Vysoká (okres Bruntál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysoká
Vysoká ze silnice č. 457
Vysoká ze silnice č. 457
Znak obce VysokáVlajka obce Vysoká
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0801 597970
Pověřená obec Město Albrechtice
Obec s rozšířenou působností Krnov
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 300 (2020)[1]
Rozloha 17,11 km²
Nadmořská výška 280 m n. m.
PSČ 793 99
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Vysoká 90
793 99 Osoblaha
ouvysoka.starosta@tiscali.cz
Starostka Marcela Bláhová
Oficiální web: www.obec-vysoka.cz
Vysoká
Vysoká
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vysoká (německy Waissak[2], polsky Wysoka) se nachází v okrese BruntálMoravskoslezském kraji. Žije zde 300[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Vysoká sousedí na severu s Polskem (gmina Lubrza), na východě s Dívčím Hradem, na jihu s Liptaní a na západě s Jindřichovem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 31,5 km a od krajského města Ostrava 69 km.

Geomorfologicky patří Vysoká k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyšším bodem je kopec Stráž (494 m n. m.) nad Pitárným na hranici s Liptaní, dále Velký kopec (452/451 m n. m.) rovněž nad Pitárným a Vysoká (451/440 m n. m.) na katastru Bartultovic.

Území Vysoké patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká ze západu na východ pod názvem Petrovický potok a v Pitárném z jihozápadu přijímá potok Mušlov a od soutoku s Mušlovem se již nazývá Osoblaha. Státní hranici v části Bartultovice tvoří Hraniční potok (se svým bezejmenným pravobřežním přítokem), který odtéká do Polska, kde se vlévá do říčky Prudník.

Území obce pokrývá z 63 % zemědělská půda (43,5 % orná půda, 17 % louky a pastviny), z 29,5 % les a z 6 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Vysoká podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3][4][5][6]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1973 2016 1793 1699 1573 1379 1253[p 1] 569 552 442 394 305 302[p 2]
  1. z toho: 15 Čechoslováků, 1165 Němců; 1246 řím. kat., 6 evang., 1 bez vyzn.
  2. z toho: 264 Čechů, Moravanů a Slezanů, 35 Slováků, 1 Polák; 105 řím. kat., 166 bez vyzn.

V celé obci Vysoká je evidováno 168 adres : 163 čísel popisných (trvalé objekty) a 5 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 150 domů, z toho 81 trvale obydlených. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 351 obyvatel.

Počet obyvatel samotné Vysoké podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3][4][5][6]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 444 416 380 362 338 340 309[p 1] 196 159 143 194 160 160
  1. z toho: 3 Čechoslováci, 295 Němců; 308 řím. kat., 1 evang.

V samotné Vysoké je evidováno 53 adres, vesměs čísla popisná.[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 47 domů, z toho 31 trvale obydlených.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 715. 
  3. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710-711. 
  4. a b Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58. 
  5. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  6. a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082-1083. 
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-01. 
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-14]. Identifikátor záznamu 134124 : Kostel sv. Urbana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]