Osoblaha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě. O řece pojednává článek Osoblaha (řeka).
Osoblaha
Hlavní náměstí
Znak obce OsoblahaVlajka obce Osoblaha
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0801 597716
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností Krnov
Pověřená obec Osoblaha
Historická země Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku)
Katastrální výměra 18,16 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 079 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 220 m n. m.
PSČ 793 99
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Na Náměstí 106
793 99 Osoblaha
Starosta Ing. Antonín Rous
Oficiální web: www.osoblaha.cz
Email: podatelna@osoblaha.cz
Osoblaha
Osoblaha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osoblaha (německy Hotzenplotz[2]) je obec ležící v okrese Bruntál nedaleko hranic s Polskem. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel a rozloha jejího území činí 1 816 ha. V Osoblaze se nachází konečná stanice úzkorozchodné železniční trati vedoucí z Třemešné. Osoblaha je sídlem svazku obcí Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska a místní akční skupiny Rozvoj Krnovska.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město Osoblaha sousedí na severovýchodě a východě s gminami Slezské Raclavice a Hlubčice v Polsku, na jihu s Bohušovem, na jihozápadě s Dívčím Hradem a na západě s Hlinkou. Od okresního města Bruntál je vzdáleno 36,5 km a od krajského města Ostrava 64 km.

Geomorfologicky patří Osoblaha k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Osoblažská nížina); jen nejzápadnější cíp katastru, v okolí Osoblažského lesa patří k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Zde také dosahuje území Osoblahy nejvyšších nadmořských výšek (přes 290 m n. m.); jinak je nejvyšším kopcem nad Osoblahou Červenice (285 m n. m.).

Území Osoblahy patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která městem protéká z jihu na sever. Samotné město se nachází na soutoku řeky Osoblahy s Lesným potokem. Severněji, v části Studnice, se do řeky vlévá ze západu říčka Prudník.

Území města pokrývá z 80 % zemědělská půda (68 % orná půda, 10 % louky a pastviny), z 10 % les a z 8 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Osoblaha se nečlení na části, má ale dvě katastrální území:

Tyto samostatné obce byly dříve částmi obce obce Osoblaha: Slezské Pavlovice (od roku 1961 do 23. listopadu 1990), Dívčí Hrad (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990) a Hlinka (od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990).

Názvy existujících a zaniklých částí[editovat | editovat zdroj]

  • Česky Osoblaha, německy Hotzenplotz, jidiš Hotz'plotz, polsky Osobłoga (dříve Osobłaga[3]).
  • Česky Tošovice, německy Taschenberg.
  • Česky Židovská Čtvrt, německy Judenviertel.
  • Česky Studnice (1880 Jizbičko, 1921 Štundorf), německy Stubendorf, polsky Studnica (1880 Izbećka).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233. Bývala městem, do roku 1945 s takřka intaktně zachovaným historickým jádrem. Na konci druhé světové války byla z 90 % zničena. Protože po válečné zkáze následoval odsun německých obyvatel a neúplné dosídlení, byly v rámci odstraňování trosek často zbořeny i domy, které by jinak byly opravitelné. V roce 1962 byly odstřeleny i trosky cenného městského kostela. Současná zástavba je proto nyní v drtivé většině novodobá.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Osoblahy (včetně Osoblahy-Židovské Obce, Tošovic a Studnice) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[4] [5] [6] [7]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3682 4012 3622 3199 2853 2664 2383[p 1][p 2] 563 770 821 828 1127 1153 1107[p 3][p 4]
  1. z toho: Osoblaha 1940, Židovská Čtvrť 274, Tošovice 23, Studnice 146
  2. z toho: 58 Čechoslováků (55 Osoblaha, 3 Studnice) , 2242 Němců (2113 Osoblaha, 126 Studnice); 2337 řím. kat. (2198 Osoblaha, 139 Studnice), 23 evang. (18 Osoblaha, 5 Studnice), 3 čsl. (2 Osoblaha, 1 Studnice), 13 izrael. (Osoblaha), 5 bez vyzn. (4 Osoblaha, 1 Studnice)
  3. z toho: Osoblaha 1107, Studnice 0
  4. z toho: 1 011 Čechů, 27 Moravanů, 5 Slezanů, 73 Slováků, 3 Němci, 6 Poláků; 289 řím. kat., 2 čsl. hus., 9 evang., 16 pravosl., 755 bez vyzn.

V Osoblaze je evidováno 175 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 144 domů (z čehož 1 v místní části Studnice), z toho 128 trvale obydlených.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

V areálu parku naproti koupaliště je kemp s desíti dřevěnými chatkami (celková ubytovací kapacita je 42 lůžek v chatkách) a s prostorem pro 50 stan a asi pět karavanu Vedle koupaliště je parkoviště přibližně pro 30 vozidel.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nádraží v Osoblaze

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 713. 
  3. http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_VII/647
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709. 
  5. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60-61. 
  6. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  7. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080-1081. 
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 129547 : Kostel svatého Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/horal-gutwinski-se-narodil-v-rovinach-osoblahy.html Horal Gutwinski se narodil v rovinách Osoblahy

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec v Osoblaze. Olomouc : Židovská obec, 1995.
  • Do nitra Askiburgionu. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice a Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002. ISBN 80-86511-06-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]