úřadu Liptaň 149
79399 Osoblaha
Starostka Mgr. Blanka Klimošková
Oficiální web: www.liptan.cz
Email: liptan@oku-br.cz
Liptaň
Liptaň
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liptaň (německy Liebenthal[2]) je obec ležící v okrese Bruntál, je vstupní bránou osoblažského výběžku. Je tvořena třemi sídly – Liptaň, Bučávka, Horní Povelice a její území má rozlohu 2 024 ha. Má odlišný charakter podhorské obce s nadmořskou výškou od 300 do 500 m, kterou má Strážný vrch, na jehož severovýchodním svahu je lyžařský vlek v délce 250 m. Žije zde 462[1] obyvatel, v sezóně se tento počet značně zvyšuje, neboť je zde 75 rekreačních objektů, sloužících k individuální rekreaci.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Liptaň sousedí na severozápadě s Jindřichovem, na severu s Vysokou, na severovýchodě s Dívčím Hradem, na jihovýchodě se Slezskými Rudolticemi a na jihozápadě s Třemešnou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 28 km a od krajského města Ostrava 65,5 km.

Geomorfologicky patří Liptaň k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyššími body jsou Kobyla (574 m n. m.) na hranici s Třemešnou a Stráž (494 m n. m.) na hranici s Vysokou a dále Strážný vrch (487 m n. m.) nad západním koncem vsi.

Území Liptaně patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy. Obcí protéká několik pravobřežních, přibližně východně směřujících přítoků Osoblahy. Liptaňský potok se Liptaně dotýká jen na východním konci vsi, kde přijímá drobný bezejmenný přítok zvaný „Pastviny“ protékající středem vsi. O něco jižněji Bučávkou a Horními Povelicemi teče Povelický potok. Severozápadním cípem katastru protéká potok Mušlov.

Území obce pokrývá z 64 % zemědělská půda (44,5 % orná půda, 17,5 % louky a pastviny), z 29 % les a z 7 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Názvy existujících a zaniklých částí[editovat | editovat zdroj]

  • Liptaň (1869 Liebentál, 1912 Liptál, nesprávně "Liptáň"), německy do 1943 Liebenthal (též Mährisch Liebenthal,[3] od 30. 12. 1943 Großliebental), polsky Liptań; původně Löwenthal, latinsky Leovallium.
    • Nový Mlýn, německy Neumühle.
    • Muschelmühle.
  • Bučávka (1869 Busovec, 1880-1890 Bušovec), německy Butschafka (dříve Bischofke), polsky Buczawka (Buszowiec).
  • Horní Povelice (1869 Horní Pavlovice), německy Oberpaulowitz, Ober Paulowitz (1890 Ober-Paulowitz), polsky Powelice Górne, Powielice Górne.
    • Nové Povelice, německy Neu-Paulowitz, polsky Powielice Nowe, Powelice Nowe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Liptani je z roku 1256, kdy ji její zakladatel rytíř Helembert de Turri postoupil olomouckému biskupu. Olomoucká kapitula prodala roku 1262 Liptaň osoblažskému rychtáři. Dále byla Liptaň biskupským lénem, ale v 16. stol. drželi ji biskupové s panstvím osoblažským přímo. Biskup Vilém Prusinovský z Víckova stanovil roku 1570 Liptani roboty a biskup Stanislav II. Pavlovský pustil roku 1581 Liptaňským roboty pod plat. Roku 1480 se v obci připomíná dědičně fojtsví. Roku 1882 vyhořela horní a v letech 1846 a 1847 dolní část vsi.

V roce 1938 došlo ve vsi k události, která je zapsána v historii obce jako Liptaňská tragédie. Dne 22. září 1938, ještě před Mnichovskou dohodou, napadli zradikalizovaní němečtí obyvatelé vesnice četnickou stanici v domě č. 261 a po odzbrojení všech 6 českých členů Stráže obrany státu zavraždili.[4]

Roku 1834 měla Liptaň 240 domů a 1883 obyvatel, roku 1930 262 domů a 1125 obyvatel. Poutní farní kostel byl vystavěn v letech 1867-70.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Liptaň podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2611 2737 2447 2391 2101 1898 1781[p 1] 915 869 687 564 477 445[p 2]
  1. z toho: 8 Čechoslováků, 1745 Němců; 1767 řím. kat., 12 evang., 2 bez vyzn.
  2. z toho: 410 Čechů, Moravanů a Slezanů, 23 Slováků; 159 řím. kat., 1 čsl. hus., 2 evang., 10 pravosl., 208 bez vyzn.

V celé obci Liptaň je evidováno 277 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 246 domů, z toho 128 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotné Liptaně podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1883 1709 1879 1609 1576 1376 1225 1125[p 1] 568 591 511 436 373 373
  1. z toho: 8 Čechoslováků, 1092 Němců; 1115 řím. kat., 8 evang., 2 bez vyzn.

V samotné Liptani je evidováno 185 adres.[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 159 domů, z toho 99 trvale obydlených.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 715. 
  3. Průvodce Osoblažskem [online]. Dostupné online. 
  4. NOVOTNÁ, Šárka. Liptaňská tragédie: Masakr na četnické stanici obestřený otázkami [online]. 2018-09-21 [cit. 2018-09-23]. Dostupné online. 
  5. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078-1079. 
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-09]. Identifikátor záznamu 157208 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]