Mezina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Mezina
Kostel Nejsvětější Trojice
Znak obce MezinaVlajka obce Mezina
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0801 551724
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Bruntál
Historická země Slezsko + Morava
Katastrální území Mezina
Katastrální výměra 11,38 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 380 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 575 m n. m.
PSČ 792 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Mezina 2
792 01 Bruntál 1
Starosta Stanislava Slováková
Oficiální web: www.mezina.cz
Email: obec.mezina@tiscali.cz
Mezina
Mezina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezina (německy Messendorf,[2] polsky Mezyna) je obec ležící v okrese Bruntál. Má 380[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1 138 ha. Téměř celé katastrální území obce včetně celé zástavby leží ve Slezsku.[pozn. 1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec Mezina byla založena v roce 1258 poblíž hranice Moravy a dnešního českého, kdysi rakouského Slezska, za vlády českého krále Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, markraběte moravského. Královský místodržící, olomoucký biskup, Sas Bruno ze Schauenburka, spolehlivá opora královské moci, nechal kromě jiných založit i Mezinu a to již patrně podruhé. Původní kolonisté ovládali těžbu a zpracování hornin, železa, zlata a stříbra. Lokátor založil Mezinu klasicky, tj. páteřním způsobem kolem potoka, s možností mlýna v dolní části obce a dvory, k nimž posléze náležely šňůry polí a lesa. První písemná zmínka o obci Mezina je z roku 1334. Osud Meziny byl vždy spjat s městem Bruntál, mnohdy byla obec i jeho součástí jako šosovní. Příznivá poloha obce vzhledem k Bruntálu znamenala i relativní bezpečnost obyvatel a možnost prosperity obce.

V obci vznikla v roce 1830 továrna na kovové zboží a strojírna J. Schenk, která měla k roku 1910 160 zaměstnanců. V roce 1831 vynikla papírna, která po roce 1850 zanikla. Roku 1851 vynikla prádelna lnu a roku 1888 výroba výšivek, dámského prádla a zástěr. Byla zde i továrna na klobouky. Od roku 1930 až do 70. let byl v Mezině provozován čedičový lom. V obci se k roku 1900 připomíná i záložna. Od roku 1894 zde byl hasičský spolek a k roku 1925 se připomíná zemědělský spolek. K roku 1880 se připomíná obecná škola, která měla roku 1900 jednu třídu.[3]

Obec byla obsazena Rudou armádou 7. května 1945,[3] a poté následoval odsun německého obyvatelstva. Až do té doby šlo prakticky o čistě německou obec. K 1. lednu 1954[4] došlo ke změně katastrální hranice obce, když na základě usnesení MNV obcí Karlovce, Meziny a Razové byl původě moravský katastr obce Karlovce rozšířen o kolonie těchto dvou slezských obcí, čímž získal své dnešní hranice a od té doby zasahuje Karlovec do Slezska.

V období normalizace byla obec Mezina zařazena mezi obce tzv. ostatního významu a funkci střediskové obce plnila obec Moravský Kočov. Následně pak byla Mezina 1. ledna 1979 přičleněna k městu Bruntál. V roce 1974 byla na území obce vyhlášena stavební uzávěra. Výstavba v obci byla obnovena v roce 1985 až v souvislosti s vysídlováním obcí v zátopě vodní nádrže Slezská Harta. Administrativní částí města Bruntálu byla obec do 23. listopadu 1990.[5]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Meziny podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 613 578 672 668 621 559 551[p 1] 287 278 316 286 215 237[p 2]
  1. z toho: 4 Čechoslováci, 543 Němců; 544 řím. kat., 4 evang.
  2. z toho: 214 Čechů, Moravanů a Slezanů, 5 Slováků, 1 Němec; 26 řím. kat., 3 evang., 132 bez vyzn.

V Mezině je evidováno 120 adres : 107 čísel popisných (trvalé objekty) a 13 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 80 domů, z toho 56 trvale obydlených.

Pamětihodnosti a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ze srovnání historických map a současných katastrálních map ale vyplývá, že lesní a zemědělské pozemky na západě (parcely 1642/1, 1642/2, 1643, 1644/1, 1644/2, 1644/3, 1644/4, 1646, 1647/1, 1647/2, 1647/3, 1650, 1651, 1652) byly původně součástí katastru Moravského Kočova, a tudíž leží na Moravě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 850. 
  3. a b BARTOŠ, Josef aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4. 
  4. Úřední list republiky Československé, ročník 1953, částka 148, str. 1414, vydáno v Praze dne 12. prosince 1953
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 315.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078-1079. 
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  8. Oficiální stránky mikroregionu Slezská Harta [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]