Krasov
| Krasov | |
 Zeleň | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0801 597511 |
| Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
| Okres (LAU 1) | Bruntál (CZ0801) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Krnov |
| Historická země | Slezsko |
| Katastrální území | Krasov |
| Katastrální výměra | 25,79 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′30″ s. š., 17°32′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 341 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 470 m n. m. |
| PSČ | 793 94 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Krasov 29 793 94 Krasov |
| Starostka | Kateřina Lorišová |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: obec.krasov@tiscali.cz | |
  Krasov | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krasov (dříve Korunov, německy Kronsdorf,[2] polsky Krasów) je obec ležící v okrese Bruntál. Žije zde 341[1] obyvatel.
Obsah
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Obec Krasov sousedí na severu s Hošťálkovy, na východě s Branticemi, na jihu s Čakovou a Širokou Nivou a na severozápadě s Karlovicemi. Od okresního města Bruntál je vzdálena 12,5 km a od krajského města Ostrava 61 km.
Geomorfologicky patří Krasov k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšším bodem obce – 693 m n. m. – je bezejmenný kopec na hranici s Hošťálkovy; dále jsou zde např. Svoboda (663 m n. m.), Obecní vrch (683 m n. m.), Kozí vrch (679 m n. m., na hranici s Hošťálkovy), na jih od obce pak Vysoká (628 m n. m.) nebo Kopřivná (638 m n. m.).
Území Krasova patří do povodí Odry, resp. Opavy. Obcí protéká ze západu na východ potok Krasovka pramenící v západním cípu katastru a do něj se vlévá z obou stran několik drobných toků, z nichž největší je levobřežní Kozí potok, pramenící pod Kozím vrchem.
Území obce pokrývá z 36 % zemědělská půda (13,5 % orná půda, 21,5 % louky a pastviny), z 58,5 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec nesla dříve název Korunov (něm. Kronsdorf), název obce Krasov se začal používat od roku 1935, samotné založení je datováno do roku 1450. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1502 a v tomto období již stála v obci dědičná rychta. V 16. století byla obec součástí majetku krnovské komory. V této době byl na území obce postaven mlýn a pivovar.
V roce 1523 bylo krnovské panství včetně Krasova prodáno Jiřímu z Hohenzollemu. Za účast na protihabsburském povstání přišel tento rod o svůj majetek a krnovské panství získal rod Lichtenštejnů.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel Krasova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1137 | 1158 | 1143 | 1118 | 1056 | 1001 | 984[p 1] | 980 | 469 | 521 | 430 | 321 | 291 | 347[p 2] |
- ↑ z toho: 8 Čechoslováků, 967 Němců; 886 řím. kat., 96 evang.
- ↑ z toho: 328 Čechů, Moravanů a Slezanů, 7 Slováků, 2 Němci, 2 Poláci; 80 řím. kat., 1 čsl. hus., 1 evang., 2 pravosl., 222 bez vyzn.
V Krasově je evidováno 210 adres : 193 čísel popisných (trvalé objekty) a 17 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[4] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 173 domů, z toho 92 trvale obydlených.
Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]
Dominantu obce tvoří barokní kostel svaté Kateřiny postavený v roce 1677. V letech 1867 až 1878 prodělal kostel rozsáhlou rekonstrukci. V obci byl ve třicátých letech 20. století postaven ještě jeden kostel, a to českobratrský. V obci jsou chráněny jako kulturní památka dva domy postavené ve stylu lidové architektury.
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
Významným místním rodákem je biskup Josef Schinzel (1869–1944), kterého v roce 1922 papež Pius XI. jmenoval světícím olomouckým biskupem a titulárním biskupem Alese. Na místním hřbitově se nachází biskupova hrobka.
Dalším známým rodákem je Otto Kittel (1917–1945), jenž se stal během druhé světové války ve službách německé Luftwaffe s 267 vítězstvími čtvrtým nejúspěšnějším leteckým esem všech dob.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Ulice
Statek
Rozcestí
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 820.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 59. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076-1077.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- ↑ Otto "Bruno" Kittel
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasov ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Krasov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky obce
- Neoficiální web obce
