Osoblaha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě. O řece pojednává článek Osoblaha (řeka).
Osoblaha
Hlavní náměstí
Hlavní náměstí
Znak obce OsoblahaVlajka obce Osoblaha
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0801 597716
Pověřená obec Osoblaha
Obec s rozšířenou působností Krnov
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 125 (2020)[1]
Rozloha 18,16 km²
Nadmořská výška 220 m n. m.
PSČ 793 99
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Na Náměstí 106
793 99 Osoblaha
podatelna@osoblaha.cz
Starosta Ing. Antonín Rous
Oficiální web: www.osoblaha.cz
Osoblaha
Osoblaha
Další údaje
Kód části obce 113298
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osoblaha (německy Hotzenplotz[2]) je obec ležící v okrese Bruntál nedaleko hranic s Polskem. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel a rozloha jejího území činí 1 816 ha. V Osoblaze se nachází konečná stanice úzkorozchodné železniční trati vedoucí z Třemešné. Osoblaha je sídlem svazku obcí Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska a místní akční skupiny Rozvoj Krnovska.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město Osoblaha sousedí na severovýchodě a východě s gminami Slezské Raclavice a Hlubčice v Polsku, na jihu s Bohušovem, na jihozápadě s Dívčím Hradem a na západě s Hlinkou. Od okresního města Bruntál je vzdáleno 36,5 km a od krajského města Ostrava 64 km.

Geomorfologicky patří Osoblaha k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen nejzápadnější cíp katastru, v okolí Osoblažského lesa patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Zde také dosahuje území Osoblahy nejvyšších nadmořských výšek (přes 290 m n. m.); jinak je nejvyšším kopcem nad Osoblahou Červenice (285 m n. m.).

Území Osoblahy patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která městem protéká z jihu na sever. Samotné město se nachází na soutoku řeky Osoblahy s Lesným potokem. Severněji, v části Studnice, se do řeky vlévá ze západu říčka Prudník.

Území města pokrývá z 80 % zemědělská půda (68 % orná půda, 10 % louky a pastviny), z 10 % les a z 8 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Osoblaha se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:

Tyto samostatné obce byly dříve částmi obce obce Osoblaha: Slezské Pavlovice (od roku 1961 do 23. listopadu 1990), Dívčí Hrad (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990) a Hlinka (od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990).

Názvy existujících a zaniklých částí[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Osoblaha, německy Hotzenplotz, jidiš Hotz'plotz, polsky Osobłoga (dříve Osobłaga[3]).
  • Česky Tošovice, německy Taschenberg.
  • Česky Židovská Čtvrt, německy Judenviertel.
  • Česky Studnice (1880 Jizbičko, 1921 Štundorf), německy Stubendorf, polsky Studnica (1880 Izbećka).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. Bývala městem, do roku 1945 s takřka intaktně zachovaným historickým jádrem. Na konci druhé světové války byla z 90 % zničena. Protože po válečné zkáze následoval odsun německých obyvatel a neúplné dosídlení, byly v rámci odstraňování trosek často zbořeny i domy, které by jinak byly opravitelné. V roce 1962 byly odstřeleny i trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní v drtivé většině novodobá.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Osoblahy (včetně Osoblahy-Židovské Obce, Tošovic a Studnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[4] [5] [6] [7]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3682 4012 3622 3199 2853 2664 2383[p 1][p 2] 563 770 821 828 1127 1153 1107[p 3][p 4]
  1. z toho: Osoblaha 1940, Židovská Čtvrť 274, Tošovice 23, Studnice 146
  2. z toho: 58 Čechoslováků (55 Osoblaha, 3 Studnice) , 2242 Němců (2113 Osoblaha, 126 Studnice); 2337 řím. kat. (2198 Osoblaha, 139 Studnice), 23 evang. (18 Osoblaha, 5 Studnice), 3 čsl. (2 Osoblaha, 1 Studnice), 13 izrael. (Osoblaha), 5 bez vyzn. (4 Osoblaha, 1 Studnice)
  3. z toho: Osoblaha 1107, Studnice 0
  4. z toho: 1 011 Čechů, 27 Moravanů, 5 Slezanů, 73 Slováků, 3 Němci, 6 Poláků; 289 řím. kat., 2 čsl. hus., 9 evang., 16 pravosl., 755 bez vyzn.

V Osoblaze je evidováno 175 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 144 domů (z čehož 1 v místní části Studnice), z toho 128 trvale obydlených.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

V areálu parku naproti koupaliště je kemp s desíti dřevěnými chatkami (celková ubytovací kapacita je 42 lůžek v chatkách) a s prostorem pro 50 stanů a asi pět karavanů. Vedle koupaliště je parkoviště přibližně pro 30 vozidel.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží v Osoblaze

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 713. 
  3. http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_VII/647
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709. 
  5. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60-61. 
  6. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  7. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080-1081. 
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 129547 : Kostel svatého Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/horal-gutwinski-se-narodil-v-rovinach-osoblahy.html Horal Gutwinski se narodil v rovinách Osoblahy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec v Osoblaze. Olomouc : Židovská obec, 1995.
  • Do nitra Askiburgionu. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice a Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002. ISBN 80-86511-06-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]