Jindřichov (okres Bruntál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřichov
Jindřichov.JPG
Znak obce JindřichovVlajka obce Jindřichov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0801 597449
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností Krnov
Pověřená obec Město Albrechtice
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Katastrální výměra 34,7 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 235 (2019)[1]
Nadmořská výška 327 m n. m.
PSČ 793 83
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Jindřichov 57
793 83 Jindřichov u Krnova
Starosta Vlastimil Adámek
Oficiální web: www.obecjindrichov.cz
Email: ou.jindrichov@krnovsko.cz
Jindřichov
Jindřichov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřichov (německy Hennersdorf[2]) je obec ležící v okrese Bruntál. Má přibližně 1 200[1] obyvatel a její území má rozlohu 3 470 ha.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Jindřichov sousedí na severu s Polskem (gminy Głuchołazy, Prudnik a Lubrza a město Prudnik), na východě s Vysokou, na jihu s Liptaní, Třemešnou a Městem Albrechticemi a na západě s Janovem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 29,5 km a od krajského města Ostrava 72 km.

Geomorfologicky patří Jindřichov k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelky Jindřichovská pahorkatina na východě a Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh dosahuje území obce na jihu bezprostředně pod vrchem Na Valštejně (751 m n. m.) nacházejícím se však již na území Města Albrechtic. Výrazné vrchy na jihu jsou Pohár (624 m n. m.) a Kozinec (526 m n. m.), na severu je nejvyšší vrch Svatý Roch (472 m n. m.).

Území Jindřichova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká ze západu na východ pod názvem Petrovický potok. Z jihu přijímá Svinný potok. Na území obce pramení dále Hraniční potok, který v Bartultovicích tvoří státní hranici a odtéká do Polska, kde se vlévá do říčky Prudník.

Území obce pokrývá z 57 % zemědělská půda (34 % orná půda, 21 % louky a pastviny), z 36 % les a z 6 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Jindřichov (k. ú. Jindřichov ve Slezsku)
  • Arnultovice (k. ú. Arnultovice u Jindřichova)

Názvy existujících a zaniklých částí[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Jindřichov (železniční stanice Jindřichov ve Slezsku), německy Hennersdorf (železniční stanice Hennersdorf in Schlesien), polsky Jindrzychów (1880 Jędrychów, Jędrzychów).
    • Česky Kraví Hora, německy Kuhberg.
    • Česky Svinný, německy Saubach.
  • Česky Arnultovice, německy Arnsdorf, polsky Arnułtowice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Období 1256-1918[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256. Byl založen podle magdeburského práva jako Henrikestorp.[3] Jméno obec přejímala po svém lokátorovi Jindřichovi. Podnět k jeho založení dal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který se snažil kolonizovat oblast Osoblažska. Jednalo se o druhou vlnu kolonizace, z důvodu nedostatku lidských zdrojů se jednalo o kolonizaci německou z oblastí Frank, Durynska a Saska. V roce 1288 udělil panství Jindřichov olomoucký biskup Dětřich z Hradce v léno bratrům Jindřichovi, Dětřichovi a Erkenbertovi pánům ze Stange.

Panství Jindřichov se postupně rozšířilo během 16 až 18.století o okolní obce Janov, Petrovice, Arnultovice,Životice, Matějovice, Pavlovice a Třemešnou.

Během Vánoc roku 1556 zde několik dní strávil před svou cestou do Vratislavi Vilém z Rožmberka.[4]Průběh a účel cesty zaznamenal v životopise Viléma z Rožmberka Václav Břežan, který byl archivářem jeho bratra Petra Voka z Rožmberka. Jméno obce Jindřichov se český psalo v 16. století Henrichow.[4]

Panství Jindřichov vlastnili významné šlechtické rody: Pavlovští z Pavlovic(1580-1635), hrabata z Hodic(1635-1739), páni z Bartensteina(1739-1866) a Kleinové von Wiesenberg(1868-1945).

Roku 1808 byla založena osada Kraví Hora z podnětu Emanuela z Bartensteina, který potřeboval v hustě zalesněném lese více mýtin.[5]

Dne 4. října 1844 postihl Jindřichov velký požár, který zanechal značné škody na majetku místních obyvatel, požár zasáhl rovněž kostel a zámek.[6]

Rokem 1869 byla v obci zprovozněna pošta.

V roce 1872 byla zprovozněna železniční trať Krnov-Jindřichov. Následně rokem 1875 pokračuje trať do Hlucholaz.

V obci roku 1885 vznikl spolek dobrovolných hasičů.

Období 1918-1945[editovat | editovat zdroj]

Vznikem Československa jsou zde v roce 1918 zřízeny instituce okresní soud, berní, celní a důchodový úřad, četnická stanice a notářství.[7] Následný rok bylo započato s elektrifikací obce, která byla dokončena v letech 1927-1931. V roce 1920 byla zprovozněna pokračovací škola. Pro českou menšinu zde byla v roce 1923 otevřena samostatná škola včetně mateřské. Následkem Mnichovské dohody se stal Jindřichov v roce 1938 součástí nacistického Německa.[6] Po skončení II. světové války dochází odsunu původního německého obyvatelstva. Z původního obyvatelstva zde v obci zůstalo jen 10 antifašistů.[3]

Období 1945 až současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 došlo k dosídlení pohraničí Čechy z oblastí okresu Frýdek-Místek, Zlín a také Slováky a Řeky.[3]

Po roce 1945 došlo vlivem odsunu původního německého obyvatelstva k opuštění osady Kraví Hora. Přitom ještě v roce 1890 zde žilo 65 obyvatel ve 12 domech.[8] Během času nezůstalo v osadě téměř žádné stavení. V současnosti jsou zde již jen torza některých staveb, jako je například kaplička.[9]


Charakterem zástavby se Jindřichov řadí mezi lesně-lánové vsi.[10]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Jindřichov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11] [12] [13] [14]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3168 3310 3105 3003 2863 2538 2715[p 1] 1576 1893 1860 1635 1578 1565[p 2]

V celé obci Jindřichov je evidováno 501 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[15] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 415 domů, z toho 329 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Jindřichova (včetně Kraví Hory) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[11][12] [13][14]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2769 2905 2736 2659 2506 2220 2424[p 3] [p 4] 1375 1723 1728 1542 1526 1505

V samotném Jindřichově je evidováno 451 adres.[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 365 domů, z toho 302 trvale obydlených.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. z toho: 100 Čechoslováků, 2522 Němců; 2645 řím. kat., 60 evang., 5 čsl., 8 bez vyzn.
  2. z toho: 1 439 Čechů, Moravanů a Slezanů, 48 Slováků, 2 Němci, 6 Poláků; 324 řím. kat., 3 čsl. hus., 3 evang., 12 pravosl., 1 158 bez vyzn.
  3. z toho místní část Kraví Hora 36
  4. z toho: 93 Čechoslováků, 2241 Němců; 2352 řím. kat., 57 evang., 5 čsl., 8 bez vyzn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 717. 
  3. a b c Historie - Oficiální stránky Obce Jindřichov. www.obecjindrichov.cz [online]. [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  4. a b VÁCLAV BŘEZAN. Žiwot Wiléma z Rosenberka. [s.l.]: W kommissí u Kronbergraa Řiwnáče 336 s. Dostupné online. (Czech) 
  5. ADMIN. Kraví Hora | Spolek Valštejn – Der Wallsteinverein [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Jindřichov ve Slezsku. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) Page Version ID: 185775557. 
  7. http://www.martinfeikus.cz/detail/soubor_340.pdf
  8. BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 
  9. Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 
  10. SAKTOROVÁ, Dagmar. Typy venkovského osídlení na území Moravskoslezského kraje [online]. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2009 [cit. 2016-11-23]. Dostupné online. 
  11. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707. 
  12. a b Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58. 
  13. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  14. a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076-1077. 
  15. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  16. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  17. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-27]. Identifikátor záznamu 132514 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  18. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 0207-01-27]. Identifikátor záznamu 157830 : Sloup se sousoším Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  19. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-27]. Identifikátor záznamu 145294 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]