Dvorce (okres Bruntál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dvorce
Kašna se sochou Neptuna
Znak obce DvorceVlajka obce Dvorce
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0801 597317
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Bruntál
Historická země Morava
Katastrální výměra 24,2 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 308 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 552 m n. m.
PSČ 793 68
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Náměstí 13
Dvorce
79368 Dvorce u Bruntálu
Starosta Jan Božovský
Oficiální web: www.obecdvorce.cz
Email: podatelna@obecdvorce.cz
Dvorce
Dvorce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dvorce (1869–1910 Dvorec, německy Hof[2]) se nachází v okrese BruntálMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O vzniku Dvorců se traduje pověst, že byly založeny dvěma polskými kupci v roce 901 jako překladiště jejich zboží a v roce 1050 byly vydrancovány a zničeny loupežníky.[3] První písemná zmínka pak pochází z roku 1339 z listiny Štěpána ze Šternberka.[4] V této době zde již existovala i fara. Dvorce byly založeny na místě staršího osídlení zničeného v roce 1241 nájezdem Mongolů. Jejich obnova byla zároveň realizována jako protipól sousednímu biskupskému statku Budišov nad Budišovkou na území bohatém na nerostné suroviny, které bylo v tehdejší době častou příčinou sporů mezi šternberskou vrchností a olomouckým biskupstvím. V roce 1363 získaly Dvorce od Alberta ze Šternberka městská privilegia.[5] Město bylo obehnáno hradbami a náměstí tvořila čtvercová zástavba jako typický prvek ve středověku založených měst. V roce 1403 pak Lacek z Kravař privilegia udělená v roce 1363 potvrdil.[6] V roce 1410 Dvorcům bylo potvrzeno šternberské privilegium Petrem z Kravař.[7] Ten dále potvrdil odúmrť a vydal právo na vystavování piva, prodej masa a chleba okolním obcím. Těmi byly Křišťanovice, Roudno, Jakubčice, Bílčice, Mejvald, Šternek, Herčivald, Rejchartice a dva hamry na Moravici. V patnáctém století došlo k zakládání cechů a vznikla zde zákupní rychta, jejíž práva byla potvrzena v roce 1503. Od císaře Ferdinanda I. získaly roku 1527 Dvorce právo konání dvou jarmarků. Potvrzení privilegií se pak město dočkalo ještě v roce 1561 Václavem Berkou z Dubé, kdy zároveň navíc získalo právo výběru mýta. V roce 1577 byl na řece Moravici postaven mlýn, jenž patřil městu.

Za třicetileté války bylo město, především z důvodu své polohy na hlavní poštovní cestě do Slezska, často decimováno procházejícími i tábořícími vojsky. Nejhorší pohromy se Dvorce dočkaly za švédského vpádu na Moravu v roce 1642. Období po třicetileté válce bylo kromě obrovského hospodářského zpustnutí města i vesnic v okolí ve znamení sporů se šternberskou vrchností kvůli omezení práv. Tyto spory trvaly od roku 1672. V roce 1695 byli dvorečtí právováreční měšťané nuceni vzdát se práva na prodej piva do okolních vesnic.[p 1] Ve století následujícím, zejména jeho druhé polovině, se celá oblast, a Dvorce jako město především, hospodářsky velmi zmohly vlivem masového rozšíření plátenictví a tkalcovství, jehož rozmach vyvrcholil v sedmdesátých letech 19. století, kdy v samotných Dvorcích pracovalo na dva tisíce stavů. Plátno odtud bylo vyváženo až do Itálie. V roce 1890 byla založena první textilní továrna, o rok později rovněž továrna na nábytek, ve které se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Městečko dvakrát vyhořelo a to v roce 1751 a později v roce 1834, kdy nastal ničivý požár, jenž zničil i městský kostel. Po požáru v roce 1751 byl postaven v letech 17521753 nový kostel, který získal dnešní barokní podobu po druhém požáru v roce 1834. Kamenná kašna na náměstí pochází z roku 1816 a stojí na místě několikrát přestavované dřevěné a kamenné kašny. Neptun uprostřed kašny je podle pověsti z hradu Medlice, ale ve skutečnosti je až ze 17. až 18. stol. kdy po hradě zůstaly jen nepatrné zbytky. Poměrně velkou katastrofou byla za prusko-rakouské války v roce 1866 pruským vojskem zavlečená cholera. Ačkoliv se tato nákaza nevyhnula žádnému většímu celku a postiženy byly i četné vesnice, ve Dvorcích na ni zemřelo množství lidí větší, než bylo v té době obvyklé.[p 2] V roce 1898 zde byla vybudována úzkorozchodná trať do Moravského Berouna, která byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Po zrušení poddanství a k němu přidružené patrimoniální správy v roce 1849 se Dvorce staly centrem a sídlem soudního okresu. Zároveň byly součástí politického okresu Šternberk a následně od roku 1909 okresu Moravský Beroun. V roce 1847 došlo k založení poštovního úřadu, v roce 1851 byl ve Dvorcích založen i berní a pozemkový úřad. Po druhé světové válce Dvorce ztratily status města a přestaly být sídlem okresního soudu, přestože i nadále existoval[8] soudní okres Dvorce. K 1. lednu 1949 se staly součástí okresu Bruntál.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Dvorce podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9][10][11][12]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3433 3207 3059 2905 2534 2538 3692[p 3] 1328 1556 1505 1660 1549 1558[p 4]

V celé obci Dvorce je evidováno 342 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[13] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 274 domů, z toho 257 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotných Dvorců (tj. Dvorce Město a Dvorce Předměstí) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[9][10][11][12]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3150 2925 2803 2648 2286 2277 2457[p 5] 1237 1481 1504 1660 1549 1558

V samotných Dvorcích je evidováno 338 adres, vesměs čísla popisná.[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 270 domů, z toho 257 trvale obydlených.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Jiljí je kulturní památkou ČR.[15]
  • Kaple svaté Kateřiny je kulturní památkou ČR.[16]
  • Kašna se sochou Neptuna je kulturní památkou ČR.[17]
  • Fara, Smetanova 63 je kulturní památkou ČR.[18]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V červnu roku 1678 vyhotovená druhá lánová vizitace poznamenala ve Dvorcích celkem 40 osedlých právovárečných měšťanů; MZA Brno; fond D 1 Lánové rejstříky, sign. L 96, fol. 112v-113r.
  2. Rozsah této epidemie podává dvorecká úmrtní matrika pojímající svým obsahem roky 1856 – 1890, viz ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Sbírka matrik severomoravského kraje, inv. č. 6178, sign. Dv I 13.
  3. z toho: 34 Čechoslováků, 2599 Němců, 5 Rusů; 2570 řím. kat., 109 evang., 1 čsl., 7 izrael., 1 bez vyzn.
  4. z toho: 1 416 Čechů, Moravanů a Slezanů, 89 Slováků, 3 Němci, 3 Poláci; 379 řím. kat., 7 čsl. hus., 8 evang., 968 bez vyzn.
  5. z toho: 34 Čechoslováků, 2364 Němců, 5 Rusů; 2336 řím. kat., 108 evang., 1 čsl., 7 izrael., 1 bez vyzn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 613. 
  3. BRANDL, Vincenc. Kniha pro každého Moravana. Brno: [s.n.], 1863. S. 331. 
  4. CHYTIL, Josef. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII/1. Brno: [s.n.], 1858. Kapitola listina č. 240, s. 173. 
  5. BRANDL, Vincenc. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IX. Brno: [s.n.], 1875. Kapitola listina č. 313, s. 229-230. 
  6. BRANDL, Vincenc. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIII. Brno: [s.n.], 1897. Kapitola listina č. 239, s. 250. 
  7. BRETHOLZ, Bertold. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae XIV. Brno: [s.n.], 1903. Kapitola listina č. 123, s. 113-114. 
  8. Seznam obcí v republice Československé. Díl druhý: Seznam obcí v zemi Moravskoslezské podle stavu z počátku roku 1948. Praha: Státní úřad statistický - Knihtiskárna „Práce“ v Praze, 1948. Kapitola Seznam obcí podle okresů, s. 1. (čeština) 
  9. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706-707. 
  10. a b Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 1. 
  11. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  12. a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074-1075. 
  13. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  14. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 119645 : Kostel sv. Jiljí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  16. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 119646 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  17. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 153900 : Kašna se sochou Neptuna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  18. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-15]. Identifikátor záznamu 127322 : Fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  19. Dvorecký rodák Wilhelm Jahn, URL: http://www.turistika.cz/foto/387209/dvorce-muzeum-a-pametni-sin-mestecka-dvorcu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]