Jindřichov (okres Bruntál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřichov
Jindřichov.JPG
Znak obce JindřichovVlajka obce Jindřichov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0801 597449
Pověřená obec Město Albrechtice
Obec s rozšířenou působností Krnov
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 213 (2020)[1]
Rozloha 34,7 km²
Nadmořská výška 327 m n. m.
PSČ 793 83
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Jindřichov 57
793 83 Jindřichov u Krnova
ou.jindrichov@krnovsko.cz
Starosta Martin Korduliak
Oficiální web: www.obecjindrichov.cz
Jindřichov
Jindřichov
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřichov (německy Hennersdorf[2]) je obec ležící v okrese Bruntál. Má přibližně 1 200[1] obyvatel a její území má rozlohu 3 470 ha.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Jindřichov sousedí na severu s Polskem (gminy Głuchołazy, Prudnik a Lubrza a město Prudnik), na východě s Vysokou, na jihu s Liptaní, Třemešnou a Městem Albrechticemi a na západě s Janovem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 29,5 km a od krajského města Ostrava 72 km.

Geomorfologicky patří Jindřichov k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelky Jindřichovská pahorkatina na východě a Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh dosahuje území obce na jihu bezprostředně pod vrchem Na Valštejně (751 m n. m.) nacházejícím se však již na území Města Albrechtic. Výrazné vrchy na jihu jsou Pohár (624 m n. m.) a Kozinec (526 m n. m.), na severu je nejvyšší vrch Svatý Roch (472 m n. m.).

Území Jindřichova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká ze západu na východ pod názvem Petrovický potok. Z jihu přijímá Svinný potok. Na území obce pramení dále Hraniční potok, který v Bartultovicích tvoří státní hranici a odtéká do Polska, kde se vlévá do říčky Prudník.

Území obce pokrývá z 57 % zemědělská půda (34 % orná půda, 21 % louky a pastviny), z 36 % les a z 6 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Jindřichov (k. ú. Jindřichov ve Slezsku)
  • Arnultovice (k. ú. Arnultovice u Jindřichova)

Názvy existujících a zaniklých částí[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Jindřichov (železniční stanice Jindřichov ve Slezsku), německy Hennersdorf (železniční stanice Hennersdorf in Schlesien), polsky Jindrzychów (1880 Jędrychów, Jędrzychów).
    • Česky Kraví Hora, německy Kuhberg.
    • Česky Svinný, německy Saubach.
  • Česky Arnultovice, německy Arnsdorf, polsky Arnułtowice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Období 1256–1918[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256. Byl založen podle magdeburského práva jako Henrikestorp.[3] Jméno obec přejímala po svém lokátorovi Jindřichovi. Podnět k jeho založení dal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který se snažil kolonizovat oblast Osoblažska. Jednalo se o druhou vlnu kolonizace, z důvodu nedostatku lidských zdrojů se jednalo o kolonizaci německou z oblastí Frank, Durynska a Saska. V roce 1288 udělil panství Jindřichov olomoucký biskup Dětřich z Hradce v léno bratrům Jindřichovi, Dětřichovi a Erkenbertovi pánům ze Stange.

Panství Jindřichov se postupně rozšířilo během 16 až 18. století o okolní obce Janov, Petrovice, Arnultovice,Životice, Matějovice, Pavlovice a Třemešnou.

Během Vánoc roku 1556 zde několik dní strávil před svou cestou do Vratislavi Vilém z Rožmberka.[4]Průběh a účel cesty zaznamenal v životopise Viléma z Rožmberka Václav Břežan, který byl archivářem jeho bratra Petra Voka z Rožmberka. Jméno obce Jindřichov se český psalo v 16. století Henrichow.[4]

Ze 16. století se dochoval v nově vystaveném kostele (1677) náhrobní kámen,který dokládá výskyt starobylé češtiny v této oblasti, je zde zmínka, že zde odpočívají děti Václava Pavlovského z Pavlovic, kteří zemřeli v letech 15901595. Záznam uvádí: Tu odpoczywagy w panu Bohu dwa synowe a gedna dcerka, dcerka vrozeného a statetzneho rytirze Watzlawa Pawlowského z Pawlowyc a na Henrzdorffie a pany Johanky Zaubkowe ze Zdietyna manzielky jego giegichz dussem pan buh racz m.b. ( mylostiw byti ).[5]

Panství Jindřichov vlastnili významné šlechtické rody: Pavlovští z Pavlovic(1580–1635), hrabata z Hodic(1635–1739), páni z Bartensteina(1739–1866) a Kleinové von Wiesenberg(1868–1945).

Roku 1808 byla založena osada Kraví Hora z podnětu Emanuela z Bartensteina, který potřeboval v hustě zalesněném lese více mýtin.[6]

Dne 4. října 1844 postihl Jindřichov velký požár, který zanechal značné škody na majetku místních obyvatel, požár zasáhl rovněž kostel a zámek.

Rokem 1869 byla v obci zprovozněna pošta.

V roce 1872 byla zprovozněna železniční trať Krnov-Jindřichov. Následně rokem 1875 pokračuje trať do Hlucholaz.

V obci roku 1885 vznikl spolek dobrovolných hasičů.

Období 1918–1945[editovat | editovat zdroj]

Vznikem Československa jsou zde v roce 1918 zřízeny instituce okresní soud, berní, celní a důchodový úřad, četnická stanice a notářství.[7] Následný rok bylo započato s elektrifikací obce, která byla dokončena v letech 1927–1931. V roce 1920 byla zprovozněna pokračovací škola. Pro českou menšinu zde byla v roce 1923 otevřena samostatná škola včetně mateřské. Následkem Mnichovské dohody se stal Jindřichov v roce 1938 součástí nacistického Německa. Po skončení II. světové války dochází odsunu původního německého obyvatelstva. Z původního obyvatelstva zde v obci zůstalo jen 10 antifašistů.[3]

Období 1945 až současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 došlo k dosídlení pohraničí Čechy z oblastí okresu Frýdek-Místek, Zlín a také Slováky a Řeky.[3]

Po roce 1945 došlo vlivem odsunu původního německého obyvatelstva k opuštění osady Kraví Hora. Přitom ještě v roce 1890 zde žilo 65 obyvatel ve 12 domech.[8] Během času nezůstalo v osadě téměř žádné stavení. V současnosti jsou zde již jen torza některých staveb, jako je například kaplička.[9]


Charakterem zástavby se Jindřichov řadí mezi lesně-lánové vsi.[10]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Jindřichov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11] [12] [13] [14]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3168 3310 3105 3003 2863 2538 2715[p 1] 1576 1893 1860 1635 1578 1565[p 2]

V celé obci Jindřichov je evidováno 501 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[15] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 415 domů, z toho 329 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Jindřichova (včetně Kraví Hory) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11][12] [13][14]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2769 2905 2736 2659 2506 2220 2424[p 3][p 4] 1375 1723 1728 1542 1526 1505

V samotném Jindřichově je evidováno 451 adres.[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 365 domů, z toho 302 trvale obydlených.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. z toho: 100 Čechoslováků, 2522 Němců; 2645 řím. kat., 60 evang., 5 čsl., 8 bez vyzn.
  2. z toho: 1 439 Čechů, Moravanů a Slezanů, 48 Slováků, 2 Němci, 6 Poláků; 324 řím. kat., 3 čsl. hus., 3 evang., 12 pravosl., 1 158 bez vyzn.
  3. z toho místní část Kraví Hora 36
  4. z toho: 93 Čechoslováků, 2241 Němců; 2352 řím. kat., 57 evang., 5 čsl., 8 bez vyzn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 717. 
  3. a b c Historie - Oficiální stránky Obce Jindřichov. www.obecjindrichov.cz [online]. [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  4. a b VÁCLAV BŘEZAN. Žiwot Wiléma z Rosenberka. [s.l.]: W kommissí u Kronbergraa Řiwnáče 336 s. Dostupné online. (Czech) 
  5. Knihovna Krnov. www.knihkrnov.cz [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. 
  6. ADMIN. Kraví Hora | Spolek Valštejn – Der Wallsteinverein [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. (česky) 
  7. http://www.martinfeikus.cz/detail/soubor_340.pdf[nedostupný zdroj]
  8. BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 
  9. Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 
  10. SAKTOROVÁ, Dagmar. Typy venkovského osídlení na území Moravskoslezského kraje [online]. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2009 [cit. 2016-11-23]. Dostupné online. 
  11. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707. 
  12. a b Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58. 
  13. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  14. a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076-1077. 
  15. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  16. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  17. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-27]. Identifikátor záznamu 132514 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  18. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 0207-01-27]. Identifikátor záznamu 157830 : Sloup se sousoším Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  19. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-27]. Identifikátor záznamu 145294 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]