Přeskočit na obsah

Široká Niva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Široká Niva
Pohled na vesnici
Pohled na vesnici
Znak obce Široká NivaVlajka obce Široká Niva
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVrbno pod Pradědem
Obec s rozšířenou působnostíBruntál
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel550 (2024)[1]
Rozloha37,29 km²[2]
Nadmořská výška425 m n. m.
PSČ792 01
Počet domů260 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠiroká Niva 79
792 01 Bruntál 1
sirokaniva@iol.cz
StarostkaAlena Mátéová
Oficiální web: www.siroka-niva.cz
Široká Niva
Široká Niva
Další údaje
Kód obce597899
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Široká Niva (dříve Bretnová nebo Bretnov, německy Breitenau, polsky Szeroka Niwa) se nachází v okrese BruntálMoravskoslezském kraji. Žije zde 550[1] obyvatel.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Historií vesnice Široká Niva, a tedy i historií Bretnova, Markvartic, Skrbovic, Kunova a Pochně, včetně Jakubčovic, se souvisleji dosud žádná tištěná publikace nezabývala. Důležitým zdrojem poznatků o historii obce jsou proto rukopisy, místní kroniky, záznamy vzpomínek pamětníků a archivní materiály. Především je to německy psaná Kronika obce Bretnov (Gedenkbuch der Gemeinde Breitenau), založená a vypracovaná odborným učitelem bretnovské školy Maxmiliánem Grossem v letech 1930–1936. Má tři části. Poměrně obsáhlou úvodní část s některými poznatky z historie Bretnova od 15. století do 20. let 20. století, nikoliv však zpracování celé historie obce. Druhá část je popisem stavu Bretnova v polovině 20. let minulého století ze zeměpisného hlediska a dále s popisem stavu zemědělství, obchodu a řemesel, školství, náboženství, spolkového života, zvyků a místní správy. Třetí část obsahuje roční zápisy za léta 1931 až 1935. Protože Maxmilián Gross byl v roce 1935 přeložen, zápis za rok 1936 sepsal bretnovský varhaník Bruno Link. Rokem 1936 zápisy skončily. Po válce byla kronika předána do archivu, kde je uložena dosud.

Hlavní silnice

Rovněž německy psaná Kronika farnosti bretnovské od roku 1900 (Gedenk-Buch der Pfarrsprengels Breitenau vom Jahre 1900) má stručný úvod a pak občasné poznámky k jednotlivým rokům a několik příloh. Kroniku založil v roce 1899 Johann Maiwald (1851–1914), který byl farářem v Bretnově v letech 1891 až 1901. Po něm do kroniky dopisovali běžné události jednotliví faráři do roku 1936 a pak zápisy ustaly. Po roce 1945 v češtině zápisy pokračovaly až rokem 1951 a pak sporadicky záznamy jednotlivých administrátorů do roku 1982. Kronika byla uložena naposledy na farním úřadě v Železné. V polovině devadesátých let minulého století byla kronika ztracena a nadále je k dispozici pouze její úplný opis.

Z historických kronik je v archivu k dispozici ještě česky psaná Kronika školní jednotřídní obecné školy ve Skrbovicích. Kronika byla vedena za léta za léta 1946 až 1962, založil ji Maxmilián Weiss, učitel ve Skrbovicích.

Široká Niva má dvě živé kroniky. Je to Kronika školy, založena v roce 1946 Aloisem Kokotíkem, řídícím učitelem v Bretnově, a vedena dosud ředitelkami základní školy, nyní pokračuje druhým dílem. Uložena v základní škole v Široké Nivě. Dále obecní kronika Široká Niva I., založená v roce 1980 obecním kronikářem Vlastimilem Mohelníkem a vedena dosud, rovněž pokračuje druhým dílem. Je uložena na obecním úřadě v Široké Nivě. Žádná z kronik nebyla nikdy ani částečně publikována, nebyla ani citována.

Novodobé dějiny

[editovat | editovat zdroj]
Most přes řeku

V roce 1989 a zejména pak v roce 1990 došlo v Československu k zásadním demokratickým změnám, které se projevily i v obci, byť zpočátku nijak výrazně. Skončila činnost místního národního výboru, jako nejnižšího článku státní správy a v obci začalo působit obecní zastupitelstvo v čele se starostou. Jako první starosta byl zvolen František Kočař. Stavba vodovodu pokračovala a byla dokončena v roce 1994. V rámci zvelebení obce bylo ještě přestavěno někdejší kino na Obecní společenský a kulturní dům. Na obci se podepsala i velká povodeň 6. až 9. července 1997. Menší povodně, kdy řeka vystoupila ze břehů, nebyly nijak zvlášť výjimečné, tato voda byla stoletá, naposledy ničila Širokou Nivu v roce 1903. Vlna solidarity a pomoci obci byla však účinná a během několika let se podařilo škody napravit, včetně nového mostu přes Opavu zkolaudovaného koncem června 1998.

Skončily také národní podniky a státní statky a začaly je nahrazovat soukromé společnosti a podniky. V devadesátých letech vzniklo i v Široké Nivě několik firem, které zaměstnávaly celkem i několik desítek pracovníků. Hospodářství statku v Široké Nivě zatím fungovalo, protože se nevědělo, jak se bude celá situace v zemědělství řešit. Do zemědělství však již nešly téměř žádné dotace a současný stav nebyl udržitelný. Nesmírně zadlužené hospodářství statku postupně propouštělo pracovníky, ceny vstupů do zemědělství rostly a o zemědělské produkty nebyl zájem. Nikdo ze zemědělců nejevil zájem o privatizaci statku a proto půda zůstala v rukou státu, který ji prostřednictvím Fondu národního majetku pronajímal. Nájemci však neprovozovali zemědělskou výrobu, ale pouze udržovali krajinu. Širokonivský statek přestal existovat k 1. červnu 1993 a nájemcem se stal Petr Flok. Počet pracovníků klesl na 22 a dále klesal, začala se projevovat nezaměstnanost. V polovině devadesátých let byla zatím mírná, v podstatě každý, kdo opravdu chtěl pracovat, práci získal. Práce se dala získat i v místě. S postupem času však některé malé firmy končily svou činnost a nové nevznikaly. V zemědělství počet pracovních příležitostí klesl na asi 7. I mimo obec bylo pracovních příležitostí stále méně a nezaměstnanost zasáhla v roce 2002 18 % ekonomicky aktivních obyvatel. Petr Flok skončil jako nájemce k 31. prosinci 1999 a po něm měla pronajatu podstatnou část areálu bývalého státního statku firma FA-BIO Světlá Hora, Ing. Oldřich Zelený. Menší část areálu měla již po nějakou dobu pronajatu firma Futur ze Široké Nivy.

Ke změnám došlo i ve správě obce. Po volbách v roce 2002 odešel do důchodu František Kočař a v čele Široké Nivy po téměř 280 letech stanula opět žena, Alena Mátéová.

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Široká Niva podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[4]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1980 2220 2245 1950 2176 2058 2048 1219 922 795 634 582 573[p 1]
  1. z toho: 533 Čechů, Moravanů a Slezanů, 29 Slováků, 1 Němec, 2 Poláci; 140 řím. kat., 1 čsl. hus., 2 pravosl., 408 bez vyzn.

V celé obci Široká Niva je evidováno 326 adres : 268 čísel popisných (trvalé objekty) a 58 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[5] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 221 domů, z toho 152 trvale obydlených. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 595 obyvatel.

Počet obyvatel samotné Široké Nivy (včetně Markvartic) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[4]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1585 1677 1705 1443 1399 1360 1362[p 1][p 2] 660 723 640 534 507 506[p 3]
  1. z toho: Široká Niva 874, Markvartice 488
  2. z toho: 15 Čechoslováků (Široká Niva 13, Markvartice 2), 1338 Němců (Široká Niva 857, Markvartice 481); 1239 řím. kat. (Široká Niva 811, Markvartice 428), 102 evang. (Široká Niva 57, Markvartice 55)
  3. z toho: Široká Niva 415, Markvartice 91

V samotné Široké Nivě je evidováno 258 adres : 221 čísel popisných a 37 čísel evidenčních.[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 180 domů (129 ve vlastní Široké Nivě a 51 v Markvarticích), z toho 132 trvale obydlených.

  • Rudolf Koppitz (1884–1936), rakouský fotograf, narozen ve Skrbovicích

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. 
  5. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-14]. Identifikátor záznamu 134124 : Kostel sv. Urbana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]