Krasov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O části města Vidnava pojednává článek Krasov (Vidnava).
Krasov
Zeleň
Zeleň
Znak obce KrasovVlajka obce Krasov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0801 597511
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Krnov
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 357 (2021)[1]
Rozloha 25,79 km²
Katastrální území Krasov
Nadmořská výška 470 m n. m.
PSČ 793 94
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Krasov 29
793 94 Krasov
obec.krasov@tiscali.cz
Starostka Mgr. Karel Mitura
Oficiální web: www.obec-krasov.eu
Krasov
Krasov
Další údaje
Kód obce 597511
Kód části obce 74039
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasov (dříve Korunov, německy Kronsdorf,[2] polsky Krasów) je obec ležící v okrese Bruntál. Žije zde 357[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Krasov sousedí na severu s Hošťálkovy, na východě s Branticemi, na jihu s Čakovou a Širokou Nivou a na severozápadě s Karlovicemi. Od okresního města Bruntál je vzdálena 12,5 km a od krajského města Ostrava 61 km.

Geomorfologicky patří Krasov k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšším bodem obce – 693 m n. m. – je bezejmenný kopec na hranici s Hošťálkovy; dále jsou zde např. Svoboda (663 m n. m.), Obecní vrch (683 m n. m.), Kozí vrch (679 m n. m., na hranici s Hošťálkovy), na jih od obce pak Vysoká (628 m n. m.) nebo Kopřivná (638 m n. m.).

Území Krasova patří do povodí Odry, resp. Opavy. Obcí protéká ze západu na východ potok Krasovka pramenící v západním cípu katastru a do něj se vlévá z obou stran několik drobných toků, z nichž největší je levobřežní Kozí potok, pramenící pod Kozím vrchem.

Území obce pokrývá z 36 % zemědělská půda (13,5 % orná půda, 21,5 % louky a pastviny), z 58,5 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec nesla dříve název Korunov (něm. Kronsdorf), název obce Krasov se začal používat od roku 1935, samotné založení je datováno do roku 1450. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1502 a v tomto období již stála v obci dědičná rychta. V 16. století byla obec součástí majetku krnovské komory. V této době byl na území obce postaven mlýn a pivovar.

V roce 1523 bylo krnovské panství včetně Krasova prodáno Jiřímu z Hohenzollemu. Za účast na protihabsburském povstání přišel tento rod o svůj majetek a krnovské panství získal rod Lichtenštejnů.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Krasova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1137 1158 1143 1118 1056 1001 984[p 1] 980 469 521 430 321 291 347[p 2]
  1. z toho: 8 Čechoslováků, 967 Němců; 886 řím. kat., 96 evang.
  2. z toho: 328 Čechů, Moravanů a Slezanů, 7 Slováků, 2 Němci, 2 Poláci; 80 řím. kat., 1 čsl. hus., 1 evang., 2 pravosl., 222 bez vyzn.

V Krasově je evidováno 210 adres : 193 čísel popisných (trvalé objekty) a 17 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[4] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 173 domů, z toho 92 trvale obydlených.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Dominantu obce tvoří barokní kostel svaté Kateřiny postavený v roce 1677. V letech 18671878 prodělal kostel rozsáhlou rekonstrukci. V obci byl ve třicátých letech 20. století postaven ještě jeden kostel, a to českobratrský. V obci jsou chráněny jako kulturní památka dva domy postavené ve stylu lidové architektury.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Významným místním rodákem je biskup Josef Schinzel (1869–1944), kterého v roce 1922 papež Pius XI. jmenoval světícím olomouckým biskupem a titulárním biskupem Alese. Na místním hřbitově se nachází biskupova hrobka.

Dalším známým rodákem je Otto Kittel (1917–1945), jenž se stal během druhé světové války ve službách německé Luftwaffe s 267 vítězstvími čtvrtým nejúspěšnějším leteckým esem všech dob.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 820. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 59.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076-1077. 
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  5. Otto "Bruno" Kittel

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]