Světlá Hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Světlá Hora
Kostel svaté Barbory
Kostel svaté Barbory
Znak obce Světlá HoraVlajka obce Světlá Hora
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0801 597872
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Bruntál
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 406 (2020)[1]
Rozloha 42,97 km²
Nadmořská výška 575 m n. m.
PSČ 792 01 až 793 34
Počet částí obce 5
Počet k. ú. 5
Počet ZSJ 5
Kontakt
Adresa obecního úřadu Světlá 374
793 31 Světlá Hora 1
svetlahora@svetlahora.cz
Starostka Taťána Svobodová
Oficiální web: www.svetlahora.cz
Světlá Hora
Světlá Hora
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Světlá Hora (polsky Światła Góra) se nachází v okrese BruntálMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi Světlá (tehdy Lichtewerden) pochází z roku 1267[2]. Od listopadu 1944 do ledna 1945 ve Světlé existoval jeden z pobočných táborů Auschwitz na výrobu nití, kde pracovalo kolem 300 žen. Obec Světlá Hora vznikla k 12. červnu 1960 sloučením obcí Světlá a Andělská Hora. Název Světlá Hora byl vybrán pravděpodobně z ideologických důvodů. Světlá byla jako místní část úředně přejmenována na Světlou Horu I, Andělská Hora na Světlou Horu II. Oba nové názvy se však nikdy nevžily.[3]. Ke 14. březnu 1964 byly k Andělské Hoře připojeny také Suchá Rudná a Dětřichovice. K 1. lednu 1980 se součástí Světlé Hory stala také Rudná pod Pradědem. Po Sametové revoluci došlo k 23. listopadu 1990 k obnovení samostatnosti Andělské Hory a Rudné pod Pradědem, částí obce Světlá Hora.

Od roku 1987 se ve Světlé Hoře nachází dostihové závodiště s 1200 m dlouhou dráhou. Jednou za rok (zpravidla v červenci) se v obci konají koňské dostihy, které pravidelně navštěvuje několik tisíc lidí. Začátkem 80. let koupil místní statek koně Železníka, tehdejšího outsidera veškerých dostihů a vytrénoval jej do té formy, že čtyřikrát vyhrál Velkou pardubickou, nejtěžší překážkový závod v kontinentální Evropě.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Světlá Hora podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[4]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3124 3198 3169 2854 2773 2458 2375[p 1] 1205 1174 1363 1345 1477 1532[p 2]
  1. z toho: 16 Čechoslováků, 2266 Němců; 2288 řím. kat., 44 evang., 1 čsl., 3 bez vyzn.
  2. z toho: 1 289 Čechů, 88 Moravanů, 2 Slezané, 109 Slováků, 12 Němců, 3 Poláci; 360 řím. kat., 6 evang., 1 043 bez vyzn.

Ve Světlé Hoře je evidováno 497 adres: 384 čísel popisných (trvalé objekty) a 113 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[5] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 314 domů, z toho 236 trvale obydlených.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. http://www.svetlahora.cz/o-obci/historie-obce/14-svetla-hora.html
  3. http://www.svetlahora.cz/historie/svetla-hora/strana-14.html[nedostupný zdroj]
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710-711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18-19.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082-1083. 
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-05. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-22]. Identifikátor záznamu 145686 : Kostel sv. Barbory a sv. Kateřiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]