Andělská Hora (okres Bruntál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andělská Hora

Pohled na obec od jihu
Znak obce Andělská HoraVlajka obce Andělská Hora
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0801 551929
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Bruntál
Historická země Slezsko
Katastrální území Andělská Hora ve Slezsku
Katastrální výměra 16,07 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 359 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 640 m n. m.
PSČ 793 32
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Obecní úřad Andělská Hora
Andělská Hora č. p. 197
793 32 Andělská hora
Starosta Miroslav Novotný
Oficiální web: www.andelskahora.info
Email: andelska.hora@gmail.com
Andělská Hora
Red pog.svg
Andělská Hora
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andělská Hora (německy Engelsberg[2], polsky Aniełska Góra) je město ležící v okrese Bruntál. Skládá se z částí Andělská Hora a Pustá Rudná.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Andělská Hora byla založena roku 1540 jako horní město podle jihlavského městského práva. V okolí města se těžilo zlato. Pokusy obnovit rýžování zlata ve 2. polovině 19. století skončily neúspěšně. Významný byl textilní průmysl zejména lnářský a bavlnářský. Působily zde firmy J. Brosig k roku 1863 a 1902, O. Kühnel k roku 1863 a 1902, R. Zabel od roku 1886, M. Wolfová od roku 1920 a filiálka bruntálské továrny J. Plischke a synové a vrbenské továrny E. Grohmann. Z města pocházel i skladatel Eduard Schön. Vyráběly se zde provazy, štětce, drátěné kartáče a dřevěné a železné zboží. K roku 1925 zde byla městská elektrárna a k roku 1930 vodárna. Roku 1876 vznikla městská spořitelna, k roku 1908 se připomíná záložna a od roku 1899 zde působil konzum. Pošta připomínána roku 1848. Město mělo od roku 1842 chudobinec a k roku 1900 i nemocnici.[3]

Obecná škola připomínána roku 1848, roku 1900 měla tři třídy. K roku 1848 připomínána i dívčí klášterní škola, která měla roku 1900 taktéž tři třídy. V letech 19351938 česká menšinová škola. Byla zde také k roku 1888 živnostenská pokračovací škola. V obci existovaly kláštery sester Řádu německých rytířů od roku 1842 a sester sv. Karla Boromejského od roku 1885.[3] Roku 1938 se stalo město součástí Německa. Město bylo obsazeno Rudou armádou 7. května 1945 a opět připojeno k Československu.[3] Po válce vysídleno německé obyvatelstvo. V sídle starosty se nachází Městské mini muzeum s historickými předměty a dokumenty. U obce se nachází sjezdovka.

Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byla Andělská Hora částí obce Světlá Hora a teprve roku 1990 získala samostatnost. Od 23. dubna 2008 byl obci obnoven status města.[4]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obě části leží na katastrálním území Andělská Hora ve Slezsku.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Andělská Hora podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2270 2353 2270 2043 1789 1435 1417[p 1] 514 579 501 419 384 383[p 2]
  1. z toho: 10 Čechoslováků, 1374 Němců; 1386 řím. kat., 27 evang.
  2. z toho: 340 Čechů, Moravanů a Slezanů, 21 Slováků, 10 Němců, 1 Polák; 135 řím. kat., 1 čsl. hus., 3 evang., 1 pravosl., 195 bez vyzn.

V celém městě Andělská Hora je evidováno 165 adres : 149 čísel popisných (trvalé objekty) a 16 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 136 domů, z toho 100 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotné Andělské Hory podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1930 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2167 2272 2189 1985 1730 1355 481 410 376 375

V samotné Andělské Hoře je evidováno 153 adres : 138 čísel popisných (trvalé objekty) a 15 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 123 domů, z toho 97 trvale obydlených.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Andělské Hoře (okres Bruntál).
  • kostel Narození Panny Marie – původně gotický kostel raně barokně přestavěn roku 1672 a pozdně barokně roku 1734.
  • poutní kostel sv. Anny z roku 1769 na Anenském vrchu (Anenská hora neboli Anaberk, německy Annaberg) nad obcí, blízko něho stařiny po dolování.
  • Křížová cesta k poutnímu kostelu svaté Anny z roku 2005
  • socha sv. Jana Nepomuckého - barokní z roku 1724.
  • kříž z roku 1815.
  • pozdně barokní domy na náměstí čp. 177, 197, 198, 199 a 200.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 850.  
  3. a b c d e BARTOŠ, Josef, aj. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, XIII. 1.. vyd. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994. ISBN 80-7067-402-4.  
  4. Rozhodnutí č. 31 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. dubna 2008
  5. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 18.   Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16, [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.   Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha : Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074-1075.  
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19, [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]