Krasov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O části města Vidnava pojednává článek Krasov (Vidnava).
Krasov
Zeleň
Znak obce KrasovVlajka obce Krasov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0801 597511
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Krnov
Historická země Slezsko
Katastrální území Krasov
Katastrální výměra 25,79 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 335 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 470 m n. m.
PSČ 793 94
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Krasov 29
793 94 Krasov
Starosta Monika Baranová
Oficiální web: www.obec-krasov.eu
Email: obec.krasov@tiscali.cz
Krasov
Krasov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasov (dříve Korunov, německy Kronsdorf,[2] polsky Krasów) je obec ležící v okrese Bruntál. Žije zde 335[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Krasov sousedí na severu s Hošťálkovy, na východě s Branticemi, na jihu s Čakovou a Širokou Nivou a na severozápadě s Karlovicemi. Od okresního města Bruntál je vzdálena 12,5 km a od krajského města Ostrava 61 km.

Geomorfologicky patří Krasov k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšším bodem obce – 693 m n. m. – je bezejmenný kopec na hranici s Hošťálkovy; dále jsou zde např. Svoboda (663 m n. m.), Obecní vrch (683 m n. m.), Kozí vrch (679 m n. m., na hranici s Hošťálkovy), na jih od obce pak Vysoká (628 m n. m.) nebo Kopřivná (638 m n. m.).

Území Krasova patří do povodí Odry, resp. Opavy. Obcí protéká ze západu na východ potok Krasovka pramenící v západním cípu katastru a do něj se vlévá z obou stran několik drobných toků, z nichž největší je levobřežní Kozí potok, pramenící pod Kozím vrchem.

Území obce pokrývá z 36 % zemědělská půda (13,5 % orná půda, 21,5 % louky a pastviny), z 58,5 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec nesla dříve název Korunov (něm. Kronsdorf), název obce Krasov se začal používat od roku 1935, samotné založení je datováno do roku 1450. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1502 a v tomto období již stála v obci dědičná rychta. V 16. století byla obec součástí majetku krnovské komory. V této době byl na území obce postaven mlýn a pivovar.

V roce 1523 bylo krnovské panství včetně Krasova prodáno Jiřímu z Hohenzollemu. Za účast na protihabsburském povstání přišel tento rod o svůj majetek a krnovské panství získal rod Lichtenštejnů.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Krasova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1137 1158 1143 1118 1056 1001 984[p 1] 980 469 521 430 321 291 347[p 2]
  1. z toho: 8 Čechoslováků, 967 Němců; 886 řím. kat., 96 evang.
  2. z toho: 328 Čechů, Moravanů a Slezanů, 7 Slováků, 2 Němci, 2 Poláci; 80 řím. kat., 1 čsl. hus., 1 evang., 2 pravosl., 222 bez vyzn.

V Krasově je evidováno 210 adres : 193 čísel popisných (trvalé objekty) a 17 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[4] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 173 domů, z toho 92 trvale obydlených.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Dominantu obce tvoří barokní kostel svaté Kateřiny postavený v roce 1677. V letech 18671878 prodělal kostel rozsáhlou rekonstrukci. V obci byl ve třicátých letech 20. století postaven ještě jeden kostel, a to českobratrský. V obci jsou chráněny jako kulturní památka dva domy postavené ve stylu lidové architektury.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Významným místním rodákem je biskup Josef Schinzel (1869–1944), kterého v roce 1922 papež Pius XI. jmenoval světícím olomouckým biskupem a titulárním biskupem Alese. Na místním hřbitově se nachází biskupova hrobka.

Dalším známým rodákem je Otto Kittel (1917–1945), jenž se stal během druhé světové války ve službách německé Luftwaffe s 267 vítězstvími čtvrtým nejúspěšnějším leteckým esem všech dob.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 820. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 59.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076-1077. 
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  5. Otto "Bruno" Kittel

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]