Třemešná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Krnovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Třemešná (rozcestník).
Třemešná
Třemešná ve Slezsku, nádraží úzkorozchodné trati
Třemešná ve Slezsku, nádraží úzkorozchodné trati
Znak obce TřemešnáVlajka obce Třemešná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0801 597911
Pověřená obecMěsto Albrechtice
Obec s rozšířenou působnostíKrnov
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměčástečně ve Slezsku, ale část obce tvořila součást tzv. moravských enkláv ve Slezsku)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel879 (2022)[1]
Rozloha20,93 km²
Nadmořská výška365 m n. m.
PSČ793 82
Počet domů361 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřemešná 304
793 82
starosta@tremesna.cz
StarostaIng. Rostislav Kocián
Oficiální web: www.tremesna.cz
Třemešná
Třemešná
Další údaje
Kód obce597911
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třemešná (někdy také Třemešná ve Slezsku, německy Röwersdorf[3], polsky Trzemeszna) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 879[1] obyvatel. Z Třemešné do Osoblahy vede jedna ze tří dosud funkčních úzkorozchodných železničních tratí v Česku.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Třemešná sousedí na severozápadě s Jindřichovem, na severovýchodě s Liptaní, na východě se Slezskými Rudolticemi a na jihu a jihozápadě s Městem Albrechtice. Od okresního města Bruntál je vzdálena 25,5 km a od krajského města Ostrava 66 km.

Geomorfologicky patří Třemešná k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelky Jindřichovská pahorkatina na východě a Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh – přes 650 m n. m. – dosahuje její území v západním cípu. Výraznějšími kopci jsou Mlýnský kopec/vrch (452 m n. m.) nad Damaškem a Kobyla (574 m n. m.) a Obecní vrch (568/567 m n. m.) na hranici s Liptaní a Slezskými Rudolticemi.

Území Třemešné patří z větší části do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy. Hlavním tokem obce je potok Mušlov, který pramení pod Dlouhou horou, teče jižním směrem do místní části Rudíkovy, kde se obrací směrem k severu, protéká celou obcí a později v Pitárném ústí do Osoblahy. Přijímá cestou několik drobných toků, zejména Artmanovský potok (v části Damašek). V Damašku se nachází rovněž několik rybníků. Nejjižnější část území obce - jižní část Rudíkov - je však odvodňována bezejmenným přítokem Opavice, která patří do povodí Opavy, jiného z přítoků Odry.

Území obce pokrývá z 38 % zemědělská půda (16 % orná půda, 20 % louky a pastviny), z 54,5 % les a z 6,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní jméno vesnice bylo německé Reinfriedesdorf - "Reinfriedova ves". Domáckými podobami osobního jména Reinfried byly Reinwer, Renwer, Rewer a podle nich se upravovalo i německé jméno vesnice, v 19. století se prosadilo Röwersdorf (ze staršího Rewersdorf). Vesnice někdy ve druhé polovině 14. století zpustla, při obnovení (obnovena byla někdy před rokem 1535) dostala vedle německého i české jméno použitím přídavného jména třemešný - "vztahující se ke střemše". Podoba jména vesnice v písemných pramenech: Renuerdostorph (1256), Renfridestorph (1267), Rinfridisdorf (1320), Reynersdorff (1389), Rewersdorf (1407), Trezemessna (1580), Rebersdorff (1676), Rowersdorf (1751), Röwersdorf, Třemešná (1870).[4]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na dvě katastrální území se třemi místními částmi (zároveň ZSJ):

Historie[editovat | editovat zdroj]

Následkem nájezdů Tatarů a Mongolů na Moravu a do Slezska v roce 1241 zanikly původní slovanské osady na Osoblažsku. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku podnítil jejich obnovu kolonisty z německý oblastí Durynska, Frank, Saska. Samotná obec Třemešná vznikla vyklučením lesa bez vazby na předcházející osídlení. Byla nazvána nejspíše podle lokátora. Vlastníkem obce byl nejprve biskupův maršálek rytíř Helembert de Turri, který ji poté předal do vlastnictví biskupství za výměnu za jiné pozemky. Typem založení obce se jedná o lesní lánovou obec, kdy ke každé usedlosti je připojen dlouhý lán půdy. Lán půdy byl orientován kolmo k místnímu potoku. V čele lánu byly zbudovány usedlosti v přibližném počtu 22. V obci vznikla rychta s krčmou a jiným zázemím pro řemeslníky.[5] První písemná zmínka o obci Renuerdestorph pochází z roku 1255,[6] již tomto období zde fungovala farnost. Olomoučtí biskupové nadále část obce propůjčovali svým leníkům. Od 60. let 14. století jej drželi členové původně slezského rodu Stošů. Po roce 1437 nejsou o obci žádné písemné zprávy a obec postupně zpustla.[5] V roce 1535 začala obnova obce opětovnou kolonizací.[7] Dne 22. června 1788 vznikla v obci škola pod patronátem Olomouckého arcibiskupství, v roce 1806 získala škola novou vlastní budovu, která byla v roce 1878 nahrazená stavbou nové prostornější školy. Mezi lety 1831 až 1835 byla přes obec Třemešná postavená slezská císařská silnice z Krnova do Prudníku.[8] V roce 1867 vznikl v obci sbor dobrovolných hasičů. Dne 1. října 1872 získala obec železniční spojení na trati Krnov - Jindřichov a k železničnímu spojení z Třemešné do Osoblahy došlo v roce 1898.[9] V roce 1899 byl v obci zbudován obecní vodovod.[7] Během první světové války byl v roce 1915 v obci zřízen dočasný vojenský špitál, mezi občany byly opakovaně shromážděny finanční prostředky pro účely válečné půjčky, v následujícím roce byly zrekvírovány všechny zvony z kostela.[7]

Odedávna až do konce druhé světové války v obci převládalo německé obyvatelstvo. Ztráta většiny obyvatel už se nikdy nepodařila dosídlit a ekonomika obce a okolních regionů upadla.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Třemešná podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3179 3131 2783 2389 2156 2001 2050[p 1] 1156 1304 1140 1110 984 971[p 2]
  1. z toho: 40 Čechoslováků, 1934 Němců; 1953 řím. kat., 90 evang., 1 čsl., 4 bez vyzn.
  2. z toho: 892 Čechů, 12 Moravanů, 3 Slezané, 53 Slováků, 1 Němec; 223 řím. kat., 5 čsl. hus., 11 evang., 3 pravosl., 644 bez vyzn.

V celé obci Třemešná je evidováno 374 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 354 domů, z toho 255 trvale obydlených. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 942 obyvatel.

Počet obyvatel samotné Třemešné (včetně Artmanova) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2335 2397 2069 1774 1599 1493 1559[p 1][p 2] 824 953 852 905 836 838
  1. z toho: Artmanov 24, Třemešná 1535
  2. z toho: 40 Čechoslováků, 1466 Němců; 1510 řím. kat., 45 evang., 1 čsl., 3 bez vyzn.

V samotné Třemešné je evidováno 284 adres.[12] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 277 domů, z toho 208 trvale obydlených.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 715. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 616.
  5. a b Časopis Slezského zemského muzea. www.szm.cz [online]. Serie B, 69/2020 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  6. Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. www.archives.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  7. a b c Třemešna | tremesna.cz. www.tremesna.cz [online]. [cit. 2021-12-20]. Dostupné online. 
  8. WWW.BARTULTOVICE.ESTRANKY.CZ. 750.výročí - Zemědělství, Komunikace. BARTULTOVICE, okr. Bruntál [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  9. Jindřichov - Ziegenhals. www.parostroj.net [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  10. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083. 
  11. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-15. 
  12. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů. Toulky naší minulostí: pozvánka obce Třemešná. Moravský Beroun : Moravská expedice, 2005. ISBN 80-86511-20-0.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]