Dvorce (okres Bruntál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dvorce

Kašna se sochou Neptuna
Znak obce DvorceVlajka obce Dvorce
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0801 597317
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Bruntál
Historická země Morava
Katastrální výměra 24,2 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 324 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 552 m n. m.
PSČ 793 68
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Náměstí 13
Dvorce
79368 Dvorce u Bruntálu
Starosta Jan Božovský
Oficiální web: www.obecdvorce.cz
Email: podatelna@obecdvorce.cz
Dvorce
Dvorce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dvorce (1869–1910 Dvorec, německy Hof[2]) se nachází v okrese Bruntál, kraj Moravskoslezský. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O vzniku Dvorců se traduje pověst, že byly založeny dvěma polskými kupci v roce 901 jako překladiště jejich zboží a v roce 1050 byly vydrancovány a zničeny loupežníky.[3] První písemná zmínka pak pochází z roku 1339 z listiny Štěpána ze Šternberka.[4] V této době zde již existovala i fara. Dvorce byly založeny na místě staršího osídlení zničeného v roce 1241 nájezdem Mongolů. Jejich obnova byla zároveň realizována jako protipól sousednímu biskupskému statku Budišov nad Budišovkou na území bohatém na nerostné suroviny, které bylo v tehdejší době častou příčinou sporů mezi šternberskou vrchností a olomouckým biskupstvím. V roce 1363 získaly Dvorce od Alberta ze Šternberka městská privilegia.[5] Město bylo obehnáno hradbami a náměstí tvořila čtvercová zástavba jako typický prvek ve středověku založených měst. V roce 1403 pak Lacek z Kravař privilegia udělená v roce 1363 potvrdil.[6] V roce 1410 Dvorcům bylo potvrzeno šternberské privilegium Petrem z Kravař.[7] Ten dále potvrdil odúmrť a vydal právo na vystavování piva, prodej masa a chleba okolním obcím. Těmi byly Křišťanovice, Roudno, Jakubčice, Bílčice, Mejvald, Šternek, Herčivald, Rejchartice a dva hamry na Moravici. V patnáctém století došlo k zakládání cechů a vznikla zde zákupní rychta, jejíž práva byla potvrzena v roce 1503. Od císaře Ferdinanda I. získaly roku 1527 Dvorce právo konání dvou jarmarků. Potvrzení privilegií se pak město dočkalo ještě v roce 1561 Václavem Berkou z Dubé, kdy zároveň navíc získalo právo výběru mýta. V roce 1577 byl na řece Moravici postaven mlýn, jenž patřil městu.

Za třicetileté války bylo město, především z důvodu své polohy na hlavní poštovní cestě do Slezska, často decimováno procházejícími i tábořícími vojsky. Nejhorší pohromy se Dvorce dočkaly za švédského vpádu na Moravu v roce 1642. Období po třicetileté válce bylo kromě obrovského hospodářského zpustnutí města i vesnic v okolí ve znamení sporů se šternberskou vrchností kvůli omezení práv. Tyto spory trvaly od roku 1672. V roce 1695 byli dvorečtí právováreční měšťané nuceni vzdát se práva na prodej piva do okolních vesnic.[p 1] Ve století následujícím, zejména jeho druhé polovině, se celá oblast, a Dvorce jako město především, hospodářsky velmi zmohly vlivem masového rozšíření plátenictví a tkalcovství, jehož rozmach vyvrcholil v sedmdesátých letech 19. století, kdy v samotných Dvorcích pracovalo na dva tisíce stavů. Plátno odtud bylo vyváženo až do Itálie. V roce 1890 byla založena první textilní továrna, o rok později rovněž továrna na nábytek, ve které se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Městečko dvakrát vyhořelo a to v roce 1751 a později v roce 1834, kdy nastal ničivý požár, jenž zničil i městský kostel. Po požáru v roce 1751 byl postaven v letech 17521753 nový kostel, který získal dnešní barokní podobu po druhém požáru v roce 1834. Kamenná kašna na náměstí pochází z roku 1816 a stojí na místě několikrát přestavované dřevěné a kamenné kašny. Neptun uprostřed kašny je podle pověsti z hradu Medlice, ale ve skutečnosti je až ze 17. až 18. stol. kdy po hradě zůstaly jen nepatrné zbytky. Poměrně velkou katastrofou byla za prusko-rakouské války v roce 1866 pruským vojskem zavlečená cholera. Ačkoliv se tato nákaza nevyhnula žádnému většímu celku a postiženy byly i četné vesnice, ve Dvorcích na ni zemřelo množství lidí větší, než bylo v té době obvyklé.[p 2] V roce 1898 zde byla vybudována úzkorozchodná trať do Moravského Berouna, která byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Po zrušení poddanství a k němu přidružené patrimoniální správy v roce 1849 se Dvorce staly centrem a sídlem soudního okresu. Zároveň byly součástí politického okresu Šternberk a následně od roku 1909 okresu Moravský Beroun. V roce 1847 došlo k založení poštovního úřadu, v roce 1851 byl ve Dvorcích založen i berní a pozemkový úřad. Po druhé světové válce Dvorce ztratily status města a přestaly být sídlem okresního soudu, přestože i nadále existoval[8] soudní okres Dvorce. K 1. lednu 1949 se staly součástí okresu Bruntál.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Dvorce podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9][10][11][12]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3433 3207 3059 2905 2534 2538 3692[p 3] 1328 1556 1505 1660 1549 1558[p 4]

V celé obci Dvorce je evidováno 342 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[13] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 274 domů, z toho 257 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotných Dvorců (tj. Dvorce Město a Dvorce Předměstí) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9][10][11][12]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3150 2925 2803 2648 2286 2277 2457[p 5] 1237 1481 1504 1660 1549 1558

V samotných Dvorcích je evidováno 338 adres, vesměs čísla popisná.[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 270 domů, z toho 257 trvale obydlených.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Jiljí je kulturní památkou ČR.[15]
  • Kaple svaté Kateřiny je kulturní památkou ČR.[16]
  • Kašna se sochou Neptuna je kulturní památkou ČR.[17]
  • Fara, Smetanova 63 je kulturní památkou ČR.[18]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V červnu roku 1678 vyhotovená druhá lánová vizitace poznamenala ve Dvorcích celkem 40 osedlých právovárečných měšťanů; MZA Brno; fond D 1 Lánové rejstříky, sign. L 96, fol. 112v-113r.
  2. Rozsah této epidemie podává dvorecká úmrtní matrika pojímající svým obsahem roky 1856 – 1890, viz ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Sbírka matrik severomoravského kraje, inv. č. 6178, sign. Dv I 13.
  3. z toho: 34 Čechoslováků, 2599 Němců, 5 Rusů; 2570 řím. kat., 109 evang., 1 čsl., 7 izrael., 1 bez vyzn.
  4. z toho: 1 416 Čechů, Moravanů a Slezanů, 89 Slováků, 3 Němci, 3 Poláci; 379 řím. kat., 7 čsl. hus., 8 evang., 968 bez vyzn.
  5. z toho: 34 Čechoslováků, 2364 Němců, 5 Rusů; 2336 řím. kat., 108 evang., 1 čsl., 7 izrael., 1 bez vyzn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 613.  
  3. BRANDL, Vincenc. Kniha pro každého Moravana. Brno : [s.n.], 1863. S. 331.  
  4. CHYTIL, Josef. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII/1. Brno : [s.n.], 1858. Kapitola listina č. 240, s. 173.  
  5. BRANDL, Vincenc. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IX. Brno : [s.n.], 1875. Kapitola listina č. 313, s. 229-230.  
  6. BRANDL, Vincenc. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII. Brno : [s.n.], 1897. Kapitola listina č. 239, s. 250.  
  7. BRETHOLZ, Bertold. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIV. Brno : [s.n.], 1903. Kapitola listina č. 123, s. 113-114.  
  8. Seznam obcí v republice Československé. Díl druhý: Seznam obcí v zemi Moravskoslezské podle stavu z počátku roku 1948. Praha : Státní úřad statistický - Knihtiskárna „Práce“ v Praze, 1948. Kapitola Seznam obcí podle okresů, s. 1. (čeština)  
  9. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707.  
  10. a b Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 1.  
  11. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  
  12. a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074-1075.  
  13. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
  14. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-01-15]. Katalogové číslo 119645 : Kostel sv. Jiljí. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  16. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-01-15]. Katalogové číslo 119646 :. Památkový katalog. MonumNet: [3]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [4].  
  17. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-01-15]. Katalogové číslo 153900 : Kašna se sochou Neptuna. Památkový katalog. MonumNet: [5]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [6].  
  18. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-01-15]. Katalogové číslo 127322 : Fara. Památkový katalog. MonumNet: [7]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [8].  
  19. Dvorecký rodák Wilhelm Jahn, URL: http://www.turistika.cz/foto/387209/dvorce-muzeum-a-pametni-sin-mestecka-dvorcu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]